Budoucnost potravin se posouvá. Izrael by mohl vyrábět med bez včel

Na svátek Roš hašana se Židé ohlížejí nejen za uplynulým rokem, ale dívají se i do budoucnosti. A přitom se v posledních letech stala udržitelnost jakýmsi módním slovem. Bez rychlých a zásadních změn ve způsobu výroby potravin si připravujeme půdu pro budoucnost, kdy bude nejistota narůstat. Naštěstí proti tomu v pravém izraelském stylu usilovně bojuje mnoho začínajících podniků. Vraťme se k onomu módnímu slovu: izraelské inovace ve způsobu, jakým zachází se včelami a medovým průmyslem. V roce 2019 získalo 12 studentů Technionu ze šesti různých fakult zlatou medaili v mezinárodní soutěži MIT Genetically Engineered Machine za vývoj veganského medu bez včel. Replikováním proteinu ze syntetického včelího žaludku, který - v kombinaci s rostlinným nektarem - produkuje med, se jim podařilo v laboratoři zmanipulovat a přeprogramovat bakterii potřebnou pro přirozený proces. Od té doby tým (vedený shodou okolností generálním a technickým ředitelem, kteří mají příjmení Dvash, což znamená med) rozkvetl do společnosti Bee-io. Výsledek? Nejenže umí vytvořit různé verze medu z různých rostlin - včetně třeba kávovníku - ale umí to udělat, aniž by to ohrozilo blaho včel. To je docela velký krok k zajištění budoucnosti šetrné k životnímu prostředí. V mnoha částech světa - včetně Izraele - totiž včelí populace již mnoho let neustále klesá. Zdroj: nocamels.com Izraelských 529 licencovaných včelařů, kteří se starají o 120 000 včelstev, vyprodukuje ročně jen asi 3 500 tun medu. Přesto průměrný Izraelec spotřebuje 600 gramů medu, což znamená, že chybí přibližně 1 000 tun, které se musí dovážet. Izrael je sice malá země, ale v porovnání se zbytkem světa se začíná rýsovat zdrcující obrázek. Včely mají za úkol opylovat více než 75 % světových potravinářských plodin a 35 % světové zemědělské půdy, ale z 20 000 druhů včel je pouze sedm druhů včel medonosných. To znamená, že jsou přetížené, oslabené a náchylné k virům, které je hubí. Je poněkud neuvěřitelné, že Bee-io dokáže každý týden vyprodukovat tři tuny medu, a to bez poškození jediné včely. Další izraelský startup Beewise - rovněž spoluzaložený absolventem Technionu - vytvořil první autonomní úl na světě, který dokáže pojmout až 40 včelstev (celkem dva miliony včel) a starat se o ně pomocí robotického zařízení poháněného solární energií. Pomocí umělé inteligence a počítačového vidění pak aplikace dokáže vypočítat potřebné údaje, jako je tok pylu, množství sklizeného medu a případné problémy, jakmile se vyskytnou. To zajišťuje mnohem efektivnější produkci než tradiční metody, které vyžadují rozsáhlou ruční práci, což znamená, že se včelaři mohou dostat k úlům jen jednou týdně, takže včely jsou náchylné ke škůdcům a nemocem. Seznam je dlouhý. Edete Precision Technologies nabízí dvoufázové umělé opylování, které se podobá přirozené práci včel. Společnost BeeHero vyvíjí senzory, které se instalují do úlů a umožňují předvídat možné poruchy a řešit zdravotní stav včelstev v reálném čase. Společnost ToBe vyvinula Hivemaster - automatické zařízení, které chrání před parazitickým roztočem varroa, jenž infikuje včely medonosné nebezpečnými viry. Zdroj: Unsplash A není to jen med, který dostává ekologickou podobu. Na konci loňského roku získali studenti z Technionu první cenu v projektu Evropského institutu pro inovace a technologie Food Solutions Project za veganskou "labane" (pomazánku podobnou sýru) vyrobenou z fermentovaného ovsa a vlákniny. Mezitím se jiný startup, Plantish, založený dalšími absolventy Technionu, rozhodl řešit drsnou realitu, že nám v oceánu jednoduše docházejí ryby. Na celém světě je milion lidí závislých na mořských plodech jako na hlavním zdroji bílkovin a existuje reálná obava, že se nám oceány během několika desetiletí vyprázdní. Poněkud pozoruhodné je, že se Plantishovi podařilo navrhnout tiskárnu, která úspěšně kopíruje molekuly ryb pomocí výtažku z rostlinných řas. Vytvořili tak filet z lososa - plný omega-3 a hlavně bez rtuti, mikroplastů, antibiotik a cholesterolu. A dokázali to bez použití jediné ryby. Není to sice nový fenomén, ale zdá se, že za záchranu světa můžeme opět poděkovat Izraeli, a to jednou neuvěřitelnou inovací za druhou.