Spotřebitelské ceny minulý měsíc meziročně vzrostly o 61,1 %, což je mírně pod mediánem odhadu v průzkumu agentury Bloomberg a více než 54,4 % v únoru. Meziroční inflace výrobců byla již druhý měsíc trojciferná a jádrový index cen, který nezahrnuje potraviny a energie, se oproti předchozímu roku zvýšil více, než se předpokládalo, na více než 48 %.
Tříměsíční politická pauza centrální banky znamená, že turecké úrokové sazby jsou po očištění o ceny nejnižší na světě, protože náklady na vše od potravin po energie prudce rostou.
Turecká velmi uvolněná měnová politika není v souladu s rostoucím jestřábím postojem mnoha světových centrálních bank v době, kdy se turecká ekonomika připravuje na komoditní šoky vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Turecké reálné sazby jsou na úrovni minus 47 %, lira se již dostala pod tlak a v březnu zaznamenala vůči dolaru druhý nejhorší výkon po ruském rublu na rozvíjejících se trzích.
Současná politika centrální banky se v současném prostředí „stala pochybnější“, přičemž vzhledem k tempu nákladové inflace jsou rizika růstu „stále na stole“, uvedl Onur Ilgen, vedoucí oddělení treasury v MUFG Bank Turkey v Istanbulu.
„Vzhledem k dramatické změně makroekonomického výhledu a finančních podmínek se domníváme, že dlouhodobá udržitelnost tohoto politického rámce bude méně pravděpodobná, když inflace přesahuje 60 % a pravděpodobně zůstane vysoko nad 50 % přinejmenším do posledního čtvrtletí,“ uvedl.
Zvyšování sazeb není na pořadu dne kvůli cíli prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana využít levnější liru k tomu, aby se Turecko stalo výrobní velmocí. Pokles měny, která letos zatím ztratila přes 9 %, mezitím nahrává inflaci tím, že zdražuje dovoz.
Lira se v 10:49 v Istanbulu obchodovala o 0,1 % slabší na úrovni 14,7074 za dolar. V letošním roce se zatím propadla o 9,5 %.
Co říká Bloomberg Economics…
„Údaje o inflaci zdůrazňují nejistý stav liry v letošním roce. Eskalace války na Ukrajině by měnu zasáhla prostřednictvím rostoucích dovozních nákladů, zatímco ukončení konfliktu by mohlo přinést tlak vyšších globálních úrokových sazeb. Neschopnost centrální banky zvýšit úrokové sazby tato rizika umocňuje.“
— Ziad Daoud, hlavní ekonom pro rozvíjející se trhy.
Guvernér Sahap Kavcioglu uvedl, že podpora místní měny bude klíčovým cílem v letošním roce, ale dal najevo jen málo známek, že by to zahrnovalo přísnější nastavení měnové politiky. Centrální banka doufá, že se jí podaří omezit růst cen přijetím opatření na podporu de-dolarizace. Její příští zasedání o sazbách je naplánováno na 14. dubna.
Níže jsou uvedeny hlavní body březnové zprávy o inflaci, kterou v pondělí zveřejnil Turkstat:
Ceny výrobců se v tomto měsíci zvýšily o 9,2 %, čímž meziroční inflace dosáhla 115 %. Zvýšená úroveň tovární inflace nadále vytváří tlak na růst spotřebitelských cen
Inflace v oblasti energií se zvýšila z únorových 83 % na 102,9 %, a to v důsledku prudkého růstu cen rafinovaných produktů a zemního plynu, a to navzdory snížení daní.
Ceny potravin, které tvoří zhruba čtvrtinu spotřebitelského koše, vzrostly meziročně o 70,3 % z 64,5 %.
Vzhledem k tomu, že centrální banka stojí stranou, snaží se Erdoganova vláda omezit ceny pomocí nového kola snižování daně z přidané hodnoty na některé základní produkty, které vstoupí v platnost v dubnu. Tyto změny však představují jednorázové opatření, které s cenami pravděpodobně nepohne.
„Domníváme se, že inflační tlaky by měly být řešeny spíše prostřednictvím měnové politiky než drobnými daňovými úpravami,“ uvedl před zveřejněním údajů ekonom Deutsche Bank AG Fatih Akcelik.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
