Vývoj českých akcií bude záviset na parametrech tzv. windfall daně
Vývoj hlavních českých akcií, tedy společnosti ČEZ a bank, bude ve zbytku letošního roku záviset zejména na parametrech nastavení daně z mimořádných zisků (windfall tax), shodli se analytici, které dnes oslovila ČTK.
Nejasnosti ohledně její finální podoby můžou podle nich způsobit odchod zahraničních investorů z burzy. Letos index pražské burzy PX ztratil přes 18 procent.
„Pražská burza pokračuje v sevření nejistoty vyvolané nekoordinovanými tanečky kolem takzvané windfall daně na energetický a bankovní sektor. Právě tyto dva sektory totiž tvoří kolem 80 procent celé pražské burzy. Jestli nemá něco trh rád, tak je to nejistota. A právě nejistota je nyní to, co dostává trh pod opětovný prodejní tlak,“ řekl dnes ČTK analytik XTB Štěpán Hájek. Není podle něj jasné, jak bude trh reagovat ze střednědobého hlediska, jelikož z pražské burzy mohou postupně odcházet zahraniční investoři, a ta může upadnout v zapomnění.
Portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler očekává, že globální akcie do konce roku opět klesnou. Inflace prozatím nepolevuje a nelze proto podle něj vyloučit scénář, že hlavní centrální banky budou muset posunout úroky nad úrovně, se kterými v tuto chvíli počítá trh. Vedle toho zůstává rizikem ekonomické ochlazování, které se propíše do slabších korporátních profitů. „Očekávejme proto, že by do konce roku mohly západní indexy odepsat zhruba deset procent. Tuzemská burza si vezme určitou inspiraci ze zahraničí,“ odhadl.
Pražský burzovní index PX – Zdroj: Tradingeconomics
„Specifickým rizikem zůstává windfall tax,“ doplnil Pfeiler. Přestože jsou podle něj trhem mimořádné daně z části započteny v cenách, může zmatená komunikace vlády způsobit odchod zahraničních investorů, kteří budou vnímat tuzemské investiční prostředí jako špatně predikovatelné. „Můj tip je, že se index PX bude do konce roku více přibližovat hranici 1000 bodů,“ podotkl. Nyní je kolem 1170 bodů.
„V krátkém období (šest měsíců) jsou ceny akcií jednotlivých společností řízeny spíše tržním sentimentem než vývojem fundamentů. Proto je těžké odhadovat výkonnost akcií na horizontu dvou měsíců,“ upozornil analytik Patria Finance Cuong Manh Le. Další vývoj těžkých vah (ČEZ a bankovní tituly) pražského indexu ve zbylých dvou měsících letošního roku bude ve velké míře záviset na finálním nastavení parametrů windfall daně, poznamenal.
Ve Sněmovně se dnes sešly dva koaliční návrhy upravující podobu daně z mimořádných zisků. První předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koaliční Piráti k jeho návrhu vznesli svůj pozměňovací návrh. Piráti chtějí snížit ministrem navrhovanou sazbu daně 60 procent na 40 procent a chtějí, aby se platila již za letošní rok. Navrhují také snížit limit, od kterého se daň bude vztahovat i na banky. Stanjurův návrh, který je rovněž na webu Sněmovny, počítá se zdaněním až za rok 2023, k čemuž se přiklonila i vláda.
Již minulý týden ve středu přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli o den dříve lídři koaličních stran. Stanjura však následně po středečním jednání vlády řekl, že vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška.
Vývoj hlavních českých akcií, tedy společnosti ČEZ a bank, bude ve zbytku letošního roku záviset zejména na parametrech nastavení daně z mimořádných zisků (windfall tax), shodli se analytici, které dnes oslovila ČTK. Nejasnosti ohledně její finální podoby můžou podle nich způsobit odchod zahraničních investorů z burzy. Letos index pražské burzy PX ztratil přes 18 procent.
"Pražská burza pokračuje v sevření nejistoty vyvolané nekoordinovanými tanečky kolem takzvané windfall daně na energetický a bankovní sektor. Právě tyto dva sektory totiž tvoří kolem 80 procent celé pražské burzy. Jestli nemá něco trh rád, tak je to nejistota. A právě nejistota je nyní to, co dostává trh pod opětovný prodejní tlak," řekl dnes ČTK analytik XTB Štěpán Hájek. Není podle něj jasné, jak bude trh reagovat ze střednědobého hlediska, jelikož z pražské burzy mohou postupně odcházet zahraniční investoři, a ta může upadnout v zapomnění.
Portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler očekává, že globální akcie do konce roku opět klesnou. Inflace prozatím nepolevuje a nelze proto podle něj vyloučit scénář, že hlavní centrální banky budou muset posunout úroky nad úrovně, se kterými v tuto chvíli počítá trh. Vedle toho zůstává rizikem ekonomické ochlazování, které se propíše do slabších korporátních profitů. "Očekávejme proto, že by do konce roku mohly západní indexy odepsat zhruba deset procent. Tuzemská burza si vezme určitou inspiraci ze zahraničí," odhadl.
Pražský burzovní index PX - Zdroj: Tradingeconomics
"Specifickým rizikem zůstává windfall tax," doplnil Pfeiler. Přestože jsou podle něj trhem mimořádné daně z části započteny v cenách, může zmatená komunikace vlády způsobit odchod zahraničních investorů, kteří budou vnímat tuzemské investiční prostředí jako špatně predikovatelné. "Můj tip je, že se index PX bude do konce roku více přibližovat hranici 1000 bodů," podotkl. Nyní je kolem 1170 bodů.
"V krátkém období (šest měsíců) jsou ceny akcií jednotlivých společností řízeny spíše tržním sentimentem než vývojem fundamentů. Proto je těžké odhadovat výkonnost akcií na horizontu dvou měsíců," upozornil analytik Patria Finance Cuong Manh Le. Další vývoj těžkých vah (ČEZ a bankovní tituly) pražského indexu ve zbylých dvou měsících letošního roku bude ve velké míře záviset na finálním nastavení parametrů windfall daně, poznamenal.
Ve Sněmovně se dnes sešly dva koaliční návrhy upravující podobu daně z mimořádných zisků. První předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koaliční Piráti k jeho návrhu vznesli svůj pozměňovací návrh. Piráti chtějí snížit ministrem navrhovanou sazbu daně 60 procent na 40 procent a chtějí, aby se platila již za letošní rok. Navrhují také snížit limit, od kterého se daň bude vztahovat i na banky. Stanjurův návrh, který je rovněž na webu Sněmovny, počítá se zdaněním až za rok 2023, k čemuž se přiklonila i vláda.
Již minulý týden ve středu přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli o den dříve lídři koaličních stran. Stanjura však následně po středečním jednání vlády řekl, že vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška.
