Po finanční krizi z roku 2008 a přechodu od komunismu k tržní ekonomice v 90. letech 20. století se tak přidávají ke třetí velké výzvě v regionu.
Centrální banky měsíc po měsíci zvyšují úrokové sazby, aby omezily inflační tlaky, které rostly již před únorovou ruskou invazí na Ukrajinu, jež zvýšila ceny ropy, plynu, kovů, potravin a hnojiv. Přesto reálné úrokové sazby zůstávají hluboko v záporných hodnotách, což je známkou toho, že ke snížení nebo ukotvení inflačních očekávání bude zapotřebí dalších zvýšení.
Zdroj: Shutterstock
Pro centrální banky je otázkou, jak vysoko a rychle sazby zvyšovat, aniž by to poškodilo postpandemické hospodářské oživení, které se formovalo před únorem. Bohužel některé faktory, které by jim mohly usnadnit jejich úkol, leží mimo jejich kontrolu.
Maďarsko, Polsko a Rumunsko doufají, že se jim podaří udržet hospodářský růst s pomocí desítek miliard eur z fondu EU na oživení po pádu Sovětského svazu ve výši 800 miliard eur. Spory o právní stát s Bruselem však znamenají, že Maďarsko a Polsko zatím z fondu nedostaly ani cent, zatímco v Rumunsku přetrvávají pochybnosti o schopnosti efektivně čerpat peníze EU.
Jakob Suwalski a Levon Kameryan ze společnosti Scope Ratings minulý týden napsali, že centrální banky v regionu musí řídit inflaci, aniž by nadměrně zvyšovaly náklady na obsluhu dluhu. „Inflační očekávání rostou. Volatilita měn bude přetrvávat v souvislosti s možným odlivem kapitálu, což bude vytvářet tlak na devizové rezervy, i když centrální banky zpřísní měnovou politiku.“
Příkladem je Maďarsko. Jeho centrální banka minulý měsíc zvýšila základní úrokovou sazbu o 100 bazických bodů na 4,4 %, ale meziroční inflace v současnosti dosahuje 8,5 %. Centrální banka odhaduje, že průměrná inflace v letošním roce bude 7,5 až 9,8 procenta.
Zdroj: Unsplash
Další zvyšování sazeb je zjevně na cestě. Peter Virovacz z ING bank vidí šanci na kladnou reálnou úrokovou sazbu do konce letošního roku, což by pravděpodobně znamenalo 8 procent nebo více. Maďarská centrální banka však nepůsobí v politickém vakuu.
Před parlamentními volbami, které se konaly tento měsíc, maďarská vláda lákala voliče štědrými sociálními dávkami, mzdovým vyrovnáním a snížením daní. Tato opatření zvýšila schodek maďarského rozpočtu, který se dostal pod větší tlak v důsledku výdajů souvisejících s válkou na Ukrajině.
Forint se na začátku března propadl na rekordní minimum 400 za euro. Od té doby se stabilizoval, ale aby vláda uklidnila investory, musí dostat veřejné výdaje pod kontrolu. Přesto by škrty ve výdajích a prudce vyšší úrokové sazby spolu s nedostatečným přístupem k fondu EU na oživení ekonomiky maďarskou ekonomiku značně zatížily.
Zdroj: pexels
Roční polská inflace dosáhla minulý měsíc 11 % a očekává se, že za celý rok bude v průměru přibližně stejná. Jeho centrální banka 6. dubna zvýšila základní úrokovou sazbu o 100 bazických bodů na 4,5 %. Adam Antoniak ze společnosti ING předpokládá, že letos sazba vzroste na 6,5 procenta a v roce 2023 na 7,5 procenta.
Úrokové sazby tak mohou v letošním roce zůstat záporné, i když tlak na fiskální straně roste. Válka na Ukrajině generuje zvýšené výdaje na obranu a vzdělávání, stejně jako na zdravotní péči a sociální ochranu pro více než 2,5 milionu uprchlíků, kteří do začátku dubna dorazili do Polska.
Kromě toho vláda plánuje snížit sazbu daně z příjmu fyzických osob ze 17 % na 12 % a zavést další daňové úlevy. Tato opatření činí úkol řídit inflační očekávání obzvláště naléhavým. Guvernér centrální banky Adam Glapinski správně poukazuje na silné fundamenty polské ekonomiky. Aby je ochránil, může zvýšit sazby agresivněji, než někteří investoři očekávají.
Meziroční inflace v Rumunsku v březnu vzrostla na 10,2 %, ale hlavní úroková sazba je navzdory zvýšení o 0,5 procentního bodu na začátku dubna pouze 3 %. Ekonomové očekávají v letošním roce průměrnou inflaci kolem 9 procent.
Pro Rumunskou národní banku je potíž v tom, že vyšší sazby se zdají být nezbytné, ale hospodářský růst slábne. „Zdá se, že strategie ‚udělat to nejmenší a doufat, že to vydrží‘ byla doposud nástrojem volby a nemáme příliš důvodů očekávat jakoukoli změnu politického postoje,“ říká Valentin Tataru z ING.
Ekonomiky střední a východní Evropy jsou zranitelné vůči dopadům války na Ukrajině. K jejich obraně potřebuje region centrální banky ochotné zkrotit inflaci – ale také vlády ochotné přijmout tvrdá rozhodnutí ohledně výdajů a vztahů s EU.
Po finanční krizi z roku 2008 a přechodu od komunismu k tržní ekonomice v 90. letech 20. století se tak přidávají ke třetí velké výzvě v regionu.Centrální banky měsíc po měsíci zvyšují úrokové sazby, aby omezily inflační tlaky, které rostly již před únorovou ruskou invazí na Ukrajinu, jež zvýšila ceny ropy, plynu, kovů, potravin a hnojiv. Přesto reálné úrokové sazby zůstávají hluboko v záporných hodnotách, což je známkou toho, že ke snížení nebo ukotvení inflačních očekávání bude zapotřebí dalších zvýšení.Zdroj: ShutterstockPro centrální banky je otázkou, jak vysoko a rychle sazby zvyšovat, aniž by to poškodilo postpandemické hospodářské oživení, které se formovalo před únorem. Bohužel některé faktory, které by jim mohly usnadnit jejich úkol, leží mimo jejich kontrolu.Maďarsko, Polsko a Rumunsko doufají, že se jim podaří udržet hospodářský růst s pomocí desítek miliard eur z fondu EU na oživení po pádu Sovětského svazu ve výši 800 miliard eur. Spory o právní stát s Bruselem však znamenají, že Maďarsko a Polsko zatím z fondu nedostaly ani cent, zatímco v Rumunsku přetrvávají pochybnosti o schopnosti efektivně čerpat peníze EU.Jakob Suwalski a Levon Kameryan ze společnosti Scope Ratings minulý týden napsali, že centrální banky v regionu musí řídit inflaci, aniž by nadměrně zvyšovaly náklady na obsluhu dluhu. „Inflační očekávání rostou. Volatilita měn bude přetrvávat v souvislosti s možným odlivem kapitálu, což bude vytvářet tlak na devizové rezervy, i když centrální banky zpřísní měnovou politiku.“Příkladem je Maďarsko. Jeho centrální banka minulý měsíc zvýšila základní úrokovou sazbu o 100 bazických bodů na 4,4 %, ale meziroční inflace v současnosti dosahuje 8,5 %. Centrální banka odhaduje, že průměrná inflace v letošním roce bude 7,5 až 9,8 procenta.Zdroj: UnsplashDalší zvyšování sazeb je zjevně na cestě. Peter Virovacz z ING bank vidí šanci na kladnou reálnou úrokovou sazbu do konce letošního roku, což by pravděpodobně znamenalo 8 procent nebo více. Maďarská centrální banka však nepůsobí v politickém vakuu.Chcete využít této příležitosti?Před parlamentními volbami, které se konaly tento měsíc, maďarská vláda lákala voliče štědrými sociálními dávkami, mzdovým vyrovnáním a snížením daní. Tato opatření zvýšila schodek maďarského rozpočtu, který se dostal pod větší tlak v důsledku výdajů souvisejících s válkou na Ukrajině.Forint se na začátku března propadl na rekordní minimum 400 za euro. Od té doby se stabilizoval, ale aby vláda uklidnila investory, musí dostat veřejné výdaje pod kontrolu. Přesto by škrty ve výdajích a prudce vyšší úrokové sazby spolu s nedostatečným přístupem k fondu EU na oživení ekonomiky maďarskou ekonomiku značně zatížily.Zdroj: pexels Roční polská inflace dosáhla minulý měsíc 11 % a očekává se, že za celý rok bude v průměru přibližně stejná. Jeho centrální banka 6. dubna zvýšila základní úrokovou sazbu o 100 bazických bodů na 4,5 %. Adam Antoniak ze společnosti ING předpokládá, že letos sazba vzroste na 6,5 procenta a v roce 2023 na 7,5 procenta.Úrokové sazby tak mohou v letošním roce zůstat záporné, i když tlak na fiskální straně roste. Válka na Ukrajině generuje zvýšené výdaje na obranu a vzdělávání, stejně jako na zdravotní péči a sociální ochranu pro více než 2,5 milionu uprchlíků, kteří do začátku dubna dorazili do Polska.Kromě toho vláda plánuje snížit sazbu daně z příjmu fyzických osob ze 17 % na 12 % a zavést další daňové úlevy. Tato opatření činí úkol řídit inflační očekávání obzvláště naléhavým. Guvernér centrální banky Adam Glapinski správně poukazuje na silné fundamenty polské ekonomiky. Aby je ochránil, může zvýšit sazby agresivněji, než někteří investoři očekávají.Meziroční inflace v Rumunsku v březnu vzrostla na 10,2 %, ale hlavní úroková sazba je navzdory zvýšení o 0,5 procentního bodu na začátku dubna pouze 3 %. Ekonomové očekávají v letošním roce průměrnou inflaci kolem 9 procent.Pro Rumunskou národní banku je potíž v tom, že vyšší sazby se zdají být nezbytné, ale hospodářský růst slábne. „Zdá se, že strategie ‚udělat to nejmenší a doufat, že to vydrží‘ byla doposud nástrojem volby a nemáme příliš důvodů očekávat jakoukoli změnu politického postoje,“ říká Valentin Tataru z ING.Ekonomiky střední a východní Evropy jsou zranitelné vůči dopadům války na Ukrajině. K jejich obraně potřebuje region centrální banky ochotné zkrotit inflaci – ale také vlády ochotné přijmout tvrdá rozhodnutí ohledně výdajů a vztahů s EU.
