Podle společnosti Bain & Company se mladí lidé – zejména ti z vyspělých ekonomik – nejvíce obávají finančních otázek a toho, jak se bude vyvíjet jejich kariéra.
Pracovníci generace Z jsou lidé ve věku 18 až 25 let, zatímco mileniálové spadají do věkové kategorie 26 až 41 let.
Podle průzkumu společnosti Bain se přibližně 61 % respondentů mladších 35 let nejvíce obává financí, jistoty zaměstnání a nesplnění svých kariérních cílů v příštích 10 letech. Stejné obavy sdílelo pouze 40 % těch, kterým bylo 35 let a více.
Průzkumu se zúčastnilo přibližně 20 000 pracovníků a více než 100 osob bylo dotazováno. Respondenti pocházeli z 10 zemí: Spojených států, Německa, Francie, Itálie, Japonska, Číny, Indie, Brazílie, Indonésie a Nigérie. Dohromady představují přibližně 65 % celosvětového hrubého domácího produktu.
Ne všichni mladí pracovníci však cítí sklíčenost ohledně své budoucnosti. Ve skutečnosti se zdá, že ti z rozvíjejících se ekonomik mají jiné zkušenosti.
„Podle našeho průzkumu 81 % pracovníků na rozvíjejících se trzích uvedlo, že se cítí optimisticky, že jejich život bude za 5 až 10 let lepší, zatímco v rozvinutých ekonomikách je to pouze 63 %,“ uvádí zpráva.
Mladí zaměstnanci se dnes potýkají se „zpomalujícím se ekonomickým růstem, rostoucí nerovností a snižující se dostupností bydlení na celém Západě,“ uvádí zpráva společnosti Bain. Nezaměstnanost mladých lidí v Evropě například dosáhla „zdrcující úrovně“ – ve Španělsku je bez práce 37 %, v Itálii 29 % a ve Francii 19 %, uvádí zpráva. Tyto faktory ztížily dosažení finanční stability.
Rostoucí zadlužení
Výzkum společnosti Bain & Company také ukázal, že mladí zaměstnanci z vyspělých ekonomik mohou vydělávat méně než generace před nimi.
„Šance na dosažení absolutní vzestupné mobility – vydělávat více než rodiče – jsou v USA nejnižší ze všech generací od druhé světové války,“ uvádí zpráva.
Zvětšuje se také rozdíl ve výdělcích mezi mladými zaměstnanci, kteří nastoupí do vysoce kvalifikovaných profesí, a těmi, kteří do nich nenastoupí. Přesto asi 40 % nedávných absolventů vysokých škol skončilo v zaměstnání, které nevyžaduje vyšší vzdělání, uvádí zpráva.
Mnozí z těch, kteří si mohli dovolit studovat vysokou školu, se ocitli v nekonečném kruhu narůstajících dluhů.
„V místech, jako jsou USA, kde je vysokoškolské vzdělávání financováno z veřejných zdrojů v omezené míře, vysoké školy také zatěžují pracovníky ochromujícími dluhy,“ uvádí zpráva.
„Ke všemu se mladší pracovníci budou potýkat s břemenem péče o stárnoucí populaci. Čelí také výzvě splácet veřejný dluh, který se v důsledku pandemie nafoukl, v době zpomalujícího makroekonomického růstu,“ uvádí zpráva.
Následky pandemie
Ne všechny stresové faktory, kterým mladší pracovníci čelí, jsou však pro ně jedinečné. Pandemie zasáhla téměř všechny ekonomiky na světě a má rozsáhlé dopady na celý trh práce.
Mezinárodní organizace práce (ILO) například očekává, že celosvětová zaměstnanost se vrátí na úroveň před pandemií až v roce 2023.
Agentura nedávno snížila svou prognózu oživení trhu práce v roce 2022 a odhaduje, že celosvětová nezaměstnanost by letos mohla dosáhnout 207 milionů. To je ve srovnání se 186 miliony v roce 2019 před začátkem pandemie.
Odpracované hodiny v celosvětovém měřítku stále zůstávají o 2 % nižší než před pandemií a zaměstnanost v rozvojových zemích je nadále nejvíce zasažena, uvedla agentura.
„Vidíme, jak se vyspělé ekonomiky vzdalují ekonomikám s nízkými a středními příjmy,“ uvedla Sara Elderová, hlavní ekonomka ILO.
„Regiony, které zažívají nejtěžší časy v tomto oživení, jsou skutečně jihovýchodní Asie a také Latinská Amerika a Karibik,“ uvedla s odkazem na rostoucí nezaměstnanost.
Na trhu práce se také prohloubila genderová nerovnost, protože o práci přichází stále více žen.
„Viděli jsme, že krize ovlivnila ženy na trhu práce ve větší míře než muže, částečně kvůli jejich potřebě starat se o děti, které nemohly chodit do školy,“ řekla Elderová v pořadu „Squawk Box Asia“ televize CNBC na začátku ledna.
Podle Elderové je třeba více investovat do „ekonomiky péče“, která zahrnuje služby, jako je péče o kojence a děti, aby bylo pro ženy snazší sladit práci a domácí povinnosti.
Podle studie jsou pracovníci generace Z a mileniálové v práci stále více stresovaní a přetížení.
Podle společnosti Bain & Company se mladí lidé - zejména ti z vyspělých ekonomik - nejvíce obávají finančních otázek a toho, jak se bude vyvíjet jejich kariéra.
Pracovníci generace Z jsou lidé ve věku 18 až 25 let, zatímco mileniálové spadají do věkové kategorie 26 až 41 let.
Podle průzkumu společnosti Bain se přibližně 61 % respondentů mladších 35 let nejvíce obává financí, jistoty zaměstnání a nesplnění svých kariérních cílů v příštích 10 letech. Stejné obavy sdílelo pouze 40 % těch, kterým bylo 35 let a více.
Průzkumu se zúčastnilo přibližně 20 000 pracovníků a více než 100 osob bylo dotazováno. Respondenti pocházeli z 10 zemí: Spojených států, Německa, Francie, Itálie, Japonska, Číny, Indie, Brazílie, Indonésie a Nigérie. Dohromady představují přibližně 65 % celosvětového hrubého domácího produktu.
Ne všichni mladí pracovníci však cítí sklíčenost ohledně své budoucnosti. Ve skutečnosti se zdá, že ti z rozvíjejících se ekonomik mají jiné zkušenosti.
"Podle našeho průzkumu 81 % pracovníků na rozvíjejících se trzích uvedlo, že se cítí optimisticky, že jejich život bude za 5 až 10 let lepší, zatímco v rozvinutých ekonomikách je to pouze 63 %," uvádí zpráva.
Mladí zaměstnanci se dnes potýkají se "zpomalujícím se ekonomickým růstem, rostoucí nerovností a snižující se dostupností bydlení na celém Západě," uvádí zpráva společnosti Bain. Nezaměstnanost mladých lidí v Evropě například dosáhla "zdrcující úrovně" - ve Španělsku je bez práce 37 %, v Itálii 29 % a ve Francii 19 %, uvádí zpráva. Tyto faktory ztížily dosažení finanční stability.
Rostoucí zadlužení
Výzkum společnosti Bain & Company také ukázal, že mladí zaměstnanci z vyspělých ekonomik mohou vydělávat méně než generace před nimi.
"Šance na dosažení absolutní vzestupné mobility - vydělávat více než rodiče - jsou v USA nejnižší ze všech generací od druhé světové války," uvádí zpráva.
Zvětšuje se také rozdíl ve výdělcích mezi mladými zaměstnanci, kteří nastoupí do vysoce kvalifikovaných profesí, a těmi, kteří do nich nenastoupí. Přesto asi 40 % nedávných absolventů vysokých škol skončilo v zaměstnání, které nevyžaduje vyšší vzdělání, uvádí zpráva.
Mnozí z těch, kteří si mohli dovolit studovat vysokou školu, se ocitli v nekonečném kruhu narůstajících dluhů.
"V místech, jako jsou USA, kde je vysokoškolské vzdělávání financováno z veřejných zdrojů v omezené míře, vysoké školy také zatěžují pracovníky ochromujícími dluhy," uvádí zpráva.
"Ke všemu se mladší pracovníci budou potýkat s břemenem péče o stárnoucí populaci. Čelí také výzvě splácet veřejný dluh, který se v důsledku pandemie nafoukl, v době zpomalujícího makroekonomického růstu," uvádí zpráva.
Následky pandemie
Ne všechny stresové faktory, kterým mladší pracovníci čelí, jsou však pro ně jedinečné. Pandemie zasáhla téměř všechny ekonomiky na světě a má rozsáhlé dopady na celý trh práce.
Mezinárodní organizace práce (ILO) například očekává, že celosvětová zaměstnanost se vrátí na úroveň před pandemií až v roce 2023.
Agentura nedávno snížila svou prognózu oživení trhu práce v roce 2022 a odhaduje, že celosvětová nezaměstnanost by letos mohla dosáhnout 207 milionů. To je ve srovnání se 186 miliony v roce 2019 před začátkem pandemie.
Odpracované hodiny v celosvětovém měřítku stále zůstávají o 2 % nižší než před pandemií a zaměstnanost v rozvojových zemích je nadále nejvíce zasažena, uvedla agentura.
"Vidíme, jak se vyspělé ekonomiky vzdalují ekonomikám s nízkými a středními příjmy," uvedla Sara Elderová, hlavní ekonomka ILO.
"Regiony, které zažívají nejtěžší časy v tomto oživení, jsou skutečně jihovýchodní Asie a také Latinská Amerika a Karibik," uvedla s odkazem na rostoucí nezaměstnanost.
Na trhu práce se také prohloubila genderová nerovnost, protože o práci přichází stále více žen.
"Viděli jsme, že krize ovlivnila ženy na trhu práce ve větší míře než muže, částečně kvůli jejich potřebě starat se o děti, které nemohly chodit do školy," řekla Elderová v pořadu "Squawk Box Asia" televize CNBC na začátku ledna.
Podle Elderové je třeba více investovat do "ekonomiky péče", která zahrnuje služby, jako je péče o kojence a děti, aby bylo pro ženy snazší sladit práci a domácí povinnosti.
Bullionářův newsletter přináší úžasné investiční příležitosti pro vaše portfolio.
Zadejte své údaje a získejte 4 originální e-booky ZDARMA!
Vyplnění telefonního čísla je zcela dobrovolné. Rozhodně vás nebudeme nijak spamovat – v případě příležitosti, která bude stát za vaši pozornost, se vám ale může ozvat náš analytik.
Bullionářovo odpolední menu
Bullionářův newsletter přináší úžasné investiční příležitosti pro vaše portfolio.
Zadejte své údaje a získejte 4 originální e-booky ZDARMA!
Vyplnění telefonního čísla je zcela dobrovolné. Rozhodně vás nebudeme nijak spamovat – v případě příležitosti, která bude stát za vaši pozornost, se vám ale může ozvat náš analytik.
Bullionářův newsletter přináší úžasné investiční příležitosti pro vaše portfolio. Zadejte své telefonní číslo a získejte originální e-booky ZDARMA!
Vyplnění telefonního čísla je zcela dobrovolné. Rozhodně vás nebudeme nijak spamovat – v případě příležitosti, která bude stát za vaši pozornost, se vám ale může ozvat náš analytik.
Zrození nového investičního fenoménu Finanční centrum Wall Street objevilo zcela nový způsob, jak trhům prodat neutuchající mánii kolem umělé inteligence....
