Prodej elektromobilů se do roku 2025 ztrojnásobí  

Podle BloombergNEF se prodej elektromobilů do roku 2025 více než ztrojnásobí, a přesto se vlády a výrobci musí ještě více zasadit o eliminaci emisí ze silniční dopravy do poloviny tohoto století.Výzkumná společnost ve svém sedmém výročním výhledu dlouhodobého vývoje elektromobilů, uvádí, co je v sázce, a vyzývá k akci. Analytici BNEF považují elektromobily za „pozoruhodný úspěch“ a předpovídají, že v roce 2025 vzroste prodej osobních vozidel s možností připojení k elektrické síti na 20,6 milionu kusů, což je mnohem více než 14 milionů, jak předpovídali ještě před rokem, zejména díky rychlejšímu rozšíření v Číně.Zdroj: UnsplashPřes veškerý pokrok však nahrazení 1,2 miliardy osobních vozidel na silnicích, která jsou poháněna spalovacími motory, vyžaduje čas. Pokud nebudou přijaty žádné nové politiky nebo předpisy, budou do roku 2050 jen více než dvě třetiny celosvětového vozového parku s nulovými emisemi. Těžší užitková vozidla jsou na dobré cestě k tomu, aby v tomto časovém horizontu dekarbonizovala pouze 29 % vozového parku.„Navzdory rychlému nárůstu zavádění elektromobilů není silniční doprava stále na cestě k uhlíkové neutralitě do roku 2050,“ píší ve zprávě analytici pod vedením Colina McKerrachera, vedoucího oddělení pokročilé dopravy BNEF. „Budou zapotřebí agresivní opatření ze strany tvůrců politik, zejména u těžších vozidel, kde se o místo na trhu ucházejí baterie i vodíkové palivové články. Doba, kdy je možné udržet se na cestě k dosažení čisté nuly, se rychle uzavírá.“Zdroj: UnsplashZpráva se zabývá celou škálou příležitostí, které elektrická vozidla představují, jejich možným dopadem a riziky, kterým čelí. Zdůrazňuje také, jak mohou vlády usnadnit náročný přechod bojem proti závislosti na automobilech. Pokud by se počet ujetých kilometrů osobními vozidly a velikost vozového parku snížil jen o 11 % oproti tomu, co BNEF modeluje pro rok 2050, ušetřilo by to světu 2,25 gigatun kumulativních emisí CO2 a snížilo by to zatížení dodavatelských řetězců baterií.Vzhledem k rostoucímu zájmu spotřebitelů o elektromobily dosáhl celosvětový prodej vozidel se spalovacími motory vrcholu v roce 2017 a nyní podle BNEF trvale klesá. Celosvětový vozový park automobilů se spalovacími motory na silnicích se začne zmenšovat v roce 2024 a do následujícího roku klesnou dodávky zhruba o 19 % oproti svému vrcholu.Chcete využít této příležitosti?Všechny typy elektromobilů – dvoukolky, tříkolky, autobusy, osobní a užitková vozidla – již nyní vytlačují 1,5 milionu barelů ropy denně a do roku 2025 by měly vytlačit téměř 2,5 milionu barelů denně. BNEF očekává, že poptávka po benzínu dosáhne vrcholu v roce 2026 a celková poptávka po ropě v silniční dopravě dosáhne vrcholu v následujícím roce.Zdroj: UnsplashRozšíření elektromobilů také zmírňuje nárůst emisí ze silniční dopravy, kterého bylo dosaženo během prvního roku pandemie v roce 2020. Přesto se množství vypouštěného CO2 bude zvyšovat ještě dva roky po dosažení vrcholu poptávky po ropě, a to v důsledku dodatečných emisí z elektráren dodávajících elektřinu vozovému parku.Ve svém scénáři, který předpovídá, jak bude doprava přecházet, pokud bude odvětví ponecháno ekonomickým trendům a tržním silám, BNEF vidí, že Německo, Spojené království, Francie a Čína se do roku 2038 přiblíží úplnému ukončení prodeje spalovacích vozidel. USA, Japonsko a Austrálie budou mít co dohánět, zatímco Indie, jihovýchodní Asie a zbytek světa jsou ještě dále.Výzkumník uvádí řadu opatření, která by úřady měly zavést, aby se přiblížily trajektorii nulových čistých emisí. Ve všech segmentech by vlády měly stanovit datum ukončení prodeje nových spalovacích vozidel nejpozději do roku 2035. Měly by se zpřísnit normy pro spotřebu paliva a recyklaci baterií a politici by měli zvážit přesunutí některých dotací na podporu budování dobíjecích sítí.Zdroj: UnsplashBNEF upozorňuje na řadu obav, včetně rostoucího rozdílu v rozšíření elektromobilů mezi bohatými a rozvíjejícími se ekonomikami, nedostatečné nabíjecí infrastruktury a potenciálu omezené nabídky surovin pro výrobu baterií, která by mohla zvýšit ceny vozidel. Výzkumník vyzdvihuje země a regiony včetně Indie, jihovýchodní Asie, Mexika, Brazílie, Turecka a Ruska, kde se elektromobily zavádějí pomalu.„Bez dalších opatření v těchto zemích zůstane trajektorie čisté nulové spotřeby pro globální silniční dopravu nedosažitelná,“ píší analytici. „Kvalita ovzduší v městských oblastech se již nyní výrazně liší mezi bohatými a rozvíjejícími se ekonomikami a tento rozdíl se bude dále prohlubovat,“ pokud se nezlepší zavádění elektromobilů.Podle scénáře BNEF s nulovou čistou spotřebou bude do roku 2040 zapotřebí 1,4 bilionu dolarů na vybudování nabíjecí infrastruktury. Bude obtížné rozšiřovat sítě dostatečně rychle, aby udržely krok s rozšířením elektromobilů, zejména v USA, kde se průměrný roční počet instalací veřejných dobíjecích stanic musí v příštích čtyřech letech zvýšit šestinásobně.Zdroj: UnsplashCo se týče baterií, BNEF vidí v tomto desetiletí jen malý výpadek v dodávkách lithia, kobaltu, manganu a niklu – klíčových složek baterií pro elektromobily. Výrobní linky baterií, kterým bude i nadále dominovat Čína, musí udržet nebývalý růst, aby udržely krok s poptávkou.Okamžik, kdy ceny baterií klesnou pod 100 dolarů za kilowatthodinu – což je široce citovaná referenční hodnota, kolem níž jsou náklady na baterie konkurenceschopné se spalovacími motory – je nyní méně jistý kvůli významným nákladovým tlakům.„Pokud ceny surovin zůstanou zvýšené nebo dále porostou, mohlo by to na většině trhů vést k posunu tohoto termínu o několik let, tedy až do roku 2024,“ píší analytici. Přesto neočekávají, že by rostoucí náklady na baterie mohly v blízké budoucnosti zhatit zavádění elektromobilů. „Některé z faktorů, které způsobují vysoké náklady na suroviny pro výrobu baterií – války, inflace, obchodní třenice – také zvyšují ceny benzínu a nafty na rekordní hodnoty, což zvyšuje zájem spotřebitelů o elektromobily.“