Je přirozené, že když jdete do stresové situace, cítíte se napjatě, ale napětí může vyvolat emoce, které rozhovor zmaří. Bohužel tomu nepomáhá ani náš vzdálený svět. Vedeme méně rozhovorů, což má dopad na naše komunikační dovednosti, říká Hesha Abramsová, autorka knihy Holding the Calm: TThe Secrets to Resolving Conflict and Defusing Tension.
„Naše společnost je nyní tak rozdělená,“ říká. „Už spolu nemusíme mluvit. V důsledku toho neumíme řešit konflikty jinak než: ‚Dovol mi, abych ti řekl, jak se mýlíš. Měl bys mě poslechnout. A to je fatálně neúčinné.“
Část problému je v naší biologii, konkrétně v amygdale, která se nachází v zadní části mozku těsně nad mozkovým kmenem. „[Je to] centrum strachu a negativity v mozku,“ říká Abramsová. „[Amygdala] je užitečná, pokud byste byli jeskynním člověkem nebo jeskynní ženou, kteří chtějí vědět: ‚Je to klacek, nebo had?‘. Mozek toto rozhodnutí učiní během nanosekundy, i když se někdy může mýlit.“
Prefrontálnímu kortexu, což je část mozku, která řídí logiku a rozum, trvá zapojení několik sekund. A to už může být pozdě na to, abyste se rozhodli, pokud už převzala vládu vaše amygdala. „Během nanosekundy amygdala rozpozná přítele nebo nepřítele a bum, jste v konfliktu,“ říká Abramsová.
Zdroj: Unsplash
Abyste nechali prefrontální kůru převzít vládu, musíte se uklidnit, ale to se snáze řekne, než udělá. „Jakmile se spustí amygdala, nejhorší, co můžete někomu říct, je: ‚Uklidni se‘. Ještě nikdy v historii se nikdo neuklidnil tím, že mu někdo řekl, aby se uklidnil.“
Abramsová říká, že místo toho existují tři způsoby, jak nad sebou znovu získat kontrolu:
Jakmile se cítíte podrážděni, může vám vyslovení slov „Držím klid“ pomoci cítit se silní místo bezmocní.
„Nyní mám možnosti a volby tam, kde jsem předtím měla pocit, že žádné nemám,“ říká Abramsová. „Vytvořila jsem si příkop mezi intenzitou toho, co cítím, a tím, jak se rozhodnu jednat a reagovat, čímž se chráním před tím, abych dělala a říkala hlouposti.“
Abramsová ve své knize uvádí několik způsobů, jak si udržet klid. Můžete se například rozhodnout, že druhou osobu vyslechnete – aniž byste jí skákali do řeči se svým názorem nebo radou. Můžete něco nabídnout a využít sílu vzájemnosti. Můžete nechat prostor zaplnit tichem. Můžete proměnit frustraci ve zvědavost a klást otázky. Nebo se můžete rozhodnout, že nebudete reagovat na něčí záchvat vzteku.
HLEDEJTE MOCENSKOU POZICI
Zdroj: Unsplash
Jakmile vejdete do místnosti, kde panuje klid, je podle Abramsové třeba nejprve identifikovat mocenskou pozici a pak se posadit co nejblíže k ní. Pokud je váš šéf v čele stolu, posaďte se nalevo nebo napravo od něj.
„To, co se děje v amygdale, je, že říká: ‚Mám strach. Jsem nervózní. Bojím se, tak si sednu stranou‘ – v domnění, že vás to ochrání,“ říká Abramsová. „Upřímně řečeno, to ve vás vyvolá ještě větší strach, obavy a obavy. Takže jděte rovnou tam, kde je pozice moci.“
REAGUJTE OTÁZKAMI
Jakmile si vyslechnete cokoli, co se říká, nereagujte odpovědí; reagujte otázkou v závislosti na tom, co se děje.
Můžete se například zeptat: „Co jste tou poznámkou myslel? Chtěl jste mě urazit? Měl jste v úmyslu mě vyloučit? Zvážil jsi důsledky tohoto výroku?“.
„Najednou se z toho stane diskuse při řešení problémů nebo při snaze dosáhnout svých cílů, místo abyste reagovali a bránili se,“ říká Abramsová. „Reakce a obhajoba nikdy nejsou přesvědčivé. Můžete mít stoprocentní pravdu, ale nikoho nepřesvědčíte. Nakonec jde o to, abyste dosáhli toho, co chcete, nebo zabránili tomu, aby se stalo něco, co nechcete.“
Všechny konflikty začínají napětím, říká Abramsová, ale většina z nás ho ignoruje v domnění, že zmizí. „Často se s napětím nevypořádáme, protože nevíme, co dělat,“ říká. „Je to jako když vylijete omáčku na špagety na kuchyňskou linku. Když ji necháte přes noc, budete ji muset seškrábat špachtlí. Ale když ji setřete houbičkou hned, půjde hned dolů. Držením klidu řešíte napětí hned.“
Je přirozené, že když jdete do stresové situace, cítíte se napjatě, ale napětí může vyvolat emoce, které rozhovor zmaří. Bohužel tomu nepomáhá ani náš vzdálený svět. Vedeme méně rozhovorů, což má dopad na naše komunikační dovednosti, říká Hesha Abramsová, autorka knihy Holding the Calm: TThe Secrets to Resolving Conflict and Defusing Tension.„Naše společnost je nyní tak rozdělená,“ říká. „Už spolu nemusíme mluvit. V důsledku toho neumíme řešit konflikty jinak než: ‚Dovol mi, abych ti řekl, jak se mýlíš. Měl bys mě poslechnout. A to je fatálně neúčinné.“Část problému je v naší biologii, konkrétně v amygdale, která se nachází v zadní části mozku těsně nad mozkovým kmenem. „[Je to] centrum strachu a negativity v mozku,“ říká Abramsová. „[Amygdala] je užitečná, pokud byste byli jeskynním člověkem nebo jeskynní ženou, kteří chtějí vědět: ‚Je to klacek, nebo had?‘. Mozek toto rozhodnutí učiní během nanosekundy, i když se někdy může mýlit.“Prefrontálnímu kortexu, což je část mozku, která řídí logiku a rozum, trvá zapojení několik sekund. A to už může být pozdě na to, abyste se rozhodli, pokud už převzala vládu vaše amygdala. „Během nanosekundy amygdala rozpozná přítele nebo nepřítele a bum, jste v konfliktu,“ říká Abramsová.Zdroj: UnsplashAbyste nechali prefrontální kůru převzít vládu, musíte se uklidnit, ale to se snáze řekne, než udělá. „Jakmile se spustí amygdala, nejhorší, co můžete někomu říct, je: ‚Uklidni se‘. Ještě nikdy v historii se nikdo neuklidnil tím, že mu někdo řekl, aby se uklidnil.“Abramsová říká, že místo toho existují tři způsoby, jak nad sebou znovu získat kontrolu:Chcete využít této příležitosti?Jakmile se cítíte podrážděni, může vám vyslovení slov „Držím klid“ pomoci cítit se silní místo bezmocní.„Nyní mám možnosti a volby tam, kde jsem předtím měla pocit, že žádné nemám,“ říká Abramsová. „Vytvořila jsem si příkop mezi intenzitou toho, co cítím, a tím, jak se rozhodnu jednat a reagovat, čímž se chráním před tím, abych dělala a říkala hlouposti.“Abramsová ve své knize uvádí několik způsobů, jak si udržet klid. Můžete se například rozhodnout, že druhou osobu vyslechnete – aniž byste jí skákali do řeči se svým názorem nebo radou. Můžete něco nabídnout a využít sílu vzájemnosti. Můžete nechat prostor zaplnit tichem. Můžete proměnit frustraci ve zvědavost a klást otázky. Nebo se můžete rozhodnout, že nebudete reagovat na něčí záchvat vzteku.Zdroj: UnsplashJakmile vejdete do místnosti, kde panuje klid, je podle Abramsové třeba nejprve identifikovat mocenskou pozici a pak se posadit co nejblíže k ní. Pokud je váš šéf v čele stolu, posaďte se nalevo nebo napravo od něj.„To, co se děje v amygdale, je, že říká: ‚Mám strach. Jsem nervózní. Bojím se, tak si sednu stranou‘ – v domnění, že vás to ochrání,“ říká Abramsová. „Upřímně řečeno, to ve vás vyvolá ještě větší strach, obavy a obavy. Takže jděte rovnou tam, kde je pozice moci.“Jakmile si vyslechnete cokoli, co se říká, nereagujte odpovědí; reagujte otázkou v závislosti na tom, co se děje.Můžete se například zeptat: „Co jste tou poznámkou myslel? Chtěl jste mě urazit? Měl jste v úmyslu mě vyloučit? Zvážil jsi důsledky tohoto výroku?“.„Najednou se z toho stane diskuse při řešení problémů nebo při snaze dosáhnout svých cílů, místo abyste reagovali a bránili se,“ říká Abramsová. „Reakce a obhajoba nikdy nejsou přesvědčivé. Můžete mít stoprocentní pravdu, ale nikoho nepřesvědčíte. Nakonec jde o to, abyste dosáhli toho, co chcete, nebo zabránili tomu, aby se stalo něco, co nechcete.“Všechny konflikty začínají napětím, říká Abramsová, ale většina z nás ho ignoruje v domnění, že zmizí. „Často se s napětím nevypořádáme, protože nevíme, co dělat,“ říká. „Je to jako když vylijete omáčku na špagety na kuchyňskou linku. Když ji necháte přes noc, budete ji muset seškrábat špachtlí. Ale když ji setřete houbičkou hned, půjde hned dolů. Držením klidu řešíte napětí hned.“
Během technologického boomu, který definoval druhou dekádu tohoto století, byla uniformou Silicon Valley obyčejná mikina s kapucí. Tento symbol ležérnosti...