Přemýšleli jste někdy o tom, proč pracujeme osm hodin denně a pět dní v týdnu? Nebo proč pracujeme od devíti do pěti? Začalo to s přechodem od zemědělství k výrobě během průmyslové revoluce. Původně měli dělníci v továrnách dlouhou pracovní dobu šest dní v týdnu. Sedmdesátihodinový pracovní týden nebyl ničím neobvyklým.
Ve 20. letech 20. století zavedl Henry Ford osmihodinový pracovní den se třemi směnami, aby mohl své továrny provozovat nepřetržitě. Během velké hospodářské krize pak vláda použila 40hodinový pracovní týden jako nástroj pro řešení nezaměstnanosti. To se ujalo a je to standardní praxe již více než 80 let. Jeho význam pro dnešní pracoviště je však zpochybňován.
„Čtyřicetihodinový pracovní týden byl založen na tom, že jeden člověk – muž – vykonává práci za mzdu, kterou přináší domů své rodině,“ říká Stephanie Bolster McCannonová, organizační psycholožka a wellness koučka. „To je archaický systém. Většina dnešních domácností má dvojí příjem. Obě osoby jsou mimo domov osm hodin a více. Pak se vrátí domů a opět pracují, starají se o domácnost a rodinu. Už to není osmihodinový pracovní den, zejména pro ženy v naší společnosti, které často přebírají větší část povinností v domácnosti a rodině.“
V souvislosti se změnou pracovního režimu během pandemie se podniky blíže zabývají svými pravidly a postupy a pracovní týden je jedním z nich. Vlády se také zabývají touto problematikou. V kalifornském státním shromáždění se objevil nový návrh zákona, který by stanovil oficiální pracovní týden na 32 hodin pro firmy s 500 a více zaměstnanci.
Zdroj: Pixabay
DVA HLAVNÍ DŮVODY PRO ZKRÁCENÍ PRACOVNÍ DOBY
Během pandemie se vyhoření stalo velkým problémem, protože práce a život pracovníků na dálku se začaly prolínat. Místo toho, aby byly stanoveny hranice, kde končí práce a začíná domácí život, lidé řeší e-maily a projekty v kteroukoli denní i noční dobu.
„Prodloužili jsme dobu, kdy podle vědeckých poznatků bylo pro lidský organismus dobrých 40 hodin fyzické práce,“ říká Bolster McCannon. „Mentální práce je úplně jiná hra. Myšlení je velmi namáhavé a vyžaduje spoustu energie. Neurověda nám říká, že kdykoli synapse pracují a my usilovně přemýšlíme, spotřebováváme hodně glukózy.“
Dalším důvodem, proč společnosti přehodnocují 40hodinový pracovní týden, je nábor zaměstnanců. „Válka o talenty je tak konkurenční,“ říká Brian Kropp, vedoucí výzkumu personální divize společnosti Gartner. „Firmy už unavuje platit lidem o 20 % více peněz, aby přišli do jejich společnosti, jen aby o půl roku později odešli někam jinam za 20 % více. Přehodnocují 40hodinový pracovní týden a říkají: ‚Nebudeme vám platit víc, ale budete pracovat méně‘. Je to způsob, jak přilákat a udržet talenty.“
JAK VYPADÁ KRATŠÍ PRACOVNÍ TÝDEN
Zdroj: Unsplash
Podle Kroppa mají společnosti při navrhování kratšího pracovního týdne různé možnosti. Může jít například o čtyřdenní pracovní týden nebo každý druhý pátek volno. Jejich otázka však zní takto: Pokud lidé pracují o 20 % méně hodin, znamená to, že jsou o 20 % méně produktivní?
Podle Kroppa je odpověď nejasná. „Některé studie ukazují, že když lidé pracují méně, skutečně produkují méně výkonu, ale je to asi o 3 nebo 4 % méně,“ říká. „Snížení času se nerovná snížení výstupu, které se objevuje, když organizace experimentují s těmito druhy různých přístupů. A některé ze stejných studií také ukazují, že je u nich také menší pravděpodobnost výpovědi.“
MĚLI BYSTE DO TOHO JÍT NAPLNO?
Kropp říká, že velkou obavou je zavádění a následné zjištění, že produktivita není taková, aby se udržela.
„Jak to vrátit zpět, když už jste to udělali?“ ptá se Kropp. „Pokud jste řekli, že přejdete na 32hodinový pracovní týden a zachováte stejnou mzdu, a pak se vrátíte a řeknete: ‚No, to nefungovalo a vracíte se ke 40hodinové pracovní době‘, reakce zaměstnanců bude: ‚To je v pořádku‘. Ale pak mi musíte zvýšit plat o 25 %, protože přecházím z 32 hodin na 40 hodin.'“
Zdroj: Unsplash
Než se do toho pustíte naplno, doporučuje Kropp provést pilotní projekt, abyste zjistili, jaký bude mít dopad na vaši organizaci z hlediska výkonnosti a produktivity. Je to zásadní krok k tomu, abyste zjistili, zda by to ve vaší společnosti mohlo fungovat. A nyní je ideální čas na experimentování.
„Léto je za rohem,“ říká. „Dejte každý třetí pátek volno po celé léto nebo nějakou jeho verzi. Pokud je to omezeno na léto, dává vám to možnost to na konci léta ukončit, pokud to nefunguje. Pokud to funguje opravdu dobře, tak v tom prostě pokračujte.“
DALŠÍ ZPŮSOB, JAK STRUKTUROVAT PRACOVNÍ TÝDEN
Místo měření práce podle hodin je podle Bolstera McCannona lepší měřit ji podle výkonu. „Všichni máme jedinečné energetické cykly, kdy jste při plnění určitých úkolů nejproduktivnější,“ říká. „Věda nám říká, že nemůžeme jen tlačit a dřít. Takto ničíte lidský kapitál. Ale když to změníme a budeme platit podle výkonu, umožní to lidem maximalizovat tyto energetické cykly a nevyhořet.“
Podle Kroppa je odměňování podle výkonu koncepčně dobrý nápad, ale pracoviště na něj ještě nejsou připravena. „V hybridním světě na dálku mají manažeři menší přehled o tom, co zaměstnanci skutečně dělají, a o jejich přínosu,“ říká. „V osobním světě mohou manažeři vidět, co se děje. Jednou z velkých výzev při nechávání lidí pracovat tolik nebo tolik, kolik potřebují k tomu, aby věci udělali, a jejich odpovědnosti za výstupy je, že je těžší vidět výstupy.“
Zdroj: Pixabay
Podle Kroppa jsme ještě několik let vzdáleni od technologie, která by dokázala zjistit měřítka produktivity a výstupů, říká. „V tuto chvíli většina organizací nemá manažerské schopnosti, aby to mohla měřit a dělat dobře,“ říká. „To je těžká část přechodu do světa výstupního prostoru.“
Vzhledem k tomu, že stále více společností testuje novou pracovní dobu, Kropp radí, aby všichni zůstali trpěliví. „Bude to nový svět a bude trvat tři až pět let, než se zjistí, co firmy potřebují, aby to udělaly správně. Bude to vyžadovat ochotu experimentovat, ale také odvahu a kompetenci říci, že něco nefunguje.“
Generace, která nastupuje do práce, může být hnacím motorem pro setrvání u toho, říká Bolster McCannon. „Říkají: ‚Tento 40hodinový pracovní týden mi nepřipadá správný,'“ říká. „Všichni mluví o péči o sebe. Tady to začíná, v našich organizacích a v naší zemi. Kolik peněz se kvůli stresu na pracovišti vyplýtvá na zdravotní problémy související se stresem? Není dostatek volného času. Když to dokážou jiné země, my to určitě zvládneme.“
V souvislosti se změnou pracovního režimu během pandemie se podniky blíže zabývají svými pracovními harmonogramy.
Přemýšleli jste někdy o tom, proč pracujeme osm hodin denně a pět dní v týdnu? Nebo proč pracujeme od devíti do pěti? Začalo to s přechodem od zemědělství k výrobě během průmyslové revoluce. Původně měli dělníci v továrnách dlouhou pracovní dobu šest dní v týdnu. Sedmdesátihodinový pracovní týden nebyl ničím neobvyklým.
Ve 20. letech 20. století zavedl Henry Ford osmihodinový pracovní den se třemi směnami, aby mohl své továrny provozovat nepřetržitě. Během velké hospodářské krize pak vláda použila 40hodinový pracovní týden jako nástroj pro řešení nezaměstnanosti. To se ujalo a je to standardní praxe již více než 80 let. Jeho význam pro dnešní pracoviště je však zpochybňován.
"Čtyřicetihodinový pracovní týden byl založen na tom, že jeden člověk - muž - vykonává práci za mzdu, kterou přináší domů své rodině," říká Stephanie Bolster McCannonová, organizační psycholožka a wellness koučka. "To je archaický systém. Většina dnešních domácností má dvojí příjem. Obě osoby jsou mimo domov osm hodin a více. Pak se vrátí domů a opět pracují, starají se o domácnost a rodinu. Už to není osmihodinový pracovní den, zejména pro ženy v naší společnosti, které často přebírají větší část povinností v domácnosti a rodině."
V souvislosti se změnou pracovního režimu během pandemie se podniky blíže zabývají svými pravidly a postupy a pracovní týden je jedním z nich. Vlády se také zabývají touto problematikou. V kalifornském státním shromáždění se objevil nový návrh zákona, který by stanovil oficiální pracovní týden na 32 hodin pro firmy s 500 a více zaměstnanci.
Zdroj: Pixabay
DVA HLAVNÍ DŮVODY PRO ZKRÁCENÍ PRACOVNÍ DOBY
Během pandemie se vyhoření stalo velkým problémem, protože práce a život pracovníků na dálku se začaly prolínat. Místo toho, aby byly stanoveny hranice, kde končí práce a začíná domácí život, lidé řeší e-maily a projekty v kteroukoli denní i noční dobu.
"Prodloužili jsme dobu, kdy podle vědeckých poznatků bylo pro lidský organismus dobrých 40 hodin fyzické práce," říká Bolster McCannon. "Mentální práce je úplně jiná hra. Myšlení je velmi namáhavé a vyžaduje spoustu energie. Neurověda nám říká, že kdykoli synapse pracují a my usilovně přemýšlíme, spotřebováváme hodně glukózy."
Dalším důvodem, proč společnosti přehodnocují 40hodinový pracovní týden, je nábor zaměstnanců. "Válka o talenty je tak konkurenční," říká Brian Kropp, vedoucí výzkumu personální divize společnosti Gartner. "Firmy už unavuje platit lidem o 20 % více peněz, aby přišli do jejich společnosti, jen aby o půl roku později odešli někam jinam za 20 % více. Přehodnocují 40hodinový pracovní týden a říkají: 'Nebudeme vám platit víc, ale budete pracovat méně'. Je to způsob, jak přilákat a udržet talenty."
JAK VYPADÁ KRATŠÍ PRACOVNÍ TÝDEN
Zdroj: Unsplash
Podle Kroppa mají společnosti při navrhování kratšího pracovního týdne různé možnosti. Může jít například o čtyřdenní pracovní týden nebo každý druhý pátek volno. Jejich otázka však zní takto: Pokud lidé pracují o 20 % méně hodin, znamená to, že jsou o 20 % méně produktivní?
Podle Kroppa je odpověď nejasná. "Některé studie ukazují, že když lidé pracují méně, skutečně produkují méně výkonu, ale je to asi o 3 nebo 4 % méně," říká. "Snížení času se nerovná snížení výstupu, které se objevuje, když organizace experimentují s těmito druhy různých přístupů. A některé ze stejných studií také ukazují, že je u nich také menší pravděpodobnost výpovědi."
MĚLI BYSTE DO TOHO JÍT NAPLNO?
Kropp říká, že velkou obavou je zavádění a následné zjištění, že produktivita není taková, aby se udržela.
"Jak to vrátit zpět, když už jste to udělali?" ptá se Kropp. "Pokud jste řekli, že přejdete na 32hodinový pracovní týden a zachováte stejnou mzdu, a pak se vrátíte a řeknete: 'No, to nefungovalo a vracíte se ke 40hodinové pracovní době', reakce zaměstnanců bude: 'To je v pořádku'. Ale pak mi musíte zvýšit plat o 25 %, protože přecházím z 32 hodin na 40 hodin.'"
Zdroj: Unsplash
Než se do toho pustíte naplno, doporučuje Kropp provést pilotní projekt, abyste zjistili, jaký bude mít dopad na vaši organizaci z hlediska výkonnosti a produktivity. Je to zásadní krok k tomu, abyste zjistili, zda by to ve vaší společnosti mohlo fungovat. A nyní je ideální čas na experimentování.
"Léto je za rohem," říká. "Dejte každý třetí pátek volno po celé léto nebo nějakou jeho verzi. Pokud je to omezeno na léto, dává vám to možnost to na konci léta ukončit, pokud to nefunguje. Pokud to funguje opravdu dobře, tak v tom prostě pokračujte."
DALŠÍ ZPŮSOB, JAK STRUKTUROVAT PRACOVNÍ TÝDEN
Místo měření práce podle hodin je podle Bolstera McCannona lepší měřit ji podle výkonu. "Všichni máme jedinečné energetické cykly, kdy jste při plnění určitých úkolů nejproduktivnější," říká. "Věda nám říká, že nemůžeme jen tlačit a dřít. Takto ničíte lidský kapitál. Ale když to změníme a budeme platit podle výkonu, umožní to lidem maximalizovat tyto energetické cykly a nevyhořet."
Podle Kroppa je odměňování podle výkonu koncepčně dobrý nápad, ale pracoviště na něj ještě nejsou připravena. "V hybridním světě na dálku mají manažeři menší přehled o tom, co zaměstnanci skutečně dělají, a o jejich přínosu," říká. "V osobním světě mohou manažeři vidět, co se děje. Jednou z velkých výzev při nechávání lidí pracovat tolik nebo tolik, kolik potřebují k tomu, aby věci udělali, a jejich odpovědnosti za výstupy je, že je těžší vidět výstupy."
Zdroj: Pixabay
Podle Kroppa jsme ještě několik let vzdáleni od technologie, která by dokázala zjistit měřítka produktivity a výstupů, říká. "V tuto chvíli většina organizací nemá manažerské schopnosti, aby to mohla měřit a dělat dobře," říká. "To je těžká část přechodu do světa výstupního prostoru."
Vzhledem k tomu, že stále více společností testuje novou pracovní dobu, Kropp radí, aby všichni zůstali trpěliví. "Bude to nový svět a bude trvat tři až pět let, než se zjistí, co firmy potřebují, aby to udělaly správně. Bude to vyžadovat ochotu experimentovat, ale také odvahu a kompetenci říci, že něco nefunguje."
Generace, která nastupuje do práce, může být hnacím motorem pro setrvání u toho, říká Bolster McCannon. "Říkají: 'Tento 40hodinový pracovní týden mi nepřipadá správný,'" říká. "Všichni mluví o péči o sebe. Tady to začíná, v našich organizacích a v naší zemi. Kolik peněz se kvůli stresu na pracovišti vyplýtvá na zdravotní problémy související se stresem? Není dostatek volného času. Když to dokážou jiné země, my to určitě zvládneme."
