Energetická krize vyvolaná válkou na Ukrajině urychlí ekologický přechod

Pokles vývozu fosilních paliv z Ruska po jeho letošní invazi na Ukrajinu změní globální energetickou krajinu na desítky let a může pomoci urychlit přechod na zelenou energii, uvedla ve čtvrtek Mezinárodní energetická agentura (IEA). Výroční zpráva IEA World Energy Outlook uznává ekonomický zásah způsobený snížením dodávek ruské ropy, zemního plynu a uhlí, ale ponechává v platnosti nejlepší ekologický scénář, podle kterého není třeba investovat do nových projektů v oblasti fosilních paliv. Zpráva IEA uvádí, že globální energetická krize způsobuje hluboké a dlouhodobé změny, které by mohly urychlit přechod na udržitelnější a bezpečnější energetický systém. "Energetické trhy a politiky se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu změnily, a to nejen na čas, ale i na desetiletí dopředu," uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. "Svět energetiky se nám dramaticky mění před očima. Reakce vlád po celém světě slibují, že se tato situace stane historickým a definitivním zlomem směrem k čistšímu, dostupnějšímu a bezpečnějšímu energetickému systému," dodal Birol. Zdroj: Pixabay Krátkodobé mezery vzniklé snížením dodávek fosilních paliv z Ruska bude třeba zaplnit odjinud. Nejsilnějšími kandidáty jsou projekty s "krátkou dobou realizace", které rychle dodají na trh dodávky ropy a plynu, aniž by se tím zablokovala závislost. Celosvětové investice do čisté energie se do roku 2030 zvýší na více než 2 biliony dolarů ročně, což je o polovinu více než v současnosti, zatímco "mezinárodní energetické trhy projdou v roce 2020 hlubokou reorientací, protože země se přizpůsobí přerušení (energetických) toků mezi Ruskem a Evropou, uvedla IEA. IEA loni ohromila energetický průmysl prohlášením, že nižší poptávka a nárůst nízkoemisních paliv způsobí, že nová ropná a plynová pole po roce 2021 nebudou v jejím klimaticky nejpříznivějším scénáři čistých nulových emisí nutná. VÝHLEDY Zdroj: Unsplash Pokud jde o Rusko, IEA uvedla, že země, která je největším světovým vývozcem fosilních paliv, nikdy nezíská zpět podíl na globálním mixu dodávek energie, který měla před invazí na Ukrajinu. Podle prognóz IEA klesne podíl Ruska na dodávkách mezinárodně obchodované energie do roku 2030 na 13 % z přibližně 20 % v roce 2021. IEA rovněž uvedla, že celosvětová poptávka po všech druzích fosilních paliv poprvé v historii modelování agentury dosáhne svého vrcholu nebo roviny. Celosvětové emise fosilních paliv, které vedou ke změně klimatu, dosáhnou vrcholu v roce 2025, protože spotřeba uhlí během několika příštích let klesne, poptávka po zemním plynu se do roku 2030 dostane na úroveň a poptávka po ropě se v polovině příštího desetiletí vyrovná a poté klesne. "Jedním z důsledků kroků Ruska je, že éra rychlého růstu poptávky po zemním plynu se chýlí ke konci," uvedla IEA a poukázala na to, že od loňského roku do roku 2030 vzroste celosvětová poptávka po plynu o méně než 5 %. Mezinárodní agentura pro energii (angl. International Energy Agency, IEA) je vládní organizace. Založila ji OECD roku 1974. Sdružuje 29 členských zemí (včetně Česka). Zabývá se prevencí přerušení zásob ropy a informacemi o ropném trhu a dalších energií a energetických zdrojů. Nezabývá se jadernou energetikou. Na tu je zaměřena Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Od 1. září 2015 je jejím výkonným ředitelem Fatih Birol.