Pracovní dokument Evropské komise, klade nový důraz na hořčík a cíl snížit závislost na hlavním výrobci Číně a uvádí, že k obnovení tavicí činnosti v Evropě do roku 2025 budou zapotřebí investice ve výši až 2 miliard eur.
Pro Evropu, která spotřebovává pětinu celosvětových dodávek hořčíku, nabyla tato otázka na významu poté, co Západ 24. února uvalil sankce na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu. Rusko bylo v loňském roce čtvrtým největším světovým producentem hořčíku s odhadovanou produkcí 21 000 tun. Evropský dovoz z Ruska byl skromný a na hořčík se sankce nevztahují, ale izolace Ruska ho vylučuje jako potenciální záložní zdroj v případě, že by došlo k omezení čínských dodávek.
Komise, výkonný orgán EU, se obává, že jakýkoli pokles dodávek z Číny, která do bloku dodává více než 90 % hořčíku, by mohl omezit výrobu automobilů, letadlových částí a dalších výrobků, které jsou na tomto minerálu závislé.
Dodávky z Číny koncem loňského roku poklesly, což v Evropě vyvolalo zdražování a zaměřilo EU na snahu zajistit dodávky z domácí produkce.
V důsledku toho politici, kteří v loňském roce dali nejvyšší prioritu magnetům ze vzácných zemin používaným v elektromobilech a větrných turbínách, stanovili hořčíku stejnou prioritu ve svém akčním plánu na zajištění dodávek kritických nerostů.
Čína, která má v obou případech dominantní postavení, dodává 93 % potřeb hořčíku v bloku.
„Hořčík je trvale označován za jednu z kritických surovin s nejvyšším rizikem dodávek, avšak bez zlepšení v průběhu času,“ uvádí se v dokumentu EU.
„Případ hořčíku je jasným příkladem rizika, které EU podstupuje tím, že činí svou domácí ekonomiku závislou na čínském dovozu,“ uvedl Paul Voss, generální ředitel Evropského sdružení pro hliník.
V dokumentu se uvádí, že EU by měla usilovat o to, aby do roku 2030 získávala 15 % své potřeby hořčíku z domácích zdrojů.
„Během prvních měsíců práce ad hoc pracovní skupiny pro hořčík jsme identifikovali… několik projektů v různých fázích vývoje,“ uvedl v e-mailu pro agenturu Reuters Joaquim Nunes de Almeida, vedoucí ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh a průmysl.
ŽIVOTNĚ DŮLEŽITÁ SLOŽKA
Trh s hořčíkem je relativně malý, podle údajů společnosti CM Business Consulting se ročně vyrobí asi 1 milion tun ve srovnání s 67 miliony tun hliníku, ale hraje zásadní roli při dodávání stlačené pevnosti široké škále výrobků.
„Hliníková plechovka, jak ji známe, a křídla moderních dopravních letadel Airbus by bez hořčíku neexistovaly,“ řekl Alan Clark ze společnosti CM Business Consulting.
Ceny hořčíku prudce vzrostly koncem loňského roku poté, co snaha čínské vlády omezit spotřebu energie snížila produkci řady kovů včetně hořčíku. V říjnu evropské průmyslové skupiny varovaly, že v případě přetrvávajícího nedostatku hořčíku by uzavření závodů mohlo zasáhnout miliony pracovních míst. Čínské dodávky do Evropy byly obnoveny, ale politici EU si uvědomili, že je třeba oživit výrobu. Poslední dva evropské závody na výrobu hořčíku – v Norsku a Francii – byly uzavřeny v roce 2001, částečně kvůli konkurenci levného dovozu z Číny.
Nyní existují tři potenciální evropské projekty, které by mohly v příštích letech vyrábět hořčík, dva v Rumunsku a jeden v Bosně, uvedl Krzysztof Kubacki, pracovník společnosti EIT Raw Materials. EIT je organizace financovaná EU, která provádí akční plán EU vypracovaný v roce 2020 s cílem zajistit pro blok kritické nerostné suroviny.
Společnost Verde Magnesium, za níž stojí soukromá kapitálová společnost Amerocap, usiluje o oživení hnědouhelného dolu v západním Rumunsku a žádá o povolení od vlády.
Jejím předsedou je Bernd Martens, bývalý šéf nákupu automobilky Audi, prémiové značky vlastněné koncernem Volkswagen.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
