Administrativa uvaluje až 100% cla na patentované léky a účinné látky s cílem přesunout farmaceutickou výrobu zpět do Spojených států. Přední výrobci léčiv získali tříletou výjimku díky dohodám o snížení cen a závazkům k budování domácích továren v hodnotě 400 miliard dolarů. Nová metodika výpočtu cel na dováženou ocel, hliník a měď má zabránit podhodnocování a přinést do federálního rozpočtu 70 miliard dolarů.   Radikální řez farmaceutickým trhem a snaha o soběstačnost Trumpova administrativa přistoupila k dlouho očekávanému kroku a zavedla nová cla na značkové léky od farmaceutických společností, které s prezidentem neuzavřely dohody o snížení cen na americkém trhu. Tento agresivní manévr má za cíl primárně ochránit a zajistit domácí dodávky klíčových medikamentů. Podle vyjádření vysokého představitele administrativy je zabezpečení nezávislého a lokálního dodavatelského řetězce absolutní prioritou současné politiky Bílého domu. Základním pilířem nového plánu je uvalení 100% cla na patentované léky a jejich aktivní farmaceutické ingredience. Administrativa nicméně ponechává výrobcům manévrovací prostor, jak se této masivní finanční zátěži vyhnout. Společnosti, které se zavážou k přesunu produkce na americkou půdu, budou zpočátku čelit pouze 20% přirážce. Tento mírnější tarif se však během následujících čtyř let postupně vyšplhá na maximální stoprocentní hranici, pokud firmy své sliby nenaplní. Časový rámec pro přizpůsobení se novým pravidlům je poměrně striktní. Velké farmaceutické korporace mají pouhých 120 dnů, než plná celní sazba vstoupí v platnost. Bílý dům očekává, že tento tlak vyvolá v nadcházejících měsících vlnu oznámení o přesunu výroby. Menší výrobci léků, kteří jsou z logiky věci více závislí na externích smluvních partnerech, dostali k dispozici mírně prodlouženou lhůtu 180 dnů. Tento sektorově specifický přístup představuje další posun v Trumpově obchodní strategii. Přichází více než měsíc poté, co Nejvyšší soud zrušil globální cla uvalená pro rok 2025, z nichž byl navíc farmaceutický průmysl původně vyjmut. Aktuální restrikce přímo navazují na vyšetřování ministerstva obchodu, které dospělo k závěru, že závislost na dovozu určitých léčiv představuje pro Spojené státy hrozbu pro národní bezpečnost. Miliardové investice a strategické ústupky farmaceutických gigantů Hrozba drakonických cel a snaha udržet si přízeň administrativy již přiměla řadu klíčových hráčů k akci. Společnost Eli Lilly (LLY) , společně s giganty jako Pfizer (PFE) a Novo Nordisk (NVO) , podepsala od listopadu dohody o snížení cen nových i stávajících léků. Tyto kontrakty jsou pevnou součástí prezidentovy politiky „nejvyšších výhod“, která striktně váže americké ceny léků na levnější alternativy dostupné v zahraničí. Firmy, které na tyto podmínky přistoupily, získávají tříletou výjimku z celních poplatků. Zástupce Bílého domu potvrdil, že dohodu o cenách léků již podepsalo 13 společností, zatímco s dalšími čtyřmi výrobci probíhají pokročilá jednání. Tento politický tlak vyvolal bezprecedentní vlnu investic do amerického průmyslu. Během Trumpova funkčního období byly v tomto sektoru dosud potvrzeny závazky k přesunu výroby v ohromující hodnotě 400 miliard dolarů. Aby si firmy udržely dlouhodobé výjimky, musí nejen vyjednávat s ministerstvem zdravotnictví a sociálních služeb, ale také reálně budovat domácí výrobní kapacity. Nové americké továrny musí být kompletně dokončeny do ledna 2029. Do té doby zůstávají genetické produkty, biosimilární léky a s nimi spojené ingredience od cel osvobozeny, přičemž tento status bude za rok znovu přehodnocen. Zajímavá je i mezinárodní dynamika nového nařízení. Země, které se Spojenými státy uzavřely širší obchodní dohody, čelí výrazně nižším sazbám. Evropská unie, Japonsko, Jižní Korea a Švýcarsko budou podléhat pouze 15% clu. Velká Británie si vyjednala ještě výhodnější 10% sazbu, částečně díky tomu, že tamní vláda zvýšila částky, které je ochotna za léčiva platit. Specifické výjimky platí také pro léky na vzácná onemocnění a veterinární přípravky, pokud pocházejí ze spřátelených zemí nebo řeší naléhavou hrozbu pro veřejné zdraví. Nová pravidla pro kovy a boj proti podhodnocování dovozu Paralelně s farmaceutickou ofenzivou Bílý dům oznámil i zásadní změny ve způsobu výpočtu cel na dovážené suroviny. Změny se týkají produktů vyrobených z oceli, hliníku a mědi, stejně jako importovaného zboží, které tyto strategické kovy obsahuje. Cílem této úpravy je primárně zamezit zahraničním prodejcům v umělém podhodnocování jejich produktů za účelem daňových úniků. U surových materiálů, jako jsou ocelové svitky nebo hliníkové plechy, zůstává clo na úrovni 50 %. Zásadní změna však spočívá v tom, že tato sazba bude nově aplikována na plnou cenu zaplacenou americkými dovozci, nikoliv pouze na odhadovanou hodnotu samotného kovu. Tento krok má podle administrativy narovnat tržní prostředí a chránit domácí metalurgický průmysl před nekalou konkurencí. Zpřísnění se dotkne také hotových výrobků. Pokud dovezený produkt obsahuje více než 15 % zmíněných kovů, bude nově podléhat 25% clu z celkové hodnoty daného předmětu. Předchozí pravidla aplikovala 50% clo pouze na hodnotu kovu obsaženého ve výrobku, což vytvářelo prostor pro optimalizaci. Hotové výrobky s podílem kovů nižším než 15 % zůstanou od těchto poplatků zcela osvobozeny. Ačkoliv zástupci administrativy tvrdí, že by tyto úpravy neměly výrazně ovlivnit koncové ceny zboží pro spotřebitele, nezávislé odhady naznačují mírné zvýšení efektivní celní sazby. Podle analýzy Výboru pro zodpovědný federální rozpočet by tato metodická změna měla během následujících deseti let přinést do státní pokladny dodatečných 70 miliard dolarů, což představuje nezanedbatelný fiskální stimul.