Vláda schválila návrh rozpočtu se schodkem 295 miliard korun
Vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu. Pokrýt by je měly příjmy z daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop schválený Evropskou komisí. Rozpočet dostane k posouzení Sněmovna.
Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun.
Hlavní změnou na výdajové straně je 100 miliard korun odhadovaných na zastropování ceny elektřiny a plynu. Na příjmové straně to kompenzuje 100 miliard, které vláda chce získat z daně z mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenovým stropem, který Evropská komise stanovila na 180 eur (4440 korun) na megawatthodinu. Schválení příslušných zákonů očekává Stanjura do konce roku, tedy před začátkem účinnosti rozpočtu.
Ministerstvo financí upozornilo, že příjmy a výdaje spojené s cenami energií jsou velmi hrubými odhady zatíženými velkou mírou nejistoty kvůli velkým výkyvům na spotovém trhu s elektřinou. Vývoj cen energií ale bude ovlivňovat příjmy i výdaje rozpočtu stejným směrem.
Zdroj: Getty Images
Proti původnímu návrhu rozpočtu na příští rok se zvýšily také výdaje na růst platů ve veřejném sektoru o 23 miliard korun. Ministerstvo dopravy získá 29 miliard navíc na investice do dopravní infrastruktury. Zvýši se kapitola ministerstva pro místní rozvoj o 5,5 miliardy korun a kapitola ministerstva kultury o 4,1 miliardy korun.
Stanjura označil rozpočet za protikrizový či solidární. Kvůli inflaci podle něj porostou příjmy i výdaje rozpočtu proti letošnímu roku. Největší meziroční nárůst je v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí 141,4 miliardy korun, z toho 93,1 miliardy půjde na zvýšení důchodů. O 30 miliard korun se také zvýšily náklady na obsluhu státního dluhu, které budou činit 70 miliard, Stanjura to přičetl rozpočtovým deficitům v závěru minulého volebního období.
Schválený rozpočet pro letošní rok počítá se schodkem 280 miliard korun, Sněmovna ale nyní projednává jeho novelizaci, která by deficit zvýšila na 330 miliard korun. Schválené výdajové rámce předpokládají, že v roce 2024 by měl schodek činit 280 miliard korun, o rok později 260 miliard korun.
Vláda rozpočet podle zákona do konce září, tedy do pátku předloží do Sněmovny. Stanjura předpokládá, že by projednávání rozpočtu mělo postupovat podle standardního harmonogramu a na konečné hlasování by mohlo dojít na počátku prosince. Senát státní rozpočet neschvaluje.
Kabinet schválil mezivládní dohodu o hospodářské spolupráci s Katarem
Zdroj: Pixabay
Vláda schválila mezivládní dohodu o spolupráci s Katarem. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) předpokládá její podpis během návštěvy katarského emíra v České republice. Oznámil to po zasedání kabinetu. „Katar je pro Česko důležitým partnerem při diverzifikaci dodávek plynu,“ konstatoval. Dodal, že spolupráce se rozvíjí a bude rozvíjet i v dalších oblastech. Katarský emír Tamim bin Hamad Sání by měl Česko navštívit během podzimu.
Mezivládní smíšená komise založená na základě dohody se poprvé sejde na jaře příštího roku, řekl Síkela. Už dříve jeho ministerstvo uvedlo, že komise má vymezit klíčové obory budoucí ekonomické a obchodní spolupráce obou zemí.
Vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura . Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu. Pokrýt by je měly příjmy z daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop schválený Evropskou komisí. Rozpočet dostane k posouzení Sněmovna.
Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun.
Hlavní změnou na výdajové straně je 100 miliard korun odhadovaných na zastropování ceny elektřiny a plynu. Na příjmové straně to kompenzuje 100 miliard, které vláda chce získat z daně z mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenovým stropem, který Evropská komise stanovila na 180 eur na megawatthodinu. Schválení příslušných zákonů očekává Stanjura do konce roku, tedy před začátkem účinnosti rozpočtu.
Ministerstvo financí upozornilo, že příjmy a výdaje spojené s cenami energií jsou velmi hrubými odhady zatíženými velkou mírou nejistoty kvůli velkým výkyvům na spotovém trhu s elektřinou. Vývoj cen energií ale bude ovlivňovat příjmy i výdaje rozpočtu stejným směrem.
Zdroj: Getty Images
Proti původnímu návrhu rozpočtu na příští rok se zvýšily také výdaje na růst platů ve veřejném sektoru o 23 miliard korun. Ministerstvo dopravy získá 29 miliard navíc na investice do dopravní infrastruktury. Zvýši se kapitola ministerstva pro místní rozvoj o 5,5 miliardy korun a kapitola ministerstva kultury o 4,1 miliardy korun.
Stanjura označil rozpočet za protikrizový či solidární. Kvůli inflaci podle něj porostou příjmy i výdaje rozpočtu proti letošnímu roku. Největší meziroční nárůst je v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí 141,4 miliardy korun, z toho 93,1 miliardy půjde na zvýšení důchodů. O 30 miliard korun se také zvýšily náklady na obsluhu státního dluhu, které budou činit 70 miliard, Stanjura to přičetl rozpočtovým deficitům v závěru minulého volebního období.Chcete využít této příležitosti?
Schválený rozpočet pro letošní rok počítá se schodkem 280 miliard korun, Sněmovna ale nyní projednává jeho novelizaci, která by deficit zvýšila na 330 miliard korun. Schválené výdajové rámce předpokládají, že v roce 2024 by měl schodek činit 280 miliard korun, o rok později 260 miliard korun.
Vláda rozpočet podle zákona do konce září, tedy do pátku předloží do Sněmovny. Stanjura předpokládá, že by projednávání rozpočtu mělo postupovat podle standardního harmonogramu a na konečné hlasování by mohlo dojít na počátku prosince. Senát státní rozpočet neschvaluje.
Zdroj: Pixabay
Vláda schválila mezivládní dohodu o spolupráci s Katarem. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela předpokládá její podpis během návštěvy katarského emíra v České republice. Oznámil to po zasedání kabinetu. „Katar je pro Česko důležitým partnerem při diverzifikaci dodávek plynu,“ konstatoval. Dodal, že spolupráce se rozvíjí a bude rozvíjet i v dalších oblastech. Katarský emír Tamim bin Hamad Sání by měl Česko navštívit během podzimu.
Mezivládní smíšená komise založená na základě dohody se poprvé sejde na jaře příštího roku, řekl Síkela. Už dříve jeho ministerstvo uvedlo, že komise má vymezit klíčové obory budoucí ekonomické a obchodní spolupráce obou zemí.
Vláda schválila návrh rozpočtu se schodkem 295 miliard korun
Vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu. Pokrýt by je měly příjmy z daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop schválený Evropskou komisí. Rozpočet dostane k posouzení Sněmovna.
Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun.
Hlavní změnou na výdajové straně je 100 miliard korun odhadovaných na zastropování ceny elektřiny a plynu. Na příjmové straně to kompenzuje 100 miliard, které vláda chce získat z daně z mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenovým stropem, který Evropská komise stanovila na 180 eur (4440 korun) na megawatthodinu. Schválení příslušných zákonů očekává Stanjura do konce roku, tedy před začátkem účinnosti rozpočtu.
Ministerstvo financí upozornilo, že příjmy a výdaje spojené s cenami energií jsou velmi hrubými odhady zatíženými velkou mírou nejistoty kvůli velkým výkyvům na spotovém trhu s elektřinou. Vývoj cen energií ale bude ovlivňovat příjmy i výdaje rozpočtu stejným směrem.
Zdroj: Getty Images
Proti původnímu návrhu rozpočtu na příští rok se zvýšily také výdaje na růst platů ve veřejném sektoru o 23 miliard korun. Ministerstvo dopravy získá 29 miliard navíc na investice do dopravní infrastruktury. Zvýši se kapitola ministerstva pro místní rozvoj o 5,5 miliardy korun a kapitola ministerstva kultury o 4,1 miliardy korun.
Stanjura označil rozpočet za protikrizový či solidární. Kvůli inflaci podle něj porostou příjmy i výdaje rozpočtu proti letošnímu roku. Největší meziroční nárůst je v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí 141,4 miliardy korun, z toho 93,1 miliardy půjde na zvýšení důchodů. O 30 miliard korun se také zvýšily náklady na obsluhu státního dluhu, které budou činit 70 miliard, Stanjura to přičetl rozpočtovým deficitům v závěru minulého volebního období.
Schválený rozpočet pro letošní rok počítá se schodkem 280 miliard korun, Sněmovna ale nyní projednává jeho novelizaci, která by deficit zvýšila na 330 miliard korun. Schválené výdajové rámce předpokládají, že v roce 2024 by měl schodek činit 280 miliard korun, o rok později 260 miliard korun.
Vláda rozpočet podle zákona do konce září, tedy do pátku předloží do Sněmovny. Stanjura předpokládá, že by projednávání rozpočtu mělo postupovat podle standardního harmonogramu a na konečné hlasování by mohlo dojít na počátku prosince. Senát státní rozpočet neschvaluje.
Kabinet schválil mezivládní dohodu o hospodářské spolupráci s Katarem
Zdroj: Pixabay
Vláda schválila mezivládní dohodu o spolupráci s Katarem. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) předpokládá její podpis během návštěvy katarského emíra v České republice. Oznámil to po zasedání kabinetu. "Katar je pro Česko důležitým partnerem při diverzifikaci dodávek plynu," konstatoval. Dodal, že spolupráce se rozvíjí a bude rozvíjet i v dalších oblastech. Katarský emír Tamim bin Hamad Sání by měl Česko navštívit během podzimu.
Mezivládní smíšená komise založená na základě dohody se poprvé sejde na jaře příštího roku, řekl Síkela. Už dříve jeho ministerstvo uvedlo, že komise má vymezit klíčové obory budoucí ekonomické a obchodní spolupráce obou zemí.
Makroekonomická mlha a hledání bezpečného přístavu Nejistota je neodmyslitelnou součástí lidského života a na akciových trzích hraje naprosto klíčovou roli....
