Zisky amerických společností rostou a mají za sebou nejlepší rok od roku 1950

Nové údaje ukazují, že zisky v roce 2021 vzrostly o 35 %, zatímco zaměstnanci si polepšili o 11 %. Podle údajů, které ve středu zveřejnilo ministerstvo obchodu USA, zisky v loňském roce vzrostly o 35 %, a to díky silné poptávce domácností, pod kterou se během pandemie podepsaly vládní peněžní transfery. Ve všech čtyřech čtvrtletích roku se celková zisková marže držela nad 13 %, což je úroveň dosažená pouze v jednom jiném tříměsíčním období za posledních 70 let. I pro zaměstnance to byl solidní rok, jen ne ve srovnání s akcionáři. Odměny zaměstnanců vzrostly o 11 %, ale tzv. podíl práce na národním důchodu - v podstatě ta část, která je vyplácena ve formě mezd a platů - klesl zpět na úroveň před pandemií. To spíše podkopává argument, že současný prudký růst inflace způsobují rostoucí náklady na pracovní sílu, což je argument, který začíná prosazovat Federální rezervní systém, když zrychluje zvyšování úrokových sazeb. Souhrnná zisková marže nefinančních podniků se od svého vrcholu nad 15 % ve druhém čtvrtletí poněkud snížila: na konci roku činila 13,9 %. Zvýšená čísla vyvolala debatu o tom, zda za vysokou inflaci částečně může oportunistické zvyšování cen ze strany amerických podniků, což je argument, který v loňském roce silně prosazovala Bidenova administrativa, v poslední době však již méně. Soudě podle vývoje na akciovém trhu, investoři vidí další dobré časy pro zisky v roce 2022. Po menším útlumu na začátku roku se index S&P 500 vyšplhal zpět na 4 % od rekordu z 3. ledna. Částečně za to mohou lepší vyhlídky podnikatelských investic a poptávka domácností, která vykazuje jen málo známek ochabování, i když už není podporována fiskálními stimuly, říká Robert King, ředitel výzkumu v Jerome Levy Forecasting Center v Mount Kisco ve státě New York. Nejnovější údaje Fedu naznačují, že Američané od konce roku 2019 nashromáždili přibližně 4,2 bilionu dolarů úspor navíc. Příběhem pro rok 2022 je "přesun od přímé vládní podpory zisků ke zdrojům zisků v soukromém sektoru", říká King. Těžit z toho mohou i zaměstnanci, protože "silné zisky vedou firmy k tomu, aby více zaměstnávaly, a v současném případě, kdy není obrovská nabídka pracovních sil, stále existují vyhlídky na velmi silný růst mezd". Rizika tohoto výhledu zahrnují obrat Fedu k agresivnímu zvyšování sazeb a ruskou invazi na Ukrajinu. Fed v březnu zvýšil svou základní úrokovou sazbu poprvé od jejího snížení téměř na nulu před dvěma lety a signalizuje, že v budoucnu dojde k mnoha dalším zvýšením. Válka mezitím vedla k prudkému růstu cen komodit, jako jsou energie, potraviny a kovy, což pravděpodobně sníží ziskovost podniků i rozpočty domácností a udrží zvýšenou inflaci. V průběhu roku 2021, kdy inflace rostla, předseda Fedu Jerome Powell trval na tom, že cenové tlaky jsou do značné míry "přechodné", způsobené pandemickými poruchami - například masivním přesunem spotřebitelských výdajů od služeb ke zboží -, které nakonec skončí s odezněním zdravotní krize. Nyní se příběh Fedu mění. Spotřebitelské ceny v USA se v únoru oproti předchozímu roku zvýšily o 7,9 %, zatímco průměrné hodinové výdělky zaměstnanců ve výrobě a bez vedoucích pracovníků - což je skupina, která tvoří více než 80 % americké pracovní síly - vzrostly o 6,6 %. A představitelé Fedu stále více vidí mezi těmito dvěma jevy důležitou souvislost. Po oznámení zvýšení sazeb 16. března Powell novinářům řekl, že "dochází k nesouladu mezi poptávkou a nabídkou, zejména na trhu práce, a to vede k tomu, že mzdy rostou způsobem, který není v souladu s 2% inflací v čase, a proto musíme použít naše nástroje, abychom inflaci nasměrovali zpět dolů". Podle George Pearkese, globálního makro stratéga společnosti Bespoke Investment Group v Charlotte, však prudký nárůst zisků, který zastínil jakýkoli růst mezd zaměstnanců, vyvrací představu, že právě mzdové požadavky jsou tím, co tlačí ceny vzhůru. Poukazuje na podíl práce na příjmech, který se nezvyšuje. "To je zcela v rozporu se mzdově-cenovou spirálou," říká Pearkes. "Jinak se to vyjádřit nedá."