Americký sen? Život v Americe je dobrý i podle evropských standardů

Rok 2022 si Američané možná budou pamatovat jako rok, kdy se životní úroveň v USA skutečně vzdálila životní úrovni v západní Evropě. Jedním z konkrétních důkazů je pád eura na paritu s dolarem nebo ještě níže, ale existuje i obecnější pocit, že se rozdíl prohlubuje. Starý příběh byl jednoduchý: Příjmy na hlavu v USA jsou sice o 30 % nebo více vyšší, ale životní styl v západní Evropě je méně stresující a více uvolněný. Evropské systémy zdravotní péče a jejich téměř univerzální pokrytí jsou také lepší. Toto vyprávění je nyní v troskách. Hlavním narušitelem byly trhy s energií. Zdá se, že USA jsou skutečně energeticky nezávislé. Američané si stěžují na vysoké ceny benzínu, ale americký způsob života to téměř neovlivnilo. Letos v létě se Američané vydali na cesty v rekordním počtu. Dodávky energie do domácností a podniků pokračovaly, i když rostoucí ceny vytvářely určitý tlak. Situace v Evropě je však mnohem horší. Velká část západní Evropy, která je závislá na dodávkách plynu z východu, čelí vážným otázkám, jak přečká zimu. V Německu prudce vzrostl počet vyhledávání "palivového dřeva" na Googlu. Dokonce i Francouzi, kteří jsou silně závislí na jaderné energii, nyní čelí velmi vysokým cenám a vážnému nedostatku; neinvestovali dostatečně do údržby svého jaderného energetického systému. Zdá se, že Německo stále uzavírá své zbývající jaderné elektrárny. Je těžké považovat evropskou energetickou politiku za něco jiného než za obrovskou nevynucenou chybu. Mějte na paměti, že dodávky energie jsou mnohem důležitější, než by se mohlo zdát z jejich procentuálního podílu na HDP. Energie je krví moderní civilizace. Cena energie ukazuje, jak špatná je situace v Evropě, a to do zimy zbývají ještě měsíce. Německo právě teď platí za elektřinu přibližně 700 eur (17 253 Kč) za MWh; ještě v roce 2020 by byla cena 100 eur (2464 Kč) považována za velmi vysokou. A nejde jen o vysoké ceny. Stres ohledně budoucí dostupnosti energie popírá jednu ze základních motivací sociálního státu: aby se občané cítili bezpečně a bylo o ně postaráno. K těmto problémům se přidala i geopolitika. Zdá se nepravděpodobné, že by Rusko vojensky zasáhlo proti velkým zemím západní Evropy. Přesto existuje riziko jaderné havárie na Ukrajině, možného vypuknutí války na Balkáně a mírná šance, že se do konfliktu zapletou pobaltské národy NATO, čímž hrozí mnohem větší eskalace. Je těžké takové věci předvídat - a o to částečně jde. USA nečelí srovnatelné geopolitické nervozitě a není jasné, kdy evropská rizika zmizí, pokud vůbec někdy. Tradičním trumfem západní Evropy je kvalita jejích systémů zdravotní péče. Ale chlubení zde není zdaleka tak oprávněné jako dříve. Pandemie odhalila dlouholeté nedostatečné kapitálové investice do mnoha evropských systémů zdravotní péče. Mnoho Američanů obdivovalo britské národní zdravotnictví, ale nyní celý systém strádá. Došlo k nedostatku pracovních sil a kapitálu a ke kolapsu pohotovostních zdravotnických služeb, což může stát až 500 nadbytečných (nekovidových) úmrtí týdně. Podobné problémy existují v celé Evropě, i když se zdá, že nejhorší jsou ve Velké Británii. Americký nemocniční a zdravotnický systém byl dlouho dobrý - až příliš dobrý - v nákladných a dlouhodobých investicích do péče a technologií. Často to znamenalo předražování a nepříliš velké zlepšení základní péče. V pandemickém a postpandemickém prostředí však tato vlastnost systému udržela americké zdravotnictví v chodu. Ukázalo se, že všechny tyto kapitálové investice byly ve velké krizi docela užitečné. Dlouhodobé obviňování, že USA nemají univerzální zdravotní péči, je nyní méně relevantní. Obamacare je v mnoha ohledech velmi nedokonalá, ale pokrytí zdravotní péčí v USA nikdy nebylo vyšší - procento nepojištěných obyvatel je nyní 8 %. Mějte na paměti, že mnozí z těchto nepojištěných se mohli rozhodnout, že si zdravotní pojištění nekoupí a raději utratí své peníze jiným způsobem. To může být osobní chyba, ale není to totéž jako systémové selhání celého systému zdravotní péče v USA. Amerika má ve skutečnosti něco, co se blíží všeobecnému pojištění, alespoň jako možnost. A nezapomeňte, že některé evropské systémy, především ve Švýcarsku, také vyžadují značné výdaje z vlastní kapsy. Jiné části těchto systémů jsou hrazeny prostřednictvím poměrně regresivních systémů daně z přidané hodnoty, takže nejsou tak "bezplatné", jak by se mohlo zdát. Až se svět dostane ze současného chaosu, bude stále zřejmější, že se Spojené státy odpoutaly od skupiny.