ČNB dál zvýšila úrokové sazby, čeká nižší růst ekonomiky a vyšší inflaci
Česká národní banka dnes zvedla základní úrokovou sazbu na nejvyšší úroveň za víc než 20 let a v nové prognóze čeká pro letošní rok nižší hospodářský růst a vyšší inflaci než dosud.
Zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta bylo pro trh překvapením. Podle analytiků to prodraží hypotéky, na které dosáhne méně lidí, a zhorší se rovněž podmínky financování podniků. Na dalších měnových zasedáních může bankovní rada ČNB sazby dále zvýšit, uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Dnes šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu. Takto vysoko byla sazba naposledy v roce 1999. Důvodem jejího zvyšování je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Bankovní rada ČNB dnes zvýšila úrokové sazby méně, než s čím počítá základní scénář nové makroekonomické prognózy, uvedl Rusnok na tiskové konferenci po jednání rady. Centrální bankéři podle něj využili alternativní scénář nové prognózy se vzdálenějším horizontem měnové politiky. Ten odhlíží od vývoje inflace, který je pod bezprostředním vlivem silných vnějších cenových šoků, které se projeví v inflaci do jednoho až 1,5 roku, dodal.
Inflace v ČR – Zdroj: Tradingeconomics
„Úrokové sazby ČNB jsou podle mého názoru blízko svého vrcholu. Základní sazba může na úrovni 5,75 procenta delší dobu setrvat, případné zvýšení na červnovém zasedání by mělo být mírné s pomyslným zaokrouhlením sazby na šest procent,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera dnešní rozhodnutí ukazuje, že ČNB stále považuje za důležitější krotit inflaci než se obávat negativních dopadů vyšších sazeb na reálnou ekonomiku. „Dnešní růst sazeb však již letošní dvoucifernou inflaci nezvrátí, hraje se o inflaci příštího roku,“ upozornil.
Růst spotřebitelských cen ČNB v nové prognóze čeká pro letošek na průměrných 13,1 procenta, během roku až téměř 15 procent, příští rok by inflace měla klesnout na 4,1 procenta. V předchozí únorové prognóze před vypuknutím války na Ukrajině počítala banka letos s průměrnou inflací 8,5 procenta a příští rok 2,3 procenta. Rizika a nejistoty nové prognózy označila rada ČNB jako výrazné a působící proti inflaci i ve prospěch inflace.
Odhad vývoje ekonomiky pro letošek ČNB zhoršila a pro příští rok mírně zlepšila. Letos čeká růst hrubého domácího produktu o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V únorové prognóze odhadovala pro letošek růst o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta.
„Růst HDP během letošního roku výrazně zpomalí a ve druhé polovině roku ekonomická aktivita dokonce meziročně mírně poklesne. K tomu výrazně přispěje útlum spotřeby domácností, fixních investic i vývozu. V příštím roce ekonomický růst oživí,“ uvedl Rusnok. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos s průměrným kurzem koruny 24,20 za euro. Příští rok pak předpokládá průměrný kurz 24,30 koruny za euro. V únoru odhadovala pro letošní rok kurz 24,10 koruny za euro a pro příští rok 23,90 Kč/EUR. Posílení koruny bude podle Rusnoka bránit sentiment finančních trhů v souvislosti s válkou na Ukrajině a potížemi v mezinárodním obchodě.
Zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta bylo pro trh překvapením. Podle analytiků to prodraží hypotéky, na které dosáhne méně lidí, a zhorší se rovněž podmínky financování podniků. Na dalších měnových zasedáních může bankovní rada ČNB sazby dále zvýšit, uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.Dnes šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu. Takto vysoko byla sazba naposledy v roce 1999. Důvodem jejího zvyšování je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.Bankovní rada ČNB dnes zvýšila úrokové sazby méně, než s čím počítá základní scénář nové makroekonomické prognózy, uvedl Rusnok na tiskové konferenci po jednání rady. Centrální bankéři podle něj využili alternativní scénář nové prognózy se vzdálenějším horizontem měnové politiky. Ten odhlíží od vývoje inflace, který je pod bezprostředním vlivem silných vnějších cenových šoků, které se projeví v inflaci do jednoho až 1,5 roku, dodal.Inflace v ČR – Zdroj: Tradingeconomics„Úrokové sazby ČNB jsou podle mého názoru blízko svého vrcholu. Základní sazba může na úrovni 5,75 procenta delší dobu setrvat, případné zvýšení na červnovém zasedání by mělo být mírné s pomyslným zaokrouhlením sazby na šest procent,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera dnešní rozhodnutí ukazuje, že ČNB stále považuje za důležitější krotit inflaci než se obávat negativních dopadů vyšších sazeb na reálnou ekonomiku. „Dnešní růst sazeb však již letošní dvoucifernou inflaci nezvrátí, hraje se o inflaci příštího roku,“ upozornil.Zdroj: paregrinus44 na PixabayRůst spotřebitelských cen ČNB v nové prognóze čeká pro letošek na průměrných 13,1 procenta, během roku až téměř 15 procent, příští rok by inflace měla klesnout na 4,1 procenta. V předchozí únorové prognóze před vypuknutím války na Ukrajině počítala banka letos s průměrnou inflací 8,5 procenta a příští rok 2,3 procenta. Rizika a nejistoty nové prognózy označila rada ČNB jako výrazné a působící proti inflaci i ve prospěch inflace.Odhad vývoje ekonomiky pro letošek ČNB zhoršila a pro příští rok mírně zlepšila. Letos čeká růst hrubého domácího produktu o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V únorové prognóze odhadovala pro letošek růst o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta.Chcete využít této příležitosti?„Růst HDP během letošního roku výrazně zpomalí a ve druhé polovině roku ekonomická aktivita dokonce meziročně mírně poklesne. K tomu výrazně přispěje útlum spotřeby domácností, fixních investic i vývozu. V příštím roce ekonomický růst oživí,“ uvedl Rusnok. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos s průměrným kurzem koruny 24,20 za euro. Příští rok pak předpokládá průměrný kurz 24,30 koruny za euro. V únoru odhadovala pro letošní rok kurz 24,10 koruny za euro a pro příští rok 23,90 Kč/EUR. Posílení koruny bude podle Rusnoka bránit sentiment finančních trhů v souvislosti s válkou na Ukrajině a potížemi v mezinárodním obchodě.
