Bullard z Fedu říká, že centrální banka by měla letos zvýšit sazby nad 3 %

Louis James Bullard v pátek uvedl, že podle jeho názoru by centrální banka měla letos zvýšit úrokové sazby ekvivalentně dvanáctkrát, aby přesvědčila veřejnost, že boj s inflací myslí vážně.

Bullard jako osamělý odpůrce na zasedání Fedu tento týden ve svém prohlášení uvedl, že by rád viděl zvýšení základní úrokové sazby centrální banky nad 3 % z úrovně blízké 0 %, na které se dosud nacházela.

„To by rychle upravilo základní úrokovou sazbu na úroveň, která by více odpovídala současným okolnostem,“ uvedl.

Federální výbor pro volný trh ve středu po svém dvoudenním zasedání uvedl, že zvýší jednodenní sazby pro banky o 0,25 procentního bodu, což je historicky typický přírůstek, s nímž se FOMC pohybuje. Doprovodné ekonomické projekce naznačovaly cestu, která by v letošním roce znamenala ekvivalent sedmi zvýšení sazeb, tedy 1,75 procentního bodu.

Tento krok byl prvním zvýšením sazeb ze strany Fedu od prosince 2018 a přišel v reakci na ohromující nárůst inflace, v jehož důsledku ceny rostou nejrychlejším tempem za posledních 40 let.

Bullard byl jediným členem FOMC, který hlasoval proti tomuto kroku, a uvedl, že by upřednostnil zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu, tedy o 50 bazických bodů. Dodal, že Fed by měl také zahájit proces snižování objemu držených dluhopisů v hodnotě téměř 9 bilionů USD, které nashromáždil za posledních 14 let.

Ve svém pátečním prohlášení uvedl, že inflace nejvíce poškozuje lidi, kterým se Fed snaží pomoci, a to ty na nižších příčkách ekonomického žebříčku.

Mám zájem o více informací

„Břemeno nadměrné inflace tíží zejména lidi se skromnými příjmy a majetkem a ty, kteří mají omezenou schopnost přizpůsobit se rostoucím životním nákladům,“ uvedl. „Kombinace silné reálné ekonomické výkonnosti a nečekaně vysoké inflace znamená, že základní úroková sazba Výboru je v současné době příliš nízká na to, aby bylo možné obezřetně řídit makroekonomickou situaci v USA.“

Představitelé Fedu byli celkově rozděleni v názoru na to, jak postupovat se sazbami v letošním roce.

Deset členů se přiklonilo k sazbě federálních fondů ve výši 1,75-2 % do konce roku, ale osm z nich uvedlo, že by měla být vyšší. Nejvyšší „tečka“ na bodovém grafu výboru, pravděpodobně Bullardova, naznačovala rozpětí 3-3,25 %.

Poukázal na to, že takto agresivně se Fed pohyboval již dříve, v letech 1994-95 v rámci boje s oživující ekonomikou a postupným růstem inflace.

„Výsledky byly vynikající,“ řekl Bullard. „Výbor dosáhl v průměru 2% inflace a americká ekonomika ve druhé polovině 90. let zažívala rozmach. Myslím, že Výbor by se měl pokusit dosáhnout podobného výsledku i v současném prostředí.“

V otázce rozvahy Fedu Bullard neuvedl podrobnosti, co by tak podle něj měla centrální banka učinit, pouze řekl, že „plán“ na zasedání tento týden by byl vhodný.

V prohlášení po zasedání uvedl, že výbor „očekává, že na některém z příštích zasedání začne snižovat držbu státních cenných papírů a dluhových cenných papírů agentur a cenných papírů krytých hypotékami agentur“. Předseda Fedu Jerome Powell poté uvedl, že by k tomuto procesu mohlo dojít již v květnu.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Prezident Fedu v St. Louis James Bullard v pátek uvedl, že podle jeho názoru by centrální banka měla letos zvýšit úrokové sazby ekvivalentně dvanáctkrát, aby přesvědčila veřejnost, že boj s inflací myslí vážně. Bullard jako osamělý odpůrce na zasedání Fedu tento týden ve svém prohlášení uvedl, že by rád viděl zvýšení základní úrokové sazby centrální banky nad 3 % z úrovně blízké 0 %, na které se dosud nacházela. "To by rychle upravilo základní úrokovou sazbu na úroveň, která by více odpovídala současným okolnostem," uvedl. Federální výbor pro volný trh ve středu po svém dvoudenním zasedání uvedl, že zvýší jednodenní sazby pro banky o 0,25 procentního bodu, což je historicky typický přírůstek, s nímž se FOMC pohybuje. Doprovodné ekonomické projekce naznačovaly cestu, která by v letošním roce znamenala ekvivalent sedmi zvýšení sazeb, tedy 1,75 procentního bodu. Tento krok byl prvním zvýšením sazeb ze strany Fedu od prosince 2018 a přišel v reakci na ohromující nárůst inflace, v jehož důsledku ceny rostou nejrychlejším tempem za posledních 40 let. Bullard byl jediným členem FOMC, který hlasoval proti tomuto kroku, a uvedl, že by upřednostnil zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu, tedy o 50 bazických bodů. Dodal, že Fed by měl také zahájit proces snižování objemu držených dluhopisů v hodnotě téměř 9 bilionů USD, které nashromáždil za posledních 14 let. Ve svém pátečním prohlášení uvedl, že inflace nejvíce poškozuje lidi, kterým se Fed snaží pomoci, a to ty na nižších příčkách ekonomického žebříčku. "Břemeno nadměrné inflace tíží zejména lidi se skromnými příjmy a majetkem a ty, kteří mají omezenou schopnost přizpůsobit se rostoucím životním nákladům," uvedl. "Kombinace silné reálné ekonomické výkonnosti a nečekaně vysoké inflace znamená, že základní úroková sazba Výboru je v současné době příliš nízká na to, aby bylo možné obezřetně řídit makroekonomickou situaci v USA." Představitelé Fedu byli celkově rozděleni v názoru na to, jak postupovat se sazbami v letošním roce. Deset členů se přiklonilo k sazbě federálních fondů ve výši 1,75-2 % do konce roku, ale osm z nich uvedlo, že by měla být vyšší. Nejvyšší "tečka" na bodovém grafu výboru, pravděpodobně Bullardova, naznačovala rozpětí 3-3,25 %. Poukázal na to, že takto agresivně se Fed pohyboval již dříve, v letech 1994-95 v rámci boje s oživující ekonomikou a postupným růstem inflace. "Výsledky byly vynikající," řekl Bullard. "Výbor dosáhl v průměru 2% inflace a americká ekonomika ve druhé polovině 90. let zažívala rozmach. Myslím, že Výbor by se měl pokusit dosáhnout podobného výsledku i v současném prostředí." V otázce rozvahy Fedu Bullard neuvedl podrobnosti, co by tak podle něj měla centrální banka učinit, pouze řekl, že "plán" na zasedání tento týden by byl vhodný. V prohlášení po zasedání uvedl, že výbor "očekává, že na některém z příštích zasedání začne snižovat držbu státních cenných papírů a dluhových cenných papírů agentur a cenných papírů krytých hypotékami agentur". Předseda Fedu Jerome Powell poté uvedl, že by k tomuto procesu mohlo dojít již v květnu.