Kubánci zápasí s prudce rostoucími cenami a slabým kubánským pesem

Rider Gonzalez pomáhá provozovat malou kavárnu v turistickém centru Havany, což je v zemi, kde jsou základní potraviny jako mléko a mouka vzácné, někdy dokonce nesehnatelné, výzva. V poslední době však podle něj klesající kubánské peso, které tento týden podle nezávislého internetového serveru El Toque kleslo na 30leté minimum na neoficiálním trhu, způsobilo, že se i jednoduchý jídelní lístek v jeho obchodě změnil v problém. Gonzalez musí nakupovat ingredience v obchodech s potravinami, které prodávají v dolarech, ale svým zákazníkům účtuje poplatky v pesos. Jak peso oslabuje, potřebuje jich více, aby nakoupil stejné množství ingrediencí, a tak musí zvýšit ceny. "Každý den musíme tisknout nové jídelní lístky (s novými cenami)," řekl Gonzalez agentuře Reuters, když se jeho kavárna připravovala na otevření jednoho časného rána tohoto týdne. "Naši zákazníci samozřejmě nejsou spokojeni." Nemělo to tak být. Začátkem srpna kubánská vláda znovu otevřela pro občany a turisty obchody, které byly téměř dva roky zavřené, a to za výhodný kurz na úrovni prosperujícího černého trhu, což podle mělo pomoci stabilizovat peso. "Stát musí obnovit kontrolu nad směnným kurzem," řekl v době oznámení ministr hospodářství Alejandro Gil. "Budeme bránit náš… kurz na úrovni 120 pesos za dolar." Černý trh se však nenechal zviklat. Ve čtvrtek peso oslabilo na 155 za dolar, jak uvedl deník El Toque, což je nejnižší hodnota od hluboké hospodářské deprese, která následovala po rozpadu bývalého mecenáše Sovětského svazu v roce 1991. "Cena dolaru je taková, jakou ji najdete, ne taková, jakou vám chce vláda vnutit," řekl Ricardo Torres, kubánský ekonom působící v USA. "Skutečnost je taková, že vláda nevyřešila základní problémy." Torres říká, že rekordní emigrace Kubánců - za poslední rok jich na americko-mexickou hranici dorazilo až 180 000 - je jedním z mimořádných faktorů, které způsobily dramatický propad pesa. Pokud každý z těchto migrantů potřeboval na cestu konzervativních 8 000 dolarů (196 000 Kč), představuje to poptávku po dolarech ve výši až 1,4 miliardy dolarů, z nichž přinejmenším část byla pravděpodobně nakoupena na černém trhu na Kubě, uvedl Torres. "To jsou peníze, které odešly všechny dohromady, ti lidé si na Kubě koupili měnu, která už byla vzácná, a vzali si ji s sebou," řekl. Tyto dolary se podle něj nedoplňují, protože cestovní ruch, vývoz a převody peněz - klíčové zdroje tolik potřebných dolarů pro Kubu, která má nedostatek peněz - se pod tlakem pokračujících amerických sankcí a skomírající světové ekonomiky nedokázaly vrátit na úroveň před pandemií. ČERNÝ TRH Od roku 2020 nemají Kubánci jinou možnost než obchodovat za dolary na černém trhu poté, co vláda uzavřela své obchodní domy, aby zastavila úbytek tvrdé měny potřebné k nákupu zboží mimo Kubu. Poté, co vláda minulý měsíc znovu otevřela oficiální směnárenský trh, se u mnoha směnáren, známých pod iniciálami CADECA, tvořily dlouhé fronty, aby využily zpočátku výhodných kurzů. Od té doby se fronty zkrátily, částečně kvůli stále omezené dostupnosti tvrdé hotovosti. Moises Gonzalez, malíř a sochař, který počátkem tohoto týdne čekal ve frontě asi 80 Kubánců u směnárny CADECA v luxusní čtvrti Vedado, patřil mezi šťastlivce. Gonzalez říká, že možnost legální výměny je "mnohem lepší, protože nemusíme riskovat na černém trhu". Jiní, jako například Julio Cesar, 36letý průvodce cestovního ruchu, který je kvůli nedostatku zahraničních návštěvníků už několik měsíců bez práce, však nemají možnost vydělat si dolary, a tak se musí protloukat s těmi několika pesos - každý den mají menší hodnotu -, které se jim podaří sehnat. Poučení z rostoucí kurzové krize je pro něj jasné. "Kdo na Kubě nemá cizí měnu, je v háji."