EU by měla zabavit ruské rezervy na obnovu Ukrajiny, říká nejvyšší diplomat
Hlavní města EU by měla zvážit zabavení zmrazených ruských devizových rezerv na pokrytí nákladů na obnovu Ukrajiny po válce, uvedl nejvyšší diplomat bloku v době, kdy Západ diskutuje o tom, jak donutit Moskvu zaplatit část škod, které konflikt způsobil.
Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční politiku, uvedl, že USA převzaly kontrolu nad miliardami dolarů v aktivech patřících afghánské centrální bance, částečně za účelem potenciálního odškodnění obětí terorismu a také na humanitární pomoc zemi, a že by bylo logické zvážit podobné kroky i v případě ruských rezerv.
Zdroj: Getty Images
„Byl bych velmi pro, protože to má plnou logiku,“ řekl Borrell v rozhovoru pro Financial Times. „Máme peníze v našich kapsách a někdo mi musí vysvětlit, proč je to dobré pro afghánské peníze a ne pro ruské.“
Na počátku války EU a její spojenci zmrazili stovky miliard dolarů devizových rezerv zaparkovaných na účtech ruské centrální banky. Rusko v březnu uvedlo, že sankce centrální banky zmrazily asi 300 miliard dolarů z jeho zlatých a devizových rezerv, které činí více než 600 miliard dolarů.
Představitelé EU zkoumali otázku, zda by ruské rezervy mohly být nějakým způsobem využity v úsilí o obnovu Ukrajiny, ale Brusel nepřišel s žádným politickým návrhem na toto téma. Borrell nadnesl tuto myšlenku jako jeden z řady způsobů, jak by Rusko mohlo přispět.
Na otázku, zda by bylo možné zabavit peníze a použít je na obnovu Ukrajiny, odpověděla minulý měsíc americká ministryně financí Janet Yellenová, že to nelze dělat na lehkou váhu, že by se to mělo dělat pouze v koordinaci se spojenci a že by to mohlo vyžadovat legislativu v USA.
Borrell uvedl, že otázka, jak zaplatit obnovu Ukrajiny, je jednou z klíčových politických otázek vzhledem k „neuvěřitelnému množství peněz“, které by bylo třeba vynaložit. Chtěl, aby se diskutovalo o způsobech zajištění „válečných kompenzací“ ze strany Ruska.
Evropská komise uvedla, že cena rekonstrukce by se mohla vyšplhat na stovky miliard eur a očekává se, že Evropa ponese značnou část tohoto břemene. Dodal, že částky vybrané na nedávných konferencích, na nichž se ukrajinští partneři zavázali k náhradám, jsou pouhou „kapkou v moři“ ve srovnání s tím, co bude potřeba.
Americký prezident Joe Biden navrhl, že zabavený majetek oligarchů by mohl být rozprodán, aby pomohl obnově Ukrajiny – tuto myšlenku minulý týden obhajoval také předseda Evropské rady Charles Michel. Úředníci Komise zkoumají způsoby, jak to právně zjednodušit, ale téma je ožehavé vzhledem k prvořadé potřebě dodržovat řádný proces a nestavět jednotlivce na hranu jejich zákonných práv.
Konfiskace majetku je někdy možná po odsouzení v trestním řízení, ale tento požadavek by nebyl splněn jen proto, že se na někoho vztahují sankce.
Nápad zabavit ruské devizové rezervy by znamenal dramatický krok, který by pravděpodobně znepokojil i další vlády s napjatými vztahy s EU a jejími partnery.
Borrell však tvrdí, že by to nebylo bez precedentu, a poukazuje na rozhodnutí USA vyčlenit 3,5 miliardy dolarů ze zmrazených aktiv afghánské centrální banky pro potřeby včetně humanitární pomoci a odškodnění rodin obětí útoků z 11. září.
Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční politiku, uvedl, že USA převzaly kontrolu nad miliardami dolarů v aktivech patřících afghánské centrální bance, částečně za účelem potenciálního odškodnění obětí terorismu a také na humanitární pomoc zemi, a že by bylo logické zvážit podobné kroky i v případě ruských rezerv.Zdroj: Getty Images„Byl bych velmi pro, protože to má plnou logiku,“ řekl Borrell v rozhovoru pro Financial Times. „Máme peníze v našich kapsách a někdo mi musí vysvětlit, proč je to dobré pro afghánské peníze a ne pro ruské.“ Na počátku války EU a její spojenci zmrazili stovky miliard dolarů devizových rezerv zaparkovaných na účtech ruské centrální banky. Rusko v březnu uvedlo, že sankce centrální banky zmrazily asi 300 miliard dolarů z jeho zlatých a devizových rezerv, které činí více než 600 miliard dolarů.Představitelé EU zkoumali otázku, zda by ruské rezervy mohly být nějakým způsobem využity v úsilí o obnovu Ukrajiny, ale Brusel nepřišel s žádným politickým návrhem na toto téma. Borrell nadnesl tuto myšlenku jako jeden z řady způsobů, jak by Rusko mohlo přispět.Na otázku, zda by bylo možné zabavit peníze a použít je na obnovu Ukrajiny, odpověděla minulý měsíc americká ministryně financí Janet Yellenová, že to nelze dělat na lehkou váhu, že by se to mělo dělat pouze v koordinaci se spojenci a že by to mohlo vyžadovat legislativu v USA. Borrell uvedl, že otázka, jak zaplatit obnovu Ukrajiny, je jednou z klíčových politických otázek vzhledem k „neuvěřitelnému množství peněz“, které by bylo třeba vynaložit. Chtěl, aby se diskutovalo o způsobech zajištění „válečných kompenzací“ ze strany Ruska.Chcete využít této příležitosti?Zdroj: Egor Filin na UnsplashEvropská komise uvedla, že cena rekonstrukce by se mohla vyšplhat na stovky miliard eur a očekává se, že Evropa ponese značnou část tohoto břemene. Dodal, že částky vybrané na nedávných konferencích, na nichž se ukrajinští partneři zavázali k náhradám, jsou pouhou „kapkou v moři“ ve srovnání s tím, co bude potřeba.Americký prezident Joe Biden navrhl, že zabavený majetek oligarchů by mohl být rozprodán, aby pomohl obnově Ukrajiny – tuto myšlenku minulý týden obhajoval také předseda Evropské rady Charles Michel. Úředníci Komise zkoumají způsoby, jak to právně zjednodušit, ale téma je ožehavé vzhledem k prvořadé potřebě dodržovat řádný proces a nestavět jednotlivce na hranu jejich zákonných práv.Konfiskace majetku je někdy možná po odsouzení v trestním řízení, ale tento požadavek by nebyl splněn jen proto, že se na někoho vztahují sankce.Nápad zabavit ruské devizové rezervy by znamenal dramatický krok, který by pravděpodobně znepokojil i další vlády s napjatými vztahy s EU a jejími partnery.Borrell však tvrdí, že by to nebylo bez precedentu, a poukazuje na rozhodnutí USA vyčlenit 3,5 miliardy dolarů ze zmrazených aktiv afghánské centrální banky pro potřeby včetně humanitární pomoci a odškodnění rodin obětí útoků z 11. září.
