Zemní plyn stoupl až o 700 % a stává se hnací silou nové „studené války“

Nedostatek tohoto paliva se šíří světovou ekonomikou a hrozí recesí a další vlnou inflace. Jednoho rána na začátku června vypukl požár v neznámém zařízení v Texasu, které odebírá zemní plyn z amerických břidlicových pánví, chladí ho na kapalinu a dodává do zámoří. Požár byl uhašen asi za 40 minut. Nikdo nebyl zraněn. Zní to nanejvýš jako příběh pro místní tisk - až na to, že o více než tři týdny později se finanční a politické otřesy stále odrážejí v Evropě, Asii i jinde. To proto, že zemní plyn je nyní nejžádanější komoditou na světě. Je hlavním motorem globální inflace a zaznamenává cenové skoky, které jsou extrémní i na poměry dnešních neklidných trhů - v Evropě od začátku loňského roku zhruba 700 %, což kontinent přivedlo na pokraj recese. Je jádrem začínající éry konfrontace mezi velmocemi, která je tak intenzivní, že v hlavních městech na Západě se plány boje proti změně klimatu odsouvají na druhou kolej. Zkrátka, zemní plyn nyní soupeří s ropou jako palivo, které určuje geopolitiku. A není ho dost. Právě válka na Ukrajině posunula plynovou krizi na novou úroveň tím, že přerušila rozhodující část dodávek. Rusko omezuje dodávky z plynovodů do Evropy - která říká, že chce stejně přestat nakupovat od Moskvy, i když zatím ne zcela. Boj o zaplnění této mezery se mění v celosvětovou tlačenici, protože země se před zimou na severní polokouli předhánějí, aby si zajistily vzácné dodávky zkapalněného zemního plynu. Nová ropa? Německo tvrdí, že nedostatek plynu by mohl vyvolat kolaps podobný krachu Lehman Brothers, protože evropská hospodářská velmoc čelí bezprecedentní vyhlídce, že podnikům a spotřebitelům dojde energie. Hlavní plynovod Nord Stream, který přivádí ruský plyn do Německa, má být 11. července odstaven na deset dní kvůli údržbě a rostou obavy, že Moskva jej již znovu neotevře. Vedoucí představitelé skupiny sedmi zemí hledají způsoby, jak omezit ruské příjmy z plynu, které pomáhají financovat invazi na Ukrajinu - a podporují nové investice do zkapalněného zemního plynu. A chudší země, které vybudovaly energetické systémy na základě levného plynu, mají nyní problémy si ho dovolit. "Tohle jsou sedmdesátá léta pro zemní plyn," říká Kevin Book, výkonný ředitel ClearView Energy Partners LLC, washingtonské výzkumné firmy. "Svět nyní přemýšlí o plynu stejně jako kdysi o ropě a zásadní role, kterou plyn hraje v moderních ekonomikách, a potřeba bezpečných a rozmanitých dodávek se staly velmi viditelnými." Zemní plyn býval ospalou komoditou, která měnila majitele na roztříštěných regionálních trzích. Nyní, i když se zdá, že globalizace je ve velké části světové ekonomiky na ústupu, obchod se zemním plynem se ubírá opačným směrem. Globalizuje se rychle - ale možná ne dost rychle. Mnoho zemí se obrátilo k zemnímu plynu v rámci přechodu na čistší energii, protože se snaží postupně ukončit používání špinavějších fosilních paliv, jako je uhlí, a v některých případech také jaderné energie. Velcí producenti - jako například Spojené státy, které se rychle vyšvihly mezi vývozce LNG a konkurují Kataru jako největšímu světovému vývozci - zaznamenávají rostoucí poptávku po své produkci. V loňském roce dováželo LNG čtyřiačtyřicet zemí, což je téměř dvakrát více než před deseti lety. Toto palivo se však po planetě přepravuje mnohem obtížněji než ropa, protože se musí zkapalňovat v místech, jako je továrna Freeport v Texasu. A právě proto měl drobný výbuch v zařízení, které zasvěcenci v oboru nepovažují za nic zvláštního - není to největší ani nejsofistikovanější ze sedmi terminálů, které posílají LNG z amerických břehů - tak velký dopad. "Současná krize" Ceny plynu v Evropě a Asii vzrostly o více než 60 % v týdnech, kdy byl Freeport nucen dočasně ukončit těžbu, a v tomto období došlo také k dalšímu omezení dodávek ze strany Ruska. V USA naopak ceny paliva klesly téměř o 40 % - odstávka totiž znamená, že více plynu zůstane k dispozici pro domácí spotřebu. Příznaků extrémní napjatosti trhu bylo již dříve dost. Válka a Covid možná zmítají všemi komoditami od pšenice po hliník a zinek, ale jen máloco se vyrovná volatilitě světových cen plynu. V Asii je nyní toto palivo přibližně třikrát dražší než před rokem. V Evropě je to jeden z hlavních důvodů, proč inflace právě dosáhla nového rekordu. Zemní plyn zůstává levnější v USA - ale i tam se futures kontrakty letos před uzavřením Freeportu více než zdvojnásobily. Vzhledem k tomu, že klíčoví političtí spojenci od Německa po Ukrajinu zoufale chtějí nakupovat americký plyn, varují američtí výrobci, že větší odbyt v zahraničí bude znamenat vyšší náklady doma. Reakce trhu na požár ve Freeportu ilustruje "jasnou souvislost mezi vývozem LNG a inflačními dopady na domácí ceny zemního plynu a elektřiny," říká Paul Cicio, prezident Industrial Energy Consumers of America. Uspokojení veškeré nové poptávky bude vyžadovat masivní vlnu investic do dodávek. Ta již probíhá a dostala impuls na setkání největších západních ekonomik minulý týden, kde představitelé zemí G-7 přislíbili podporu veřejných investic do plynárenských projektů - s tím, že jsou "nezbytnou reakcí na současnou krizi". Mezi naléhavé potřeby v oblasti infrastruktury patří: Vývozní zařízení: Spěch na LNG urychluje projekty v Severní Americe i mimo ni. Minulý měsíc společnost Cheniere Energy Inc. dala zelenou rozšíření terminálu v Texasu. V dubnu dostal zelenou k zahájení výstavby kanadský projekt LNG, za kterým stojí indonéský magnát Sukanto Tanoto. V Kataru patří společnosti Exxon Mobil Corp. a Shell Plc k energetickým gigantům, kteří se podílejí na projektu za 29 miliard dolarů, jehož cílem je zvýšit vývoz LNG. "Ceny plynu na světových trzích jsou tak vysoké, že motivují k uzavírání nových dlouhodobých kontraktů," říká Samantha Dartová, vedoucí výzkumu zemního plynu ve společnosti Goldman Sachs. "Vidíme, že tato oznámení přicházejí zleva i zprava, přičemž v USA je navrženo mnoho zařízení na zkapalňování plynu." Dovozní terminály: V Evropě byly od začátku války na Ukrajině oznámeny nebo urychleny plány na výstavbu přibližně 20 terminálů. Německo, které nemá žádné terminály LNG, vyčlenilo asi 3 miliardy eur na pronájem čtyř plovoucích terminálů a jejich připojení k síti v zemi. První z nich by měl být uveden do provozu přibližně koncem tohoto roku. Vicekancléř Robert Habeck zdůraznil potřebu rychlosti a poukázal na to, že společnost Tesla Inc. dokázala postavit továrnu nedaleko Berlína za pouhé dva roky, a řekl, že je čas prolomit německou byrokracii. "Nejdříve vykopejte příkop, do kterého má vést potrubí," řekl. "Pak přijde na řadu povolení." Čína, která byla v loňském roce největším světovým odběratelem LNG, je uprostřed jedné z největších výstavby, jakou kdy toto odvětví zažilo. Jen v roce 2023 má být zprovozněno deset nových dovozních terminálů a podle agentury BloombergNEF se kapacita během pěti let do roku 2025 zhruba zdvojnásobí. Potrubí: I s větší kapacitou pro příjem dodávek LNG a jeho přeměnu zpět na plyn - proces známý jako znovuzplyňování - chybí Evropě infrastruktura pro jeho přepravu tam, kde by mohl být potřebný. Například Španělsko má největší zařízení na regasifikaci v Evropě - ale podle Bloomberg Intelligence má pouze dvě plynovodní spojení do Francie přes Pyreneje, která jsou schopna přepravit jen o něco více než desetinu těchto objemů. Tankerové lodě: Loděnice v Jižní Koreji, kde se staví většina světových tankerů na LNG, zaznamenávají prudký nárůst zakázek, kvůli němuž mají nedostatek kvalifikované pracovní síly. Jsou nuceny hledat svářeče, elektrikáře a lakýrníky mimo zemi, například v Thajsku, a zvyšují kvóty pro migrující pracovníky.V některých případech to vše znamená odklon od politiky zaměřené na boj proti změně klimatu - zejména v Evropě. Vládou podporovaní věřitelé, jako je Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj, kteří se zaměřovali na financování obnovitelných zdrojů energie, signalizovali změnu a uvedli, že jsou nyní ochotnější podporovat projekty v oblasti plynu. Podle agentury Bloomberg Intelligence, která spočítala, že dovoz LNG by mohl do roku 2026 pokrýt 40 % potřeby plynu v regionu, což je dvojnásobek loňské hodnoty, ale stále to zdaleka nedosahuje objemu, který dodává Rusko, však nebude stačit. "Nikdy to nebylo tak zřejmé" Proto se stupňují varování před propadem evropských ekonomik způsobeným plynem. Minulý týden německá vláda uvedla, že jedná o záchraně energetické společnosti Uniper SE, která denně přichází o přibližně 30 milionů eur , protože musí pokrýt chybějící ruský plyn za prudce rostoucí ceny na spotovém trhu. Společnosti jako chemický gigant BASF SE tvrdí, že možná budou muset snížit výrobu. Deutsche Bank uvedla rostoucí riziko "hrozící německé recese v důsledku přídělu energie" a poukázala na prudký růst cen elektřiny také v Itálii a Francii. Morgan Stanley předpověděla, že celá eurozóna bude do konce roku v útlumu. Pro některé rozvíjející se ekonomiky - které musí stále více soutěžit s bohatými zeměmi, jako je Německo, v nabídkách na dodávky zkapalněného zemního plynu, protože plyn se dostává do celosvětového měřítka - jsou důsledky již katastrofální. V Pákistánu, který postavil svůj energetický systém na levném LNG, se kvůli plánovaným výpadkům proudu ponoří regiony v parných letních měsících do tmy. Nákupní centra a továrny ve velkých městech mají nařízeno předčasné uzavření a státní úředníci pracují kratší dobu. Thajsko omezuje dovoz zkapalněného zemního plynu kvůli prudkému nárůstu cen, což může zemi ohrozit nedostatkem paliva. Myanmar, který se potýká s politickou nestabilitou, zastavil veškeré nákupy LNG koncem loňského roku, kdy ceny začaly růst. Indie a Čína rovněž omezily dovoz. "Tam, kde byly dříve trhy se zemním plynem do značné míry regionálně oddělené, máme nyní globalizovaný spotový trh, který propojil světovou expozici vůči palivu, jež se stalo pro mnoho ekonomik klíčovým," řekl James Whistler, výkonný ředitel společnosti Vanir Global Markets, makléřské firmy působící v oblasti energetiky a životního prostředí, se sídlem v Singapuru. "Nikdy to nebylo tak zřejmé jako v posledních několika měsících."