Evropské ceny plynu rostou z důvodu mobilizace v Rusku
Evropské ceny zemního plynu vzrostly, protože obchodníci vyhodnotili bezpečnost dodávek v zimě, kdy Rusko zintenzivnilo válku na Ukrajině, i když státy prohloubily úsilí, aby zabránily problémům.
Futures na referenční hodnoty vyskočily až o 10 % a zaznamenaly tak druhý den růstu. V posledním kroku k zajištění dodávek Německo uvedlo, že znárodní společnost Uniper SE a zabrání kolapsu energetického sektoru, do kterého zbývá jen několik dní. Britská vláda představila mnohamiliardový záchranný program pro podniky.
Rizika pro zimu však zůstávají. Ruský prezident Vladimir Putin oznámil „částečnou mobilizaci“ vojsk na Ukrajině a přislíbil anexi území, která jeho síly již obsadily, čímž zvýšil sázky v sedm měsíců trvajícím konfliktu. Prodloužení války přináší hrozbu dalšího přerušení dodávek ruského plynu, zejména na zbývající hlavní trase přes Ukrajinu.
„Dnešní komentáře ruského prezidenta jistě podpoří evropské ceny plynu,“ uvedl Tom Marzec-Manser, vedoucí analytického oddělení pro plyn ve společnosti ICIS v Londýně. „Obavy o tranzitní toky, pokud by se vojenský vývoj ještě více vystupňoval, budou v popředí zájmu obchodníků.“
Krize, která udržuje ceny více než sedmkrát vyšší, než je jejich obvyklá sezónní úroveň, již přivedla evropskou ekonomiku na pokraj recese. Státy podnikají historické kroky, aby zajistily dostatečné zásobování energií, přičemž oficiální topná sezóna začíná příští měsíc.
Zdroj: Pixabay
„Situace pro letošní zimu je zvládnutelná, ale vždy se může zkomplikovat, takže nemůžeme být opravdu spokojení,“ uvedla na webináři Monika Zsigri, vedoucí pracovní skupiny pro energetickou platformu při Evropské komisi.
Cena nizozemského předstihového plynu, evropského benchmarku, vzrostla o 6,4 % na 206,70 eur (5075 Kč) za megawatthodinu poté, co v úterý posílila o 6,6 %. Ekvivalentní kontrakt ve Velké Británii vzrostl o 7,18 %.
Světlým bodem pro politiky je stabilní naplňování zásob, které jsou s 86 % naplněností těsně nad pětiletým průměrem. To poskytuje určitý polštář pro případ, že by ruská nabídka dále klesala. Silný dovoz zkapalněného zemního plynu také pomáhá posílat toto palivo do zásobníků, což snižuje ceny ze srpnových maxim.
Neobvykle chladná zima by však mohla tyto zásoby rychle vyčerpat. Jejich doplnění by bylo pro Evropu v příštím roce ještě obtížnější, protože by zůstala bez obvyklých objemů ruského plynu.
Kolik stálo zmírnění dopadů plynové krize?
Zdroj: Unsplash
Podle výzkumu, který ve středu zveřejnil think-tank Bruegel, vlády v Evropě v loňském roce vyčlenily téměř 500 miliard eur na to, aby zmírnily dopady prudkého růstu cen plynu a elektřiny na občany a podniky.
Měsíce prudkého růstu cen vedly vlády k zavedení opatření na omezení maloobchodních cen energie, snížení daní z energie a poskytnutí dotací plátcům účtů.
Evropské ceny plynu a elektřiny prudce vzrostly, protože Rusko omezilo vývoz paliv v odvetě za západní sankce za invazi na Ukrajinu.
Podle bruselské agentury Bruegel 27 zemí EU společně vyčlenilo 314 miliard eur na opatření ke zmírnění bolestí, zatímco Velká Británie vyčlenila 178 miliard eur.
Pokud se započítají peníze, které vlády vyčlenily na znárodnění, záchranu nebo poskytnutí půjček problémovým energetickým společnostem, pak vlády EU vydaly téměř 450 miliard eur, uvedl think-tank.
Zdroj: Pixabay
Německo ve středu znárodnilo dovozce plynu Uniper a Velká Británie omezila velkoobchodní ceny elektřiny a plynu pro podniky.
Mnohá z těchto opatření byla navržena jako dočasná, ale podle Bruegelu se státní zásahy rozrostly do „strukturální“ podoby.
„Z hlediska veřejných financí je to zjevně neudržitelné,“ uvedla vedoucí pracovnice Bruegelu Simone Tagliapietra.
„Vlády s větším fiskálním prostorem budou nevyhnutelně lépe zvládat energetickou krizi tím, že budou v zimních měsících konkurovat svým sousedům v boji o omezené energetické zdroje.“
Německo, největší ekonomika EU, je zdaleka největším plátcem v bloku – vyčlenilo 100 miliard eur oproti 59 miliardám eur v Itálii nebo například 200 milionům eur v Estonsku.
Chorvatsko, Řecko, Itálie a Lotyšsko vyčlenily na řešení energetické krize více než 3 % svého HDP.
EU minulý týden navrhla opatření v rámci celého bloku, která by měla reagovat na vysoké ceny energií a překrýt tak různorodé reakce jednotlivých států koordinovanou reakcí.
Evropské ceny zemního plynu vzrostly, protože obchodníci vyhodnotili bezpečnost dodávek v zimě, kdy Rusko zintenzivnilo válku na Ukrajině, i když státy prohloubily úsilí, aby zabránily problémům.
Futures na referenční hodnoty vyskočily až o 10 % a zaznamenaly tak druhý den růstu. V posledním kroku k zajištění dodávek Německo uvedlo, že znárodní společnost Uniper SE a zabrání kolapsu energetického sektoru, do kterého zbývá jen několik dní. Britská vláda představila mnohamiliardový záchranný program pro podniky.
Rizika pro zimu však zůstávají. Ruský prezident Vladimir Putin oznámil "částečnou mobilizaci" vojsk na Ukrajině a přislíbil anexi území, která jeho síly již obsadily, čímž zvýšil sázky v sedm měsíců trvajícím konfliktu. Prodloužení války přináší hrozbu dalšího přerušení dodávek ruského plynu, zejména na zbývající hlavní trase přes Ukrajinu.
"Dnešní komentáře ruského prezidenta jistě podpoří evropské ceny plynu," uvedl Tom Marzec-Manser, vedoucí analytického oddělení pro plyn ve společnosti ICIS v Londýně. "Obavy o tranzitní toky, pokud by se vojenský vývoj ještě více vystupňoval, budou v popředí zájmu obchodníků."
Krize, která udržuje ceny více než sedmkrát vyšší, než je jejich obvyklá sezónní úroveň, již přivedla evropskou ekonomiku na pokraj recese. Státy podnikají historické kroky, aby zajistily dostatečné zásobování energií, přičemž oficiální topná sezóna začíná příští měsíc.
Zdroj: Pixabay
"Situace pro letošní zimu je zvládnutelná, ale vždy se může zkomplikovat, takže nemůžeme být opravdu spokojení," uvedla na webináři Monika Zsigri, vedoucí pracovní skupiny pro energetickou platformu při Evropské komisi.
Cena nizozemského předstihového plynu, evropského benchmarku, vzrostla o 6,4 % na 206,70 eur (5075 Kč) za megawatthodinu poté, co v úterý posílila o 6,6 %. Ekvivalentní kontrakt ve Velké Británii vzrostl o 7,18 %.
Světlým bodem pro politiky je stabilní naplňování zásob, které jsou s 86 % naplněností těsně nad pětiletým průměrem. To poskytuje určitý polštář pro případ, že by ruská nabídka dále klesala. Silný dovoz zkapalněného zemního plynu také pomáhá posílat toto palivo do zásobníků, což snižuje ceny ze srpnových maxim.
Neobvykle chladná zima by však mohla tyto zásoby rychle vyčerpat. Jejich doplnění by bylo pro Evropu v příštím roce ještě obtížnější, protože by zůstala bez obvyklých objemů ruského plynu.
Kolik stálo zmírnění dopadů plynové krize?
Zdroj: Unsplash
Podle výzkumu, který ve středu zveřejnil think-tank Bruegel, vlády v Evropě v loňském roce vyčlenily téměř 500 miliard eur na to, aby zmírnily dopady prudkého růstu cen plynu a elektřiny na občany a podniky.
Měsíce prudkého růstu cen vedly vlády k zavedení opatření na omezení maloobchodních cen energie, snížení daní z energie a poskytnutí dotací plátcům účtů.
Evropské ceny plynu a elektřiny prudce vzrostly, protože Rusko omezilo vývoz paliv v odvetě za západní sankce za invazi na Ukrajinu.
Podle bruselské agentury Bruegel 27 zemí EU společně vyčlenilo 314 miliard eur na opatření ke zmírnění bolestí, zatímco Velká Británie vyčlenila 178 miliard eur.
Pokud se započítají peníze, které vlády vyčlenily na znárodnění, záchranu nebo poskytnutí půjček problémovým energetickým společnostem, pak vlády EU vydaly téměř 450 miliard eur, uvedl think-tank.
Zdroj: Pixabay
Německo ve středu znárodnilo dovozce plynu Uniper a Velká Británie omezila velkoobchodní ceny elektřiny a plynu pro podniky.
Mnohá z těchto opatření byla navržena jako dočasná, ale podle Bruegelu se státní zásahy rozrostly do "strukturální" podoby.
"Z hlediska veřejných financí je to zjevně neudržitelné," uvedla vedoucí pracovnice Bruegelu Simone Tagliapietra.
"Vlády s větším fiskálním prostorem budou nevyhnutelně lépe zvládat energetickou krizi tím, že budou v zimních měsících konkurovat svým sousedům v boji o omezené energetické zdroje."
Německo, největší ekonomika EU, je zdaleka největším plátcem v bloku - vyčlenilo 100 miliard eur oproti 59 miliardám eur v Itálii nebo například 200 milionům eur v Estonsku.
Chorvatsko, Řecko, Itálie a Lotyšsko vyčlenily na řešení energetické krize více než 3 % svého HDP.
EU minulý týden navrhla opatření v rámci celého bloku, která by měla reagovat na vysoké ceny energií a překrýt tak různorodé reakce jednotlivých států koordinovanou reakcí.
