Pražská burza po propadu kvůli mimořádné dani dnes znovu rostla
Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. Vzhůru táhly index především akcie energetické společnosti ČEZ a bank, které naopak uplynulý den výrazně ztrácely. Reagovaly tak na zveřejnění informací, že by vláda mohla zavést daň z mimořádných zisků pro některé firmy i pro letošní rok.
Cenné papíry ČEZ se ve středu dokonce propadly na nejnižší cenu za zhruba jeden rok. Nakonec ale vláda oznámila, že daň bude zřejmě platit až od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Vláda tak chce zajistit peníze na opatření kompenzující vysoký nárůst cen, který se výrazně projevil právě například u energií či paliv.
„Akcie skupiny ČEZ dnes posílily o 5,81 procenta na 783 korun. Podařilo se jim tak odrazit od svých téměř ročních minim a umazaly celé středeční oslabení,“ uvedl analytik společnosti Wood & Company Vojtěch Boháč. Zdražily i emise bank. Komerční banka posílila o 3,69 procenta na 702 korun a zakončila nejvýše od konce července. Cena akcií Erste vzrostla o 1,17 procenta na 604 korun, Moneta přidala 0,55 procenta na 72,60 koruny.
V rámci pražského indexu dnes skončily v červených číslech jen akcie Pilulka Lékárny. Odepsaly 2,52 procenta na 775 korun.
Koruna zpevnila k dolaru a stagnovala k euru
Zdroj: Getty Images
Česká měna dnes zpevnila k dolaru a stagnovala k euru. Koruna k 17:00 vůči dolaru posílila oproti předchozímu závěru o 12 haléřů na 24,93 Kč/USD. K euru si sice také polepšila, ale pouze o jeden haléř na 24,52 Kč/EUR. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
„Americký dolar v průběhu dnešního evropského obchodování mírně oslabil o zhruba 0,2 procenta a k euru se obchodoval kolem 0,98 USD/EUR,“ sdělil analytik Komerční banky Martin Gürtler. „Posílení společné evropské měny pravděpodobně pomohlo k posílení maďarskému forintu a polskému zlotému,“ doplnil. Kurz české měny to ale podle něj příliš neovlivnilo.
České domácnosti spotřebují asi 30 pct tuzemských energií, většinu na vytápění
České domácnosti se na celkové spotřebě energií v zemi podílejí zhruba ze 30 procent. Většinu své spotřeby, a to kolem dvou třetin, přitom používají na vytápění. Další významnou položkou je ohřev vody. Nejvíce energie domácnosti získávají z obnovitelných zdrojů energií, následuje zemní plyn. Vyplývá to z loni provedeného výzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ), jehož zástupci dnes výsledky představili na tiskové konferenci. Podíl domácností na celkově spotřebě energií je podobný jako u průmyslu a služeb.
Výzkum ČSÚ nazvaný Energo 2021 se uskutečnil ve druhé polovině loňského roku. Úřad k němu využil vzorek asi 10.000 domácností. Případné změny v podílu spotřeby energií a jejích zdrojů v letošním roce zatím úřad nemá.
Vytápění je podle výzkumu ČSÚ dlouhodobě největší položkou domácností při využívání energií. V posledních letech jeho podíl navíc mírně roste. Zhruba dvě třetiny domácností vloni uvedlo, že doma topí na 22 stupňů. Druhou největší položkou je se 16 procenty ohřev vody, zhruba sedm procent energií domácnosti využívají na osvětlení a provoz domácích spotřebičů. Vybavenost domácností velkými spotřebiči se ovšem v posledních letech zvyšuje. Asi šest procent spotřeby domácností podle průzkumu připadá na vaření a zbylá dvě procenta na chlazení a ostatní využití.
Pražská burza po propadu kvůli mimořádné dani dnes znovu rostla
Index PX pražské burzy dnes posílil o 2,29 procenta na 1164,38 bodu, čímž smazal velkou část svých středečních ztrát. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. Vzhůru táhly index především akcie energetické společnosti ČEZ a bank, které naopak uplynulý den výrazně ztrácely. Reagovaly tak na zveřejnění informací, že by vláda mohla zavést daň z mimořádných zisků pro některé firmy i pro letošní rok.
Cenné papíry ČEZ se ve středu dokonce propadly na nejnižší cenu za zhruba jeden rok. Nakonec ale vláda oznámila, že daň bude zřejmě platit až od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Vláda tak chce zajistit peníze na opatření kompenzující vysoký nárůst cen, který se výrazně projevil právě například u energií či paliv.
"Akcie skupiny ČEZ dnes posílily o 5,81 procenta na 783 korun. Podařilo se jim tak odrazit od svých téměř ročních minim a umazaly celé středeční oslabení," uvedl analytik společnosti Wood & Company Vojtěch Boháč. Zdražily i emise bank. Komerční banka posílila o 3,69 procenta na 702 korun a zakončila nejvýše od konce července. Cena akcií Erste vzrostla o 1,17 procenta na 604 korun, Moneta přidala 0,55 procenta na 72,60 koruny.
V rámci pražského indexu dnes skončily v červených číslech jen akcie Pilulka Lékárny. Odepsaly 2,52 procenta na 775 korun.
Koruna zpevnila k dolaru a stagnovala k euru
Zdroj: Getty Images
Česká měna dnes zpevnila k dolaru a stagnovala k euru. Koruna k 17:00 vůči dolaru posílila oproti předchozímu závěru o 12 haléřů na 24,93 Kč/USD. K euru si sice také polepšila, ale pouze o jeden haléř na 24,52 Kč/EUR. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
"Americký dolar v průběhu dnešního evropského obchodování mírně oslabil o zhruba 0,2 procenta a k euru se obchodoval kolem 0,98 USD/EUR," sdělil analytik Komerční banky Martin Gürtler. "Posílení společné evropské měny pravděpodobně pomohlo k posílení maďarskému forintu a polskému zlotému," doplnil. Kurz české měny to ale podle něj příliš neovlivnilo.
České domácnosti spotřebují asi 30 pct tuzemských energií, většinu na vytápění
České domácnosti se na celkové spotřebě energií v zemi podílejí zhruba ze 30 procent. Většinu své spotřeby, a to kolem dvou třetin, přitom používají na vytápění. Další významnou položkou je ohřev vody. Nejvíce energie domácnosti získávají z obnovitelných zdrojů energií, následuje zemní plyn. Vyplývá to z loni provedeného výzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ), jehož zástupci dnes výsledky představili na tiskové konferenci. Podíl domácností na celkově spotřebě energií je podobný jako u průmyslu a služeb.
Výzkum ČSÚ nazvaný Energo 2021 se uskutečnil ve druhé polovině loňského roku. Úřad k němu využil vzorek asi 10.000 domácností. Případné změny v podílu spotřeby energií a jejích zdrojů v letošním roce zatím úřad nemá.
Vytápění je podle výzkumu ČSÚ dlouhodobě největší položkou domácností při využívání energií. V posledních letech jeho podíl navíc mírně roste. Zhruba dvě třetiny domácností vloni uvedlo, že doma topí na 22 stupňů. Druhou největší položkou je se 16 procenty ohřev vody, zhruba sedm procent energií domácnosti využívají na osvětlení a provoz domácích spotřebičů. Vybavenost domácností velkými spotřebiči se ovšem v posledních letech zvyšuje. Asi šest procent spotřeby domácností podle průzkumu připadá na vaření a zbylá dvě procenta na chlazení a ostatní využití.
