ECB váhá s příliš agresivní měnovou politikou – zejména ve srovnání s Federálním rezervním systémem – v obavách z hrozící recese, kterou ještě zhoršila ruská invaze na Ukrajinu. Tento postoj se však možná mění, protože blok zjevně vidí Moskvu v pozici řidiče, pokud jde o dodávky zemního plynu, a ještě vyšší ceny energií, které by ho mohly dostat ještě více za křivku inflace.
Zatímco Fed zahájil svůj poslední cyklus zvyšování sazeb již v březnu, ECB zatím sazby nezvýšila, protože se snaží upřednostnit hospodářský růst. Ve skutečnosti centrální banka naposledy zvýšila sazby v roce 2011, v důsledku evropské dluhové krize. V posledních několika měsících ECB zvýšila sazby o 25 bazických bodů, ačkoli není vyloučen ani větší krok o 50 bazických bodů, který by trhy vnímaly jako velmi jestřábí signál.
Zdroj: Reuters
Na rozdíl od USA, které tvoří jednu velkou jurisdikci, se čtvrteční rozhodnutí ECB odrazí ve 27 různých členských státech a jejich ekonomikách. To by mohlo vystavit další zadlužené země, jako je Itálie, finančním problémům a zatížit výnosy periferních dluhopisů jako celku. Situace zůstává ještě nejistější po zprávě, že italský premiér Mario Draghi (bývalý prezident ECB) odstoupí, což přimělo výnos italských desetiletých státních dluhopisů vyskočit nad 3,5 % a iShares MSCI Italy ETF (NYSEARCA:EWI) během středeční seance klesnout o 4,2 %.
ECB, která se snaží omezit rozdíly mezi výnosy v eurozóně, se chystá na čtvrtečním zasedání představit nový stimulační plán. Investoři budou bedlivě sledovat podrobnosti nového programu nákupu dluhopisů, včetně toho, jaká aktiva a za jakých okolností tvůrci politiky zvažují nakupovat. „Zatímco prezidentka ECB [Christine] Lagardeová pravděpodobně zdůrazní dočasnou povahu tohoto nástroje – vzhledem k výjimečným okolnostem, v nichž se eurozóna nachází -, zdůrazní také odhodlání ECB zajistit integritu měnové unie, čímž se pokusí vyvolat ducha ‚ať to stojí, co to stojí‘,“ napsal Dirk Schumacher, vedoucí evropského makrovýzkumu ve společnosti Natixis.
ECB váhá s příliš agresivní měnovou politikou – zejména ve srovnání s Federálním rezervním systémem – v obavách z hrozící recese, kterou ještě zhoršila ruská invaze na Ukrajinu. Tento postoj se však možná mění, protože blok zjevně vidí Moskvu v pozici řidiče, pokud jde o dodávky zemního plynu, a ještě vyšší ceny energií, které by ho mohly dostat ještě více za křivku inflace.Zatímco Fed zahájil svůj poslední cyklus zvyšování sazeb již v březnu, ECB zatím sazby nezvýšila, protože se snaží upřednostnit hospodářský růst. Ve skutečnosti centrální banka naposledy zvýšila sazby v roce 2011, v důsledku evropské dluhové krize. V posledních několika měsících ECB zvýšila sazby o 25 bazických bodů, ačkoli není vyloučen ani větší krok o 50 bazických bodů, který by trhy vnímaly jako velmi jestřábí signál.Zdroj: ReutersNa rozdíl od USA, které tvoří jednu velkou jurisdikci, se čtvrteční rozhodnutí ECB odrazí ve 27 různých členských státech a jejich ekonomikách. To by mohlo vystavit další zadlužené země, jako je Itálie, finančním problémům a zatížit výnosy periferních dluhopisů jako celku. Situace zůstává ještě nejistější po zprávě, že italský premiér Mario Draghi odstoupí, což přimělo výnos italských desetiletých státních dluhopisů vyskočit nad 3,5 % a iShares MSCI Italy ETF během středeční seance klesnout o 4,2 %.ECB, která se snaží omezit rozdíly mezi výnosy v eurozóně, se chystá na čtvrtečním zasedání představit nový stimulační plán. Investoři budou bedlivě sledovat podrobnosti nového programu nákupu dluhopisů, včetně toho, jaká aktiva a za jakých okolností tvůrci politiky zvažují nakupovat. „Zatímco prezidentka ECB [Christine] Lagardeová pravděpodobně zdůrazní dočasnou povahu tohoto nástroje – vzhledem k výjimečným okolnostem, v nichž se eurozóna nachází -, zdůrazní také odhodlání ECB zajistit integritu měnové unie, čímž se pokusí vyvolat ducha ‚ať to stojí, co to stojí‘,“ napsal Dirk Schumacher, vedoucí evropského makrovýzkumu ve společnosti Natixis.
