Pokles stavební výroby v Česku a podpora české koruny

Stavební výroba v Česku v srpnu zmírnila meziroční pokles na 0,4 procenta Stavební výroba v Česku v srpnu zmírnila meziroční pokles na 0,4 procenta. V červenci byla nižší o 2,7 procenta, předtím více než rok rostla. V pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, se v srpnu ve srovnání se stejným měsícem minulého roku produkce o 0,1 procenta zvýšila, naopak v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o 1,4 procenta klesla. Dnes o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla stavební produkce o 1,4 procenta vyšší. "Stavební produkce v srpnu po pěti měsících meziměsíčně vzrostla o 1,4 procenta a růst se odehrával v obou segmentech. Meziročně se udržela na loňské, poměrně slušné úrovni a klesla pouze o 0,4 procenta. Růst stavební produkce dále tlumí vysoké ceny stavebních prací i materiálů," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Produkce ve stavebnictví až do července 14 měsíců v řadě rostla. Letos od března ale výroba postupně zpomalovala. Ještě v únoru meziroční růst dosahoval téměř 17 procent, kdežto v březnu už jen méně než devět procent. "Celkové výsledky stavebnictví lze hodnotit mírně pozitivně, zaostává naproti tomu bytová výstavba. Už od jara je vidět, že výstavba nových bytů začíná brzdit, a to především v Praze, kde panuje dlouhodobě největší nedostatek bytů odrážející se i v jejich rekordních cenách. Nebylo by až takovým překvapením, kdyby Prahu postupně následovaly i další regiony," řekl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. V srpnu vydaly stavební úřady 7425 stavebních povolení, což bylo meziročně o 9,1 procenta méně. Orientační hodnota stavebních povolení klesla o 6,3 procenta na 38 miliard korun. "Loni v srpnu bylo ale povoleno větší množství velkých staveb. Po jejich odečtu by orientační hodnota meziročně rostla o 15 procent a růst by si zachovala i po zohlednění cenového vývoje," podotkla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby Petra Cuřínová. Počet zahájených bytů v srpnu meziročně klesl o 12 procent na 4025 bytů. Naopak počet dokončených bytů proti loňskému srpnu vzrostl, a to o 60,9 procenta na 3639 bytů. "Aktuální rezidentní výstavba rodinných domů a bytů je stále silná. Rychlejšímu rozvoji trhu kromě drahého materiálu a cen energií tak nebrání nedostatečná výstavba, ale spíše vysoké ceny nemovitostí a drahé hypotéky. S ohledem na vyšší cenu materiálů přistupují stavebníci ke stavbám obezřetněji - hledají úspory, slevují ze svých požadavků, stavějí svépomocí, kladou důraz na energetickou úspornost nebo alternativní zdroje energie," řekl Peter Markovič, generální ředitel Xella pro ČR a Slovensko (výrobce Ytongu). Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v srpnu meziročně zvýšil o 0,2 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda meziročně stoupla o 12,9 procenta. ČNB v srpnu podpořila kurz koruny 59 mld Kč, méně než v červenci Objem intervencí České národní banky na podporu koruny v srpnu klesl na 2,4 miliardy eur (59 miliard Kč) z červencových téměř deseti miliard eur (zhruba 246 miliard Kč). Od března tak už ČNB prodala na trhu 23,2 miliardy eur (asi 570 miliard korun). S poukazem na zveřejněná čísla stavu devizových rezerv ČNB to dnes uvedl analytik banky Creditas Petr Dufek. "Koncem září však spekulace na slabší korunu pravděpodobně opět zesílily, a ČNB tak mohla za celý měsíc uzavřít spotové operace v objemu až pět miliard eur (123 miliard Kč)," doplnil analytik Komerční banky Jaromír Gec. Vzhledem k výraznému poklesu úrokového diferenciálu očekává, že koruna bude mít tendenci oslabovat, a to i přes pokračující přítomnost ČNB na trhu. Celkový objem rezerv se podle Dufka ČNB snížil na 139 miliard eur (3,42 bilionu Kč), což je stále více než třikrát tolik, než třeba drží maďarská centrální banka. Tuzemská centrální banka navíc devizové rezervy může nejenom výprodejem snižovat, ale díky operacím pro stát i zvyšovat, jak je vidět z dnes zveřejněných statistik, dodal Dufek. Výprodej rezerv není s ohledem na jejich velikost pro ČNB žádnou tragédií. "Sama je musela v časech kurzového režimu výrazně nakupovat, a tak pokud se části z nich nyní zbavuje, vlastně si tím i ulehčuje svoji pozici. Ve své bilanci má devizové rezervy s velmi nízkým výnosem, zatímco za pasiva platí sedmiprocentní repo sazbu," upozornil Dufek. Velikost rezerv umožňuje podle něj ČNB i nadále pokračovat ve stávající politice, ve které kurz hraje roli určité protiinflační kotvy. Brzdí tím ovšem nejenom inflaci, ale i devizové spekulace, které by korunu zbytečně rozkolísávaly v těchto nejistých časech, podotkl. ČNB začala intervenovat na začátku války na Ukrajině, avšak tehdy stačily velmi malé objemy na zklidnění situace. Intervence v řádu miliard eur odstartovaly až v květnu, po jmenování Aleše Michla novým guvernérem ČNB. Byla to její teprve druhá intervence za posílení koruny od roku 2000. První se uskutečnila krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos v zimě.