Evropě dochází čas na řešení problému s plynem před zimou
Evropským ministrům se v červenci podařil zázrak, který jeden z diplomatů označil za dohodu o snížení poptávky po plynu, která trvala pouhých šest dní.
Od té doby se časové plány bloku posouvají a nyní se zdá nepravděpodobné, že by klíčová nová opatření byla zavedena do zimy.
Ministři si na úterním zasedání stanovili další nový termín a nyní usilují o to, aby se na nejnovějším balíčku návrhů na zkrocení cen energií dohodli 24. listopadu – tedy ještě před začátkem topné sezóny. Ale i když se jim to podaří, klíčová opatření, jako je nová tržní referenční hodnota, začnou platit až na jaře. Plány na omezení cen se stále potýkají s technickými detaily a politickými spory.
Trh dává tvůrcům politik oddechnout: v Evropě je nyní přebytek plynu, protože snahy o dovoz lodí s LNG se shodují s neobvykle teplým počasím. S klesajícím rizikem plnohodnotné energetické krize však klesá i podnět k jednání.
„Komise by měla dodat zbývající části skládačky,“ řekl Jozef Síkela, ministr průmyslu za Českou republiku, která EU rotujícím způsobem předsedá. „Hra ještě neskončila, proto je třeba přijmout mimořádná opatření bez ohledu na to, kde se právě nacházíme.“
Již v červenci, kdy Moskva stlačila dodávky plynu a přiměla k přehodnocení evropské energetické politiky, se blok dohodl na dobrovolném cíli snížit poptávku o 15 % s možností zavést jej v případě potřeby jako povinný. EU od té doby přistoupila k tomu, že vládám umožní omezit zisky a příjmy energetických společností a přelít výnosy ke spotřebitelům.
Zdroj: Unsplash
To byla snadná opatření. Ta složitější – s největším potenciálním dopadem – stále uvízla v diplomatických diskusích, protože členské státy obviňují Komisi z průtahů.
Klíčovou otázkou nyní je, zda blok dokáže přijít s omezením cen plynu. Jedním z nápadů, který získává na síle, je dynamický cenový koridor na klíčovém nizozemském zařízení pro přenos titulů a dalších uzlech. Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová naznačila, že je možné přijít s návrhem tohoto opatření ještě před zasedáním 24. listopadu. To by byl jen začátek několikatýdenního procesu.
„Komise bude rychle pracovat na detailech,“ řekla na úterní tiskové konferenci.
Dalším návrhem je strop, který má omezit cenu plynu používaného při výrobě elektřiny a který podporuje hlasitá skupina členských států. Komise však v předvečer úterního zasedání vydala dokument, v němž upozorňuje na řadu problémů, které by tento plán představoval – například jak zastavit podněcování poptávky po plynu a toku elektřiny do zemí mimo EU.
Další výzvou je, že podle některých diplomatů není možné, aby byly oba typy cenových stropů zavedeny současně. Na několika zasedáních EU byla dokonce definice cenového stropu ponechána záměrně vágní a některé země se stále nemohou shodnout na tom, co by měla znamenat.
„Existuje asi 15 členských států, které se před časem společně dohadovaly o silnějším zasahování do trhu, i když při pohledu na to, jak to přesně udělat, má těchto 15 států různé představy,“ uvedl nizozemský ministr energetiky Rob Jetten. „Musíme se vyhnout unáhleným rozhodnutím.“
Od té doby se časové plány bloku posouvají a nyní se zdá nepravděpodobné, že by klíčová nová opatření byla zavedena do zimy.Ministři si na úterním zasedání stanovili další nový termín a nyní usilují o to, aby se na nejnovějším balíčku návrhů na zkrocení cen energií dohodli 24. listopadu – tedy ještě před začátkem topné sezóny. Ale i když se jim to podaří, klíčová opatření, jako je nová tržní referenční hodnota, začnou platit až na jaře. Plány na omezení cen se stále potýkají s technickými detaily a politickými spory.Trh dává tvůrcům politik oddechnout: v Evropě je nyní přebytek plynu, protože snahy o dovoz lodí s LNG se shodují s neobvykle teplým počasím. S klesajícím rizikem plnohodnotné energetické krize však klesá i podnět k jednání.„Komise by měla dodat zbývající části skládačky,“ řekl Jozef Síkela, ministr průmyslu za Českou republiku, která EU rotujícím způsobem předsedá. „Hra ještě neskončila, proto je třeba přijmout mimořádná opatření bez ohledu na to, kde se právě nacházíme.“Již v červenci, kdy Moskva stlačila dodávky plynu a přiměla k přehodnocení evropské energetické politiky, se blok dohodl na dobrovolném cíli snížit poptávku o 15 % s možností zavést jej v případě potřeby jako povinný. EU od té doby přistoupila k tomu, že vládám umožní omezit zisky a příjmy energetických společností a přelít výnosy ke spotřebitelům.Zdroj: UnsplashTo byla snadná opatření. Ta složitější – s největším potenciálním dopadem – stále uvízla v diplomatických diskusích, protože členské státy obviňují Komisi z průtahů.Klíčovou otázkou nyní je, zda blok dokáže přijít s omezením cen plynu. Jedním z nápadů, který získává na síle, je dynamický cenový koridor na klíčovém nizozemském zařízení pro přenos titulů a dalších uzlech. Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová naznačila, že je možné přijít s návrhem tohoto opatření ještě před zasedáním 24. listopadu. To by byl jen začátek několikatýdenního procesu.Chcete využít této příležitosti?„Komise bude rychle pracovat na detailech,“ řekla na úterní tiskové konferenci.Dalším návrhem je strop, který má omezit cenu plynu používaného při výrobě elektřiny a který podporuje hlasitá skupina členských států. Komise však v předvečer úterního zasedání vydala dokument, v němž upozorňuje na řadu problémů, které by tento plán představoval – například jak zastavit podněcování poptávky po plynu a toku elektřiny do zemí mimo EU.Další výzvou je, že podle některých diplomatů není možné, aby byly oba typy cenových stropů zavedeny současně. Na několika zasedáních EU byla dokonce definice cenového stropu ponechána záměrně vágní a některé země se stále nemohou shodnout na tom, co by měla znamenat.„Existuje asi 15 členských států, které se před časem společně dohadovaly o silnějším zasahování do trhu, i když při pohledu na to, jak to přesně udělat, má těchto 15 států různé představy,“ uvedl nizozemský ministr energetiky Rob Jetten. „Musíme se vyhnout unáhleným rozhodnutím.“
