Francouzská jaderná energetika bude tuto zimu čelit velkým problémům

Francie, která vyrábí zhruba 70 % elektřiny z jaderné flotily 56 reaktorů, provozuje státní společnost EDF.Díky tomu má Francie po USA největší flotilu reaktorů na světě a Paříž je méně než její sousedé vystavena dramatickému omezení dodávek ruského plynu.Více než polovina jaderných reaktorů společnosti EDF však byla v posledních měsících odstavena kvůli problémům s korozí, údržbou a technickým problémům, mimo jiné díky extrémním vlnám veder a zpožděním oprav v důsledku pandemie. V důsledku těchto odstávek klesla výroba elektřiny ve Francii na téměř třicetileté minimum právě v době, kdy Evropská unie čelí nejhorší energetické krizi za poslední desetiletí.„Vztah k jaderné energetice ve Francii mi připadá opravdu zajímavý, protože vám prostě ukazuje všechny klady a zápory jaderné energetiky,“ řekl telefonicky pro CNBC Norbert Ruecker, vedoucí ekonomického výzkumu a výzkumu nové generace ve společnosti Julius Baer.Zdroj: Unsplash„Ano, je nízkouhlíkový, ale není ekonomický. Abyste ji mohli realizovat, musíte znárodnit EDF. Ano, nabízí základní zatížení, ale počkejte chvíli, někdy celá elektrárna zmizí na týdny a měsíce, takže ten příslib základního zatížení tam opravdu není,“ řekl Ruecker.Francouzská ministryně energetiky Agnes Pannier-Runacherová minulý měsíc uvedla, že společnost EDF je odhodlána v zimě znovu spustit všechny své jaderné reaktory, jak informovala agentura Reuters, přičemž uzavřené reaktory se budou od října znovu otevírat každý týden.Chcete využít této příležitosti?Provozovatel francouzské rozvodné sítě RTE mezitím údajně uvedl, že v letošní zimě nehrozí úplný výpadek elektřiny, ale nelze vyloučit určité výpadky v době nejvyšší poptávky.„Většina jaderných elektráren by měla být opět v provozu před zimou, tedy v podstatě do listopadu nebo prosince. Pokud tedy věříte provozovateli francouzské rozvodné sítě, bude vše v pořádku,“ řekl Ruecker.„V otázce, zda se Francii podaří reaktory zprovoznit včas, by měl panovat určitý konzervatismus, ale neměli bychom být přehnaně pesimističtí. Dosavadní výsledky ukazují, že se v poslední době víceméně dodržují.“Zdroj: UnsplashFrancouzské ceny elektřiny se letos v létě vyšplhaly na řadu historických maxim a koncem srpna dosáhly závratné výše přibližně 1 100 eur za megawatthodinu. Analytici se obávají, že země bude mít v příštích měsících problémy s výrobou dostatečného množství jaderné energie, aby pokryla své vlastní potřeby i potřeby svých sousedů.Francie, která podtrhuje strukturální problémy svého jaderného parku, nejenže letos ztratila pozici největšího vývozce elektřiny v Evropě, ale také, což je pozoruhodné, ve skutečnosti více elektřiny dovezla, než vyvezla.Z údajů energetických analytiků společnosti EnAppSys, které byly zveřejněny v červenci, vyplynulo, že Švédsko se během prvních šesti měsíců roku 2022 dostalo na první místo největšího čistého vývozce elektřiny v Evropě. Dlouhotrvající odstávky francouzské jaderné flotily způsobily, že se vývoz země oproti stejnému období loňského roku snížil na polovinu, a analytici společnosti EnAppSys varovali, že situace „nevykazuje žádné známky brzkého zlepšení“.Jako kompenzaci Francie dováží drahou elektřinu z Velké Británie, Německa, Španělska a dalších zemí.„Díky trhu, díky elektrickému vedení, které máme, Evropa zachránila Francii před velkým blackoutem“, řekl Ruecker z Julius Baer.„Byly to Velká Británie, Německo, Španělsko a do jisté míry i Švýcarsko, které zasáhly. Takže pro mě uplynulý měsíc skutečně jen odkryl některé politické řeči, které nebyly vždy objektivní,“ dodal s odkazem na řeči o jaderné energii jako řešení pro klima mezi politiky.Zdroj: PixabayVe snaze ochránit domácnosti a podniky v nadcházejících měsících vláda prezidenta Emmanuela Macrona minulý měsíc oznámila plány omezit v příštím roce růst cen elektřiny a plynu na 15 %.To představuje výrazný skok oproti letošnímu roku, kdy bylo zdražení elektřiny pro domácnosti a malé podniky omezeno na 4 % a plynu na 0 %.Mujtaba Rahman, výkonný ředitel pro Evropu v poradenské společnosti Eurasia Group zabývající se politickými riziky, uvedl, že rozšířené dotace – nejštědřejší v EU – pravděpodobně přispějí k obtížím francouzské vlády, která musí čelit fiskálním a rozpočtovým bojům.„Hodně bude záležet na dvou faktorech,“ uvedl Rahman ve výzkumné zprávě. „Zaprvé na úspěchu vládního úsporného programu v oblasti energetiky . Za druhé na počasí. Po velmi suchém a horkém létě přijde krutě mrazivá zima, která prověří dodávky energie v zemi na maximum.“„Prozatím zachováváme náš 65% základní scénář, že Macron rozpustí Národní shromáždění do poloviny příštího roku, ale pouze v případě, že se bude domnívat, že jeho centristická aliance má velkou šanci obnovit svou většinu, i když pod tlakem poklesu, pokud Francii postihne chladná a problematická zima,“ uvedl Rahman.„Zima plná nespokojenosti není dobrou přípravou na volby.“Zdroj: PixabayChudá výroba elektřiny ve Francii obnovila kritiku její energetické strategie založené na jaderné energii v době, kdy se mnoho dalších zemí v Evropě obrací k atomové energii jako k náhradě za nedostatek ruského plynu.Německo, které původně plánovalo uzavřít své tři zbývající reaktory do konce roku, se rozhodlo odložit ukončení jaderné energetiky, aby podpořilo dodávky energie na letošní zimu. Velká Británie se mezitím snaží zvýšit výrobu jaderné energie a EU zařadila jadernou energii na seznam „zelených“ investic.„Je důležité říci, že pokud má Francie problém s jadernou energií, má ho i Evropa, pokud jde o elektřinu,“ uvedl telefonicky pro CNBC Alexandre Danthine, vedoucí spolupracovník pro francouzský energetický trh ve společnosti Aurora Energy Research.„Obecně jsou velkým vývozcem, ale v zimě potřebují energii ze sousedních zemí, aby uspokojili poptávku – ať už je situace jakákoli,“ řekl Danthine.Rahman z Eurasia Group poznamenal, že ve Francii Macron minulý měsíc rozzlobeně reagoval na náznaky, mimo jiné od odcházejícího šéfa EDF Jeana-Bernarda Levyho, že za krizi může částečně jeho „stop-stav“ přístup k jaderné energetice v posledních pěti letech.Zdroj: UnsplashV únoru Macron oznámil, co bylo všeobecně považováno za obrat v politice, svůj záměr, aby Francie v příštích desetiletích postavila nejméně šest nových jaderných reaktorů s možností výstavby dalších osmi. Na začátku svého prezidentství se Macron zavázal snížit podíl jaderné energie v energetickém mixu země.Tento obrat kontroverzně postavil atomovou energii do centra snahy Francie dosáhnout do poloviny století uhlíkové neutrality.Zastánci jaderné energie tvrdí, že má potenciál hrát významnou roli v pomoci zemím při výrobě elektřiny a zároveň snižovat emise uhlíku a snižovat jejich závislost na fosilních palivech.Kritici tohoto zdroje energie však tvrdí, že jaderná energie je drahý prostředek, který odvádí pozornost od rychlejších, levnějších a čistších alternativ. Skupiny ekologických kampaní naopak tvrdí, že při plánovaném přechodu na obnovitelné zdroje energie by měly být upřednostňovány technologie, jako je větrná a solární energie.