ZdrojInvesting.comDatum zveřejnění článku: 29. 10. 2026Původní článek: Investing.comTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Nasdaq oslabil o 1,4 %, akcie Alphabetu (GOOGL) (GOOG) ztratily téměř 13 % Rovnoměrně vážený S&P 500 vzrostl o více než 1 % Inflace PCE dosáhla 3,6 %, Fed může v prosinci zvýšit sazby Americká ekonomika ve třetím čtvrtletí rostla anualizovaně o 3,4 % Americké akciové trhy zakončily čtvrteční obchodování poklesem, který způsobily především výprodeje technologických společností a firem z komunikačního sektoru. Největší tlak na trh vyvolaly akcie společnosti Alphabet (GOOGL) (GOOG) , mateřské firmy Googlu, které se prudce propadly po zveřejnění neuspokojivých hospodářských výsledků. Investoři současně přehodnocují očekávání spojená s umělou inteligencí a návratností rozsáhlých investic do její infrastruktury. Technologický index Nasdaq Composite oslabil o 1,4 % na 26 184,72 bodu, zatímco širší index S&P 500 ztratil 0,3 % a uzavřel na 7 720,54 bodu. Průmyslový Dow Jones Industrial Average odepsal rovněž 0,3 % a zakončil obchodování na 52 342,62 bodu. Přestože hlavní americké indexy klesaly, situace na trhu nebyla jednoznačně negativní. Investoři přesouvali kapitál z velkých technologických společností do tradičních a defenzivnějších sektorů. Rovnoměrně vážená varianta indexu S&P 500 díky tomu posílila o více než 1 %. Vedle firemních výsledků se pozornost soustředila také na nová makroekonomická data. Americká ekonomika ve třetím čtvrtletí rostla rychleji, než se očekávalo, zatímco inflace zůstala výrazně nad cílem centrální banky Fed. Kombinace silného hospodářského růstu a přetrvávajících cenových tlaků podporuje očekávání dalšího zvýšení úrokových sazeb. Investoři opouštějí technologické akcie a přesouvají kapitál do dalších sektorů Čtvrteční obchodování charakterizovala výrazná rotace kapitálu mezi jednotlivými odvětvími amerického akciového trhu. Přestože hlavní indexy zakončily den ve ztrátě, většina sektorů indexu S&P 500 vykázala pozitivní výkonnost. Rovnoměrně vážený index S&P 500, ve kterém mají všechny zahrnuté společnosti stejnou váhu bez ohledu na jejich tržní kapitalizaci, vzrostl o více než 1 %. Ukazatel se zároveň dostal na nejvyšší úroveň od začátku prosince. Tento vývoj naznačuje, že pokles hlavního indexu byl způsoben především slabší výkonností několika největších společností. Nešlo tedy o plošný výprodej amerických akcií, ale spíše o přesun investičního kapitálu mezi jednotlivými sektory. Z jedenácti hlavních sektorů indexu S&P 500 jich ve čtvrtek posilovalo osm. Oslabovaly pouze technologie, komunikační služby a sektor zbytného spotřebního zboží a služeb, které jsou výrazně zastoupeny růstovými společnostmi. Naopak se dařilo finančním a průmyslovým podnikům, jejichž výkonnost podporovala pokračující odolnost americké ekonomiky. Investoři projevovali zájem také o zdravotnictví, veřejné služby, nemovitosti a základní spotřební zboží. Právě tyto sektory mohou v období zvýšené nejistoty představovat alternativu k technologickým společnostem, jejichž ocenění je často výrazně závislé na očekávaném budoucím růstu. Zvýšenou poptávku zaznamenaly také americké státní dluhopisy. Investoři je vyhledávali jako relativně bezpečnější aktivum v době výprodejů akcií spojených s umělou inteligencí. Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu klesl o 11,3 bazického bodu na 4,938 %. Pokles výnosů odpovídá růstu cen dluhopisů, protože tyto dvě veličiny se pohybují opačným směrem. Současná rotace naznačuje, že investoři začínají přistupovat k jednotlivým společnostem selektivněji. Namísto plošného nákupu technologických akcií stále více zohledňují skutečné hospodářské výsledky, kapitálové výdaje a schopnost firem vytvářet volné peněžní prostředky. Technologický sektor tak zůstává důležitou součástí amerického akciového trhu, ale po období výrazného růstu čelí vyšším požadavkům na prokazatelnou ekonomickou výkonnost. Alphabet se propadl téměř o 13 %, Microsoft vykázal silnější výsledky Nejvýraznější negativní impulz pro technologický sektor představovaly hospodářské výsledky společnosti Alphabet (GOOGL). Akcie mateřské firmy Googlu zakončily čtvrteční obchodování poklesem o téměř 13 % poté, co společnost nedosáhla očekávaného čtvrtletního zisku. Hlavním důvodem zklamání byly slabší příjmy segmentu služeb Googlu. Investory znepokojil především vývoj reklamního podnikání, které dlouhodobě představuje zásadní zdroj příjmů společnosti. Růst reklamních tržeb zpomalil na nejnižší tempo za posledních pět čtvrtletí. To zvýšilo pochybnosti o schopnosti Alphabetu dostatečně rychle proměňovat rozsáhlé investice do umělé inteligence v odpovídající finanční výsledky. Vedení Googlu během hovoru s investory uvedlo, že uživatelé stále více využívají vyhledávací funkci AI Mode. Současně však připustilo, že vyhledávací dotazy prostřednictvím tohoto režimu zatím generují nižší příjmy než tradiční vyhledávání. Právě monetizace služeb založených na umělé inteligenci se tak stává jednou z klíčových otázek budoucího růstu společnosti. Vyšší využívání nových technologických funkcí totiž nemusí automaticky znamenat odpovídající růst příjmů. Alphabet zároveň vykázal další zhoršení volného peněžního toku, který se propadl hlouběji do záporných hodnot. Kapitálové výdaje se oproti předchozímu čtvrtletí zvýšily o 6,5 miliardy USD na 51,4 miliardy USD. Společnost podobně jako další technologičtí giganti investuje značné prostředky do datových center, výpočetní infrastruktury a rozvoje pokročilých modelů umělé inteligence. Vysoké investiční náklady přitom v poslední době vyvolávají rostoucí nervozitu na finančních trzích. Investoři se obávají, že tempo výdajů může dlouhodobě převyšovat schopnost společností vytvářet odpovídající příjmy. Podobné otázky již dříve vyvolala společnost Meta Platforms (META) , která kvůli rozsáhlým investicím do datových center vykázala záporný čtvrtletní volný peněžní tok poprvé za více než deset let. Odlišný obrázek nabídly výsledky Microsoftu (MSFT) . Technologický gigant překonal očekávání trhu na úrovni tržeb i zisku, především díky silnému růstu cloudové platformy Azure. Microsoft navíc představil výhled, podle kterého by příjmy Azure měly v aktuálním čtvrtletí při konstantních měnových kurzech meziročně vzrůst o 49 až 50 %. Přestože akcie společnosti během čtvrtečního obchodování odevzdaly předchozí zisky, jejich pokles byl relativně mírný. Microsoft zakončil seanci ztrátou přibližně 0,2 %. Společnost současně oznámila připravovaný program dobrovolných odchodů zaměstnanců. Podle mediálních informací by se mohl týkat přibližně 60 000 pracovníků. Na konci června Microsoft zaměstnával celkem 223 000 lidí. Rozdílné reakce na výsledky Alphabetu a Microsoftu ukazují, že investoři stále důsledněji hodnotí návratnost výdajů na umělou inteligenci. Zásadní je nejen samotná výše investic, ale také jejich dopad na růst tržeb, ziskovost a tvorbu hotovosti. Další důležitý test čeká společnost Amazon.com (AMZN) , která má hospodářské výsledky zveřejnit po uzavření amerických burz. Pozornost přitáhl také jihokorejský výrobce polovodičů Samsung Electronics (005930). Jeho akcie na domácí burze oslabily o více než 4 % poté, co provozní zisk klíčové polovodičové divize zaostal za vysokými očekáváními trhu. Samsung zároveň neposkytl nové informace o možném programu návratnosti kapitálu akcionářům. Tyto skutečnosti zastínily již čtvrté po sobě jdoucí čtvrtletí rekordních výsledků celé skupiny. Celkový provozní zisk dosáhl 100 bilionů jihokorejských wonů, což odpovídá přibližně 74,62 miliardy USD. Silná americká ekonomika a vyšší inflace podporují další růst sazeb Vedle technologických výsledků ovlivňovala čtvrteční obchodování také nová makroekonomická data ze Spojených států. Ta naznačila, že americká ekonomika zůstává odolná, ale inflační tlaky nadále komplikují rozhodování centrální banky. Fed ve středu podle očekávání ponechal úrokové sazby beze změny. Rozhodnutí však nebylo jednomyslné, protože dva z dvanácti členů Federálního výboru pro operace na volném trhu (FOMC) prosazovali zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Předseda Fedu Kevin Warsh po zasedání upozornil na pokračující sílu americké ekonomiky a zdůraznil závazek centrální banky vrátit inflaci ke dvouprocentnímu cíli. Současně odmítl poskytnout konkrétní výhled budoucího nastavení úrokových sazeb. Podle jeho vyjádření se finanční a úvěrové podmínky od zářijového zvýšení sazeb částečně zpřísnily, zejména pro některé podniky a domácnosti. Warsh uvedl, že účastníci finančních trhů začínají při rozdělování kapitálu postupovat selektivněji. Přestože jsou současné finanční podmínky přísnější než dříve, nepovažuje je zatím za jednoznačně restriktivní. Centrální banka chce před prosincovým zasedáním vyhodnotit další ekonomické statistiky. První významné údaje přitom přišly již ve čtvrtek. Podle předběžného odhadu amerického Úřadu pro ekonomickou analýzu vzrostl reálný hrubý domácí produkt Spojených států ve třetím čtvrtletí v anualizovaném vyjádření o 3,4 %. Výsledek překonal růst o 2,2 % zaznamenaný ve druhém čtvrtletí i očekávání ekonomů, kteří předpokládali zvýšení ekonomické aktivity o 3,2 %. Silný hospodářský růst ukazuje, že americká ekonomika si navzdory vyšším úrokovým sazbám zachovává značnou odolnost. Současně však může zvyšovat tlak na centrální banku, aby pokračovala v boji proti inflaci. Důležitý signál přinesl také zářijový index cen výdajů na osobní spotřebu PCE, který Fed využívá jako jeden z hlavních ukazatelů inflačního vývoje. Celkový index PCE meziměsíčně vzrostl o 0,5 %, zatímco jádrový ukazatel očištěný o volatilní ceny potravin a energií se zvýšil o 0,3 %. V meziročním srovnání celkový index PCE dosáhl 3,6 %, zatímco jádrová inflace činila 3,1 %. Všechny čtyři zveřejněné hodnoty odpovídaly očekáváním trhu. Meziroční ukazatele však oproti srpnu zrychlily a nadále zůstávají výrazně nad dlouhodobým cílem centrální banky. Kombinace rychlejšího hospodářského růstu a přetrvávající inflace tak podporuje očekávání, že Fed na prosincovém zasedání přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Středeční rozhodnutí sazby nezvyšovat proto může představovat pouze dočasnou přestávku v cyklu zpřísňování měnové politiky, nikoli jeho definitivní ukončení. Vyšší úrokové sazby současně představují významný faktor pro ocenění technologických společností. Mohou zdražovat financování nových investic a snižovat současnou hodnotu očekávaných budoucích zisků. To je důležité především pro podniky, které vynakládají desítky až stovky miliard dolarů na výstavbu infrastruktury umělé inteligence. Investoři proto stále pečlivěji porovnávají očekávané výnosy těchto projektů s jejich finanční náročností. Ve čtvrtek rozhodovala o měnové politice také Evropská centrální banka, která stejně jako Fed ponechala úrokové sazby beze změny. Čtvrteční obchodování tak ukázalo, že americký akciový trh prochází obdobím přehodnocování investičních priorit. Zatímco vysoké náklady na umělou inteligenci zvyšují tlak na některé technologické giganty, další sektory těží z pokračující ekonomické aktivity a přesunu investičního kapitálu.