Lehkovážná pravidla týkající se digitálních aktiv a burz ponechávají investory zranitelné a zvyšují nedorozumění
EU brzy zavede zvláštní regulační rámec pro kryptoměny a trhy. Tento krok přichází v době, kdy digitální aktiva prudce klesají a krize zachvátila některé z největších světových „stablecoinů“.
Zdroj: Unsplash
Kryptoměny se staly populárními navzdory tomu, že dohled nad nimi je velmi omezený nebo žádný. Ať už se jedná o Ponziho schémata, schránky na praní špinavých peněz nebo stablecoiny navázané na reálná aktiva, pro běžné investory nebo uživatele je obtížné poznat, která je která. Kde sídlí, jak jsou organizovány a kdo za nimi stojí, je často záhadou. To vyvolává obavy.
Existují však důvody, proč návrhy EU nejsou správným řešením. Podle plánovaných nařízení mohou být investorům nabízeny pouze kryptoměny povolené v bloku. Kryptoměny a burzy však budou mít velmi mírný režim dohledu, mnohem menší než ten, který platí pro finanční nástroje a jiné burzy. To vyvolává otázku, proč jsou zapotřebí odlišná pravidla.
Odvětví je v navrhovaném zákoně EU o trzích s kryptoaktivy rozděleno do tří různých forem: neprodejné tokeny (NFT) neboli virtuální mince; stablecoiny, jejichž hodnota má být vázána na reálné aktivum, a digitální měny, které vždy představují pevný směnný kurz k tvrdé měně.
Digitální měny mohou vydávat pouze banky nebo fintech společnosti, které již k tomu mají licenci, zatímco emitenti stablecoinů musí mít minimální výši rezerv.
Zdroj: Getty Images
EU je první mezinárodní organizací, která navrhuje zvláštní regulační rámec. Některé členské státy již mají pro tokeny a kryptoměny zvláštní právní předpisy, ale na nadnárodní úrovni zatím žádná dohoda neexistuje. Mimo blok se země jako Velká Británie a USA a území včetně Hongkongu zdráhají zavést speciální pravidla a uplatňují stávající právní předpisy o cenných papírech.
To vede k nejasnému rámci pro digitální produkt, který se stal mezinárodním fenoménem. Spotřebitelé v současné době nemají dostatečnou představu o svých právech na ochranu nebo nápravu, zejména pokud transakce probíhají mimo EU.
Kryptoměny mimo EU, jako jsou bitcoin a ethereum, se budou muset zaregistrovat pod jednou z těchto forem, aby získaly přístup na trh EU. Systém vzájemného uznávání je nepravděpodobný vzhledem k tomu, že právní předpisy se na mezinárodní úrovni příliš liší. Hlavní tíhu rizik ponesou spotřebitelé, kteří neuvidí žádný rozdíl mezi kryptoměnami v EU a mezinárodními kryptoměnami, ale přesto budou na sociálních sítích obléháni reklamami na neregulované kryptoměny, nebo dokonce přímo podvody.
Návrh EU Mica vyvolává mnoho dalších problémů. Dohled je velmi omezený a rozdělený mezi národní nebo evropské regulační orgány. Podle navrhovaných pravidel je mnohem snazší založit kryptoburzu než tradiční burzu, která se řídí evropským souborem pravidel pro finanční trhy známým jako Mifid.
Ustanovení proti manipulaci s trhem a obchodování zasvěcených osob jsou velmi mírná, sotva srovnatelná se stávajícími právními předpisy EU. A účetní standardy a daňová pravidla pro kryptografické společnosti neexistují. Na druhou stranu některé země EU uplatňují stávající regulaci ochrany spotřebitele nebo trhu i na kryptografickou publicitu. Jak bude tato interakce fungovat v praxi, zůstává velkou otázkou.
Pro EU by bylo lepší, kdyby se o kryptografii uvažovalo v rámci stávajících zákonů, než aby se vytvářel nový regulační rámec. To znamená, že by na kryptoaktiva uplatňovala směrnici Mifid a považovala je za finanční nástroje. Pro digitální peníze by se mohla použít pravidla pro elektronické peníze nebo bankovnictví. NFT nevyžadují samostatná pravidla, ale mohou být zahrnuty do stávajících právních předpisů o ochraně spotřebitele nebo duševního vlastnictví.
Pravidla tržního a obchodního chování by měla platit bez ohledu na obal. Začínající podniky v kryptografickém odvětví budou tvrdit, že to trh učiní neatraktivním, ale proč by měly podléhat mírnějšímu dohledu nad svými finančními operacemi?
Je zapotřebí mezinárodní rámec pro regulaci kryptoměn se společným přístupem. Různé regulační přístupy umožňují regulatorní arbitráž a závod ke dnu, kde jsou vítězi poskytovatelé a obětí investoři. A neregulovaná krypto sféra jen podporuje nepochopení a potenciální zneužití v zásadě zajímavé inovace.
Ještě důležitější je adekvátně informovat spotřebitele o nebezpečích spojených s investováním do kryptoměn a o nutnosti rozlišovat mezi podvodnými a dobře míněnými schématy.
Lehkovážná pravidla týkající se digitálních aktiv a burz ponechávají investory zranitelné a zvyšují nedorozumění
EU brzy zavede zvláštní regulační rámec pro kryptoměny a trhy. Tento krok přichází v době, kdy digitální aktiva prudce klesají a krize zachvátila některé z největších světových „stablecoinů“.
Zdroj: Unsplash
Kryptoměny se staly populárními navzdory tomu, že dohled nad nimi je velmi omezený nebo žádný. Ať už se jedná o Ponziho schémata, schránky na praní špinavých peněz nebo stablecoiny navázané na reálná aktiva, pro běžné investory nebo uživatele je obtížné poznat, která je která. Kde sídlí, jak jsou organizovány a kdo za nimi stojí, je často záhadou. To vyvolává obavy.
Existují však důvody, proč návrhy EU nejsou správným řešením. Podle plánovaných nařízení mohou být investorům nabízeny pouze kryptoměny povolené v bloku. Kryptoměny a burzy však budou mít velmi mírný režim dohledu, mnohem menší než ten, který platí pro finanční nástroje a jiné burzy. To vyvolává otázku, proč jsou zapotřebí odlišná pravidla.
Odvětví je v navrhovaném zákoně EU o trzích s kryptoaktivy rozděleno do tří různých forem: neprodejné tokeny neboli virtuální mince; stablecoiny, jejichž hodnota má být vázána na reálné aktivum, a digitální měny, které vždy představují pevný směnný kurz k tvrdé měně.
Digitální měny mohou vydávat pouze banky nebo fintech společnosti, které již k tomu mají licenci, zatímco emitenti stablecoinů musí mít minimální výši rezerv.
Zdroj: Getty Images
EU je první mezinárodní organizací, která navrhuje zvláštní regulační rámec. Některé členské státy již mají pro tokeny a kryptoměny zvláštní právní předpisy, ale na nadnárodní úrovni zatím žádná dohoda neexistuje. Mimo blok se země jako Velká Británie a USA a území včetně Hongkongu zdráhají zavést speciální pravidla a uplatňují stávající právní předpisy o cenných papírech.Chcete využít této příležitosti?
To vede k nejasnému rámci pro digitální produkt, který se stal mezinárodním fenoménem. Spotřebitelé v současné době nemají dostatečnou představu o svých právech na ochranu nebo nápravu, zejména pokud transakce probíhají mimo EU.
Kryptoměny mimo EU, jako jsou bitcoin a ethereum, se budou muset zaregistrovat pod jednou z těchto forem, aby získaly přístup na trh EU. Systém vzájemného uznávání je nepravděpodobný vzhledem k tomu, že právní předpisy se na mezinárodní úrovni příliš liší. Hlavní tíhu rizik ponesou spotřebitelé, kteří neuvidí žádný rozdíl mezi kryptoměnami v EU a mezinárodními kryptoměnami, ale přesto budou na sociálních sítích obléháni reklamami na neregulované kryptoměny, nebo dokonce přímo podvody.
Návrh EU Mica vyvolává mnoho dalších problémů. Dohled je velmi omezený a rozdělený mezi národní nebo evropské regulační orgány. Podle navrhovaných pravidel je mnohem snazší založit kryptoburzu než tradiční burzu, která se řídí evropským souborem pravidel pro finanční trhy známým jako Mifid.
Ustanovení proti manipulaci s trhem a obchodování zasvěcených osob jsou velmi mírná, sotva srovnatelná se stávajícími právními předpisy EU. A účetní standardy a daňová pravidla pro kryptografické společnosti neexistují. Na druhou stranu některé země EU uplatňují stávající regulaci ochrany spotřebitele nebo trhu i na kryptografickou publicitu. Jak bude tato interakce fungovat v praxi, zůstává velkou otázkou.
Pro EU by bylo lepší, kdyby se o kryptografii uvažovalo v rámci stávajících zákonů, než aby se vytvářel nový regulační rámec. To znamená, že by na kryptoaktiva uplatňovala směrnici Mifid a považovala je za finanční nástroje. Pro digitální peníze by se mohla použít pravidla pro elektronické peníze nebo bankovnictví. NFT nevyžadují samostatná pravidla, ale mohou být zahrnuty do stávajících právních předpisů o ochraně spotřebitele nebo duševního vlastnictví.
Pravidla tržního a obchodního chování by měla platit bez ohledu na obal. Začínající podniky v kryptografickém odvětví budou tvrdit, že to trh učiní neatraktivním, ale proč by měly podléhat mírnějšímu dohledu nad svými finančními operacemi?
Je zapotřebí mezinárodní rámec pro regulaci kryptoměn se společným přístupem. Různé regulační přístupy umožňují regulatorní arbitráž a závod ke dnu, kde jsou vítězi poskytovatelé a obětí investoři. A neregulovaná krypto sféra jen podporuje nepochopení a potenciální zneužití v zásadě zajímavé inovace.
Ještě důležitější je adekvátně informovat spotřebitele o nebezpečích spojených s investováním do kryptoměn a o nutnosti rozlišovat mezi podvodnými a dobře míněnými schématy.
Hongkongská burza zažívá v posledních měsících opětovné oživení a zvyšující se množství technologických titulů přitahuje pozornost globálních investorů. Do tohoto...