Země ležící v Atlantském oceánu, 850 kilometrů od skotského pobřeží, musela být ve výrobě elektřiny soběstačná a energie bylo vždy tolik, že před půl stoletím vznikl rozsáhlý průmysl tavení hliníku, který Islanďanům, do té doby závislým na rybolovu, přinesl bohatství.
Země ledovců, vysočin a hojných srážek, která se nachází mezi dvěma tektonickými deskami, je poháněna geotermální a vodní energií. Island dokonce uvažoval o vývozu elektřiny, ale z ekonomických důvodů nikdy nepodnikl investice do připojení k rozvodným sítím jiných zemí.
Letos v zimě však rostoucí poptávka elektrifikující se společnosti a průmyslu náročného na elektřinu v kombinaci s nízkou hladinou vodních nádrží po letním suchu znamenala, že země čtyři měsíce omezovala dodávky elektřiny pro některá průmyslová odvětví, včetně továren na výrobu rybí moučky a tepláren v některých odlehlých oblastech. Přestože omezení po nedávných deštích z větší části skončila, Island si z nich bere ponaučení.
Potřeba zvýšit výrobní kapacitu „je zcela naléhavá“, řekl v rozhovoru Hordur Arnarson, generální ředitel národní energetické společnosti Landsvirkjun HF. Přesto není v dohledu žádný rychlý oddech, protože podle něj bude trvat nejméně čtyři roky, než bude nová výrobní kapacita – až 300 megawattů – uvedena do provozu.
Island, největší světový výrobce elektřiny v poměru k počtu obyvatel, prodává téměř 80 % elektřiny vyrobené v zemi svému těžkému průmyslu – většinu z toho tvoří hliníkárny patřící společnostem Rio Tinto Plc, Century Aluminium Co. a Alcoa Corp.
Když byl elektřiny nedostatek, hutím nadále sloužily jejich dlouhodobé smlouvy. Naproti tomu továrny na výrobu rybí moučky na východě země fungovaly na ropu, protože nebyla elektřina, která by je poháněla, a teplo pro některé domácnosti se muselo přes zimu vyrábět z ropy.
To vše postavilo ekologické aktivisty na zadní.
„Je šílené, že lidé v Západních fjordech musí vytápět své domy ropou, když vypadnou dodávky elektřiny,“ řekla v rozhovoru Audur Onnu Magnusdottir, generální manažerka ekologického sdružení Landvernd. „Velké mezinárodní společnosti mají přednost. To ukazuje, jak chybné jsou naše priority.“
Do budoucna by si přála, aby se více soustředilo na to, kde se energie spotřebovává, a na snižování spotřeby.
„Nemůžeme se nechat tlačit světovými znečišťovateli, abychom obětovali naši přírodu,“ řekla Magnusdottirová s odkazem na plány zvýšit využití půdy na výrobu energie, a to i pro obnovitelné zdroje.
Energetická krize také znamenala ztrátu příležitostí k diverzifikaci ekonomiky, uvedl Sigurdur Hannesson, výkonný ředitel Federace islandského průmyslu. V rozhovoru uvedl, že několik ekologických projektů bylo staženo, protože společnosti nemohly získat smlouvy na dodávky elektřiny, a dodal, že mezi odvětví, která by mohla být vybudována, kdyby se podařilo zajistit elektřinu, patří výroba potravin na bázi řas a výroba baterií.
Vláda se při zvažování nových energetických projektů vydává střední cestou. Mezi klíčové úvahy patří zajištění veřejného prospěchu ze soukromých zisků z výroby energie a to, k čemu bude energie využívána, uvedla v rozhovoru premiérka Katrin Jakobsdottirová.
„Přechod na domácí energetiku by měl mít přednost před rozsáhlým vývozem energie,“ řekla. „Ti z nás, kteří chtějí hodně chránit přírodu, jako já, i ti, kteří jsou spíše pro těžbu, ti všichni se musí dívat na celkový zájem.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
