ECB zvyšuje sazby o 75 bazických bodů, aby řešila prudce rostoucí inflaci

Dodala, že „očekává další zvyšování úrokových sazeb, protože inflace zůstává příliš vysoká a pravděpodobně zůstane delší dobu nad cílem“.

Revidovala svá inflační očekávání a v roce 2022 předpokládá průměrnou inflaci 8,1 %, v roce 2023 5,5 % a v roce 2024 2,3 %.

Trhy do značné míry počítaly se zvýšením o 75 bazických bodů, přičemž euro zůstalo vůči britské libře beze změny a vůči dolaru mírně vzrostlo na 1,0005. V pondělí euro poprvé za 20 let kleslo pod 99 centů.

Tento krok ECB následuje po zvýšení úrokové sazby z -0,5 % na nulu na jejím červencovém zasedání. Centrální banka, která určuje měnovou politiku pro 19 zemí používajících euro, drží sazby v záporném pásmu od roku 2014 ve snaze povzbudit výdaje a bojovat proti nízké inflaci.

Centrální banka nyní čelí zcela jinému problému, neboť spotřebitelské ceny v eurozóně v srpnu vzrostly o 9,1 % a zaznamenaly tak devátý rekord v řadě.

Chcete využít této příležitosti?

Inflaci zvyšují prudce rostoucí ceny energií, které prudce vzrostly od únorové ruské invaze na Ukrajinu. Růst cen se projevuje také v oblastech jako potraviny, oblečení, automobily, domácí spotřebiče a služby. K růstu cen přispěly i faktory jako přetrvávající problémy v dodavatelském řetězci a následné dopady nedávných vln veder.

Hrubý domácí produkt v celé eurozóně se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 0,8 %, podle mnoha analytiků je však recese v eurozóně v příštích měsících téměř nevyhnutelná, protože se snižuje kupní síla spotřebitelů a podniky se snaží přenést vyšší vstupní náklady.

Stejně jako ve Spojených státech přicházejí varování před recesí navzdory extrémně napjatému trhu práce, kde je nezaměstnanost v celém bloku na rekordně nízké úrovni 6,6 %.

Riziko recese
Na následující tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že Rada guvernérů centrální banky jednomyslně rozhodla o zvýšení tří klíčových úrokových sazeb.

Lagardeová uvedla, že banka zůstává závislá na jednotlivých zasedáních na datech a že od svého posledního červencového zasedání posuzovala údaje o inflaci a prognózy růstu.

„Ačkoli jsme dospěli k závěru, že hlavním zdrojem inflace jsou energie spolu s nárůstem potravin, máme také inflaci šířící se napříč celou řadou produktů a služeb, kde hraje roli poptávka,“ uvedla.

„Takže tváří v tvář inflaci, která je extrémně vysoká, má takový rozsah a přetrvává napříč odvětvími tohoto charakteru, bylo třeba přijmout rozhodná opatření.“

V reakci na obvinění, že Evropská centrální banka zaostává za ostatními velkými centrálními bankami ve zvyšování sazeb, Lagardeová uvedla, že začala normalizovat měnovou politiku od prosince, kdy ukončila program nákupu aktiv.

Na otázku Annette Weisbachové z televizní stanice CNBC, zda je v prognóze ECB recese, Lagardeová odpověděla, že základní výhled bloku počítá s růstem HDP o 3,1 % v roce 2022, 0,9 % v roce 2023 a 1,9 % v roce 2024, čímž se vyhne recesi.

Její nepříznivý scénář, který zohledňoval rizika včetně úplného zastavení dodávek ruské energie do zbytku Evropy a přídělového systému, však počítal s růstem o 2,9 % v roce 2022, poklesem o 0,9 % v roce 2023 a růstem o 1,9 % v roce 2023.

„ECB a další centrální banky se zmítají mezi potřebou potlačit inflaci a uvědoměním si, že rizika recese se nadále zvyšují,“ uvedl Willem Sels, globální investiční ředitel banky HSBC.

„Ceny plynu prudce rostou a víme, že ECB se obává, že rostoucí inflace vede k vyšším mzdovým požadavkům, což by mohlo inflační tlaky ještě více zadrhnout. Měnová politika působí se zpožděním a guvernéři ECB možná usoudili, že je lepší zvyšování sazeb předsunout a dokončit do konce roku,“ dodal v poznámce.

Sels uvedl, že dluhopisové a akciové trhy reagovaly „s určitými obavami“.

„Zvýšení sazeb dále zvýší výpůjční náklady periferních zemí a zpřísní finanční podmínky, což může prohloubit recesi,“ dodal.
Panevropský index Stoxx Europe 600 po oznámení klesl o 0,42 %, po dopoledním růstu v zelených číslech.

Jakýkoli růst poskytnutý euru by nebyl udržitelný vzhledem k očekávanému zvýšení sazeb Federálního rezervního systému a Bank of England, rostoucím nákladům na dluh, potenciální recesi, nadcházejícím italským volbám a geopolitickým rizikům, dodal Sels.

Panevropský index Stoxx Europe 600 po tomto oznámení klesl o 0,42 % po ranním růstu v zelených číslech.

Čtvrteční zvýšení sazeb udržuje ECB pod „neutrální“ sazbou mezi 1 % a 2 %.

Konstantin Veit, portfolio manažer investiční společnosti Pimco, ve čtvrtek v pořadu CNBC „Squawk Box Europe“ řekl, že v rámci frankfurtské instituce je nyní „nekontroverzní“ dostat se do tohoto rozmezí ještě před koncem roku.

„Zajímavější“ otázkou nyní podle něj je, jaká bude její „koncová sazba“ – nejvyšší bod – během tohoto cyklu zvyšování.

Trhy nyní budou hledat vodítka, zda se posune nad neutrální pásmo do oblasti zpřísňování.

„Tento významný krok předznamenává přechod od převažující vysoce akomodační úrovně základních úrokových sazeb k úrovním, které zajistí včasný návrat inflace ke střednědobému cíli ECB ve výši 2 %,“ uvedla v prohlášení.Dodala, že „očekává další zvyšování úrokových sazeb, protože inflace zůstává příliš vysoká a pravděpodobně zůstane delší dobu nad cílem“.Revidovala svá inflační očekávání a v roce 2022 předpokládá průměrnou inflaci 8,1 %, v roce 2023 5,5 % a v roce 2024 2,3 %.Trhy do značné míry počítaly se zvýšením o 75 bazických bodů, přičemž euro zůstalo vůči britské libře beze změny a vůči dolaru mírně vzrostlo na 1,0005. V pondělí euro poprvé za 20 let kleslo pod 99 centů.Tento krok ECB následuje po zvýšení úrokové sazby z -0,5 % na nulu na jejím červencovém zasedání. Centrální banka, která určuje měnovou politiku pro 19 zemí používajících euro, drží sazby v záporném pásmu od roku 2014 ve snaze povzbudit výdaje a bojovat proti nízké inflaci.Centrální banka nyní čelí zcela jinému problému, neboť spotřebitelské ceny v eurozóně v srpnu vzrostly o 9,1 % a zaznamenaly tak devátý rekord v řadě.Chcete využít této příležitosti?Zdroj: ReutersInflaci zvyšují prudce rostoucí ceny energií, které prudce vzrostly od únorové ruské invaze na Ukrajinu. Růst cen se projevuje také v oblastech jako potraviny, oblečení, automobily, domácí spotřebiče a služby. K růstu cen přispěly i faktory jako přetrvávající problémy v dodavatelském řetězci a následné dopady nedávných vln veder.Hrubý domácí produkt v celé eurozóně se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 0,8 %, podle mnoha analytiků je však recese v eurozóně v příštích měsících téměř nevyhnutelná, protože se snižuje kupní síla spotřebitelů a podniky se snaží přenést vyšší vstupní náklady.Stejně jako ve Spojených státech přicházejí varování před recesí navzdory extrémně napjatému trhu práce, kde je nezaměstnanost v celém bloku na rekordně nízké úrovni 6,6 %.Riziko receseNa následující tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že Rada guvernérů centrální banky jednomyslně rozhodla o zvýšení tří klíčových úrokových sazeb.Lagardeová uvedla, že banka zůstává závislá na jednotlivých zasedáních na datech a že od svého posledního červencového zasedání posuzovala údaje o inflaci a prognózy růstu.„Ačkoli jsme dospěli k závěru, že hlavním zdrojem inflace jsou energie spolu s nárůstem potravin, máme také inflaci šířící se napříč celou řadou produktů a služeb, kde hraje roli poptávka,“ uvedla.„Takže tváří v tvář inflaci, která je extrémně vysoká, má takový rozsah a přetrvává napříč odvětvími tohoto charakteru, bylo třeba přijmout rozhodná opatření.“Zdroj: Getty ImagesV reakci na obvinění, že Evropská centrální banka zaostává za ostatními velkými centrálními bankami ve zvyšování sazeb, Lagardeová uvedla, že začala normalizovat měnovou politiku od prosince, kdy ukončila program nákupu aktiv.Na otázku Annette Weisbachové z televizní stanice CNBC, zda je v prognóze ECB recese, Lagardeová odpověděla, že základní výhled bloku počítá s růstem HDP o 3,1 % v roce 2022, 0,9 % v roce 2023 a 1,9 % v roce 2024, čímž se vyhne recesi.Její nepříznivý scénář, který zohledňoval rizika včetně úplného zastavení dodávek ruské energie do zbytku Evropy a přídělového systému, však počítal s růstem o 2,9 % v roce 2022, poklesem o 0,9 % v roce 2023 a růstem o 1,9 % v roce 2023.„ECB a další centrální banky se zmítají mezi potřebou potlačit inflaci a uvědoměním si, že rizika recese se nadále zvyšují,“ uvedl Willem Sels, globální investiční ředitel banky HSBC.„Ceny plynu prudce rostou a víme, že ECB se obává, že rostoucí inflace vede k vyšším mzdovým požadavkům, což by mohlo inflační tlaky ještě více zadrhnout. Měnová politika působí se zpožděním a guvernéři ECB možná usoudili, že je lepší zvyšování sazeb předsunout a dokončit do konce roku,“ dodal v poznámce.Sels uvedl, že dluhopisové a akciové trhy reagovaly „s určitými obavami“.„Zvýšení sazeb dále zvýší výpůjční náklady periferních zemí a zpřísní finanční podmínky, což může prohloubit recesi,“ dodal.Panevropský index Stoxx Europe 600 po oznámení klesl o 0,42 %, po dopoledním růstu v zelených číslech.Zdroj: iStock Jakýkoli růst poskytnutý euru by nebyl udržitelný vzhledem k očekávanému zvýšení sazeb Federálního rezervního systému a Bank of England, rostoucím nákladům na dluh, potenciální recesi, nadcházejícím italským volbám a geopolitickým rizikům, dodal Sels.Panevropský index Stoxx Europe 600 po tomto oznámení klesl o 0,42 % po ranním růstu v zelených číslech.Čtvrteční zvýšení sazeb udržuje ECB pod „neutrální“ sazbou mezi 1 % a 2 %.Konstantin Veit, portfolio manažer investiční společnosti Pimco, ve čtvrtek v pořadu CNBC „Squawk Box Europe“ řekl, že v rámci frankfurtské instituce je nyní „nekontroverzní“ dostat se do tohoto rozmezí ještě před koncem roku.„Zajímavější“ otázkou nyní podle něj je, jaká bude její „koncová sazba“ – nejvyšší bod – během tohoto cyklu zvyšování.Trhy nyní budou hledat vodítka, zda se posune nad neutrální pásmo do oblasti zpřísňování.