Evropské ropné společnosti se vyhýbají dodávkám ropy z Ruska, protože boje se táhnou již druhý měsíc, a místo toho hledají dodávky ze vzdáleného Blízkého východu, Asie a USA. Hlavní ropné společnosti včetně Shell Plc, BP Plc a TotalEnergies SE již omezují dodávky paliva v Německu.
Obchodníci jsou znepokojeni výhledem a platí vysoké prémie, aby si koupili dostupné dodávky nyní a nečekali. Firmy včetně skupiny Trafigura varovaly, že na některých místech by mohlo dojít k vyčerpání zásob. To odpovídá hrozivým předpovědím politiků v Moskvě, že Evropě hrozí nedostatek. Hovoří se dokonce o úplném zákazu nákupu.
Pro představu o tom, jak akutní je tento problém a jak rychle by mohlo dojít k vyčerpání zásob, uvádíme několik základních čísel.
Podle Mezinárodní agentury pro energii bylo na konci ledna v evropských zemích uskladněno 247,4 milionu barelů středních destilátů – kategorie paliv, jejíž zdaleka největší složkou je nafta. To by stačilo na pokrytí přibližně 40denní poptávky, i kdyby se v regionu nevyrobil ani nedovezl jediný barel tohoto paliva navíc.
Evropské země budou nadále vyrábět naftu a dovážet ji z tradičních neruských zdrojů. Rychlost, s jakou budou zásoby čerpány, bude záviset na tom, jak úspěšně se jim podaří nahradit dodávky, které v současnosti pocházejí z Ruska.
Tyto zásoby však nejsou rovnoměrně rozloženy a na některých místech se napětí objeví dříve než na jiných. Zatímco Finsko a Dánsko mají v soukromých a vládou kontrolovaných zásobách dostatek zásob na to, aby udržely průmysl v chodu po dobu delší než šest měsíců, Spojené království a Norsko mají zásoby na dobu o něco delší než 30 dní.
Podle údajů Eurostatu se Spojené království před pandemií spoléhalo na dovoz, který pokryl přibližně polovinu jeho poptávky po středních destilátech, přičemž přibližně třetina těchto dodávek pocházela z Ruska. Země bude muset najít alternativní zdroje pro zhruba 100 000 barelů nafty denně, tedy jeden středně velký zaoceánský tanker týdně, pokud se chce vyhnout tomu, aby spotřebovala své zásoby.
Británie však může být v relativně příznivé pozici v jiných ohledech. Je tradičně závislá na dovozu ropy i nafty od různých dodavatelů.
Vazby na Moskvu
Země, nebo dokonce regiony v rámci zemí, které se tradičně spoléhají na jiné než ruské dodávky – ať už ropy pro své rafinerie, nebo nafty – na tom budou lépe než ty, které mají silné vazby na Moskvu. Největší evropský spotřebitel nafty – Německo – je toho dobrým příkladem.
Jižní část země je spojena se Středozemním mořem ropovody z francouzské Marseille a italského Terstu, které zásobují rafinerie v Karlsruhe, Vohburgu-Ingolstadtu a Burghausenu. Je tak relativně nezávislá na ruských dodávkách.
Podobně je západ země napojen na přístavy v Rotterdamu a Wilhelmshavenu, což mu poskytuje určitou ochranu před dopadem případných sankcí a „samosankcí“, které se objevily v posledních několika týdnech. Závislost na dovozu ruské nafty ji však stále činí zranitelnou.
Ale právě východní část země, kde rafinérie zpracovávají převážně ruskou ropu, by čelila největšímu tlaku, pokud by se tok této ropy zastavil.
Německé nouzové zásoby jsou na území Spolkové republiky rozděleny tak, aby v každém z pěti vymezených zásobovacích regionů byly k dispozici zásoby na nejméně 15 dní, které jsou okamžitě k dispozici, uvádí Německý svaz pro skladování zásob ropy, známý jako EBV. Těchto pět regionů „v zásadě odpovídá logistickému prostředí rafinérských center“, uvedlo sdružení ve své poslední výroční zprávě.
Tyto zásoby by se na východě Německa vyčerpaly mnohem rychleji než na jihu a schopnost regionu se s tím vyrovnat bude do značné míry záviset na tom, jak snadný bude přesun zásob po celé zemi.
Podobně tomu bude i jinde na kontinentu. Silná závislost na ruské ropě způsobí, že rafinerie v České republice, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku budou relativně zranitelné vůči jakémukoli přerušení dodávek nebo omezení nákupu. To by se mohlo rychle projevit na dodávkách nafty.
V některých částech Německa již dochází k přerušení dodávek velkoobchodníkům. Pokud se produkty nebudou moci přepravovat tam, kde jsou potřeba, budou následovat další. V rozsahu, v jakém to bude možné, bude takový pohyb záviset na nákladních automobilech, vlacích a bárkách.
Velkou část práce by také mohly odvést ceny, které by dlouho předtím, než dojde k nedostatku materiálu, vzrostly na úroveň, která zničí poptávku.
Jakýkoli výrazný nedostatek paliva na čerpacích stanicích by však byl ranou nejen pro řidiče, ale také ekonomicky zničující pro průmyslová odvětví – logistiku, stavebnictví a zemědělství -, která jsou na naftě do značné míry závislá.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
