Z krize do krize. Inflace a rostoucí nájemné vytlačují mladé Řeky ze země

Stejně jako mnoho mladých Řeků, kteří se snaží žít v rámci svých možností, musela Christina Pappasová po zvýšení nájemného hledat levnější byt na aténském předměstí a s úlevou ho našla díky doporučení. Za 200 eur (4900 Kč) měsíčně měla štěstí. Zatímco řecká ekonomika letos roste téměř dvojnásobným tempem oproti eurozóně díky silnému oživení cestovního ruchu, mladí lidé jsou kvůli energetické krizi a inflaci, rostoucím nájmům a omezené nabídce malých bytů stále více vytlačováni z trhu s nemovitostmi. Sedmadvacetiletá Pappasová, začínající herečka, říká, že to není budoucnost, v jakou mladí lidé doufali po ničivé dluhové krizi a desetiletí úsporných opatření. "Energetická krize mě hodně děsí, že by za tak krátkou dobu došlo k takovému nárůstu cen. Děsí mě představa, jak to budu zvládat a jak budu dál žít sama," řekla Pappasová. Zvyšování nájmů a nedostupnost bydlení je problémem v mnoha průmyslových ekonomikách, ale v Řecku je obzvláště palčivý, protože životní úroveň a bohatství domácností již ochromila dluhová krize, která začala v roce 2009, a následné roky úsporných opatření.  Nájemné v Pappasově novém bytě o rozloze 25 metrů čtverečních na předměstí Neo Psychiko nezahrnuje služby. Minulý měsíc se přestěhovala poté, co se nájemné v jejím bytě v aténské čtvrti Kaisariani zvýšilo o 12,5 %, čímž se celkové měsíční výdaje včetně komunálních služeb vyšplhaly na 500 eur (12 300 Kč), takže je "těžké vyjít s penězi, když je plat 650 eur (15 950 Kč) měsíčně". "Mnoho lidí v mé věkové skupině se potýká se stejným problémem. Buď se rozhodnou pro spolubydlícího, nebo nadále bydlí u rodičů," řekla. "V devatenácti letech to jde, ale v pozdějších letech už ne." Letošní průzkum think tanku Eteron se sídlem v Aténách ukázal, že pro 83 % z 1 007 respondentů ve věku 18-44 let je dostupnost bydlení hlavním problémem. Téměř polovina z nich uvedla, že se potýkají s problémy nebo nejsou schopni platit nájem, přičemž 77 % z nich sotva vyjde s penězi. INFLACE Přestože řecká ekonomika vykazuje odolnost a ve druhém čtvrtletí rostla meziročním tempem 7,7 %, inflace se blíží svému tříletému maximu a dosahuje 12 %, což je jedna z nejvyšších hodnot mezi 19 zeměmi platícími eurem. Ukazatel nákladů na bydlení řeckého statistického úřadu, který odráží náklady na nájemné a hypotéky, v září meziročně vyskočil o 35,4 %, přičemž ceny elektřiny vzrostly o 30,5 % a topného oleje o 65,1 %. To stlačuje disponibilní příjem, který u průměrné řecké domácnosti od roku 2018 vzrostl o 13 %, říká Nikos Magginas, hlavní ekonom Národní banky. Prudký nárůst nájmů přičítá především "příliš stlačenému trhu během (dluhové) krize". "Nyní přichází šok z kombinovaného růstu cen energií, potravin a nákladů na bydlení. Doposud to nemá vážné dopady na ekonomiku, protože vláda podporuje slabé příjmy, ale existují obavy, pokud by to pokračovalo i v příštím roce," řekl. Podle řecké centrální banky se ceny rezidenčních nemovitostí v Řecku během dluhové krize propadly o 42 %, ale nyní jsou o více než 29 % vyšší než jejich minimum v roce 2017. Oživení také vytáhlo nahoru nájemné. Podle realitních makléřů jsou ve hře další faktory, které problém ještě zhoršují. Na straně nabídky se velká část malých bytů o rozloze 45-50 metrů čtverečních proměnila v apartmány Airbnb pro turisty, zatímco potenciální kupci bytů čelí kontrole mnohem přísnějších bank. Poměr výše úvěru k hodnotě hypotéky klesl na 70-75 %, přičemž před dluhovou krizí to bylo více než 100 %. Opatrnost bank je základem finanční stability, ale zároveň může mladé pracující lidi na desítky let odradit od přístupu k nemovitostem. "Situace je těžká… uvidíme, že se mnozí vrátí do svých dětských pokojů," řekl Themistocles Bakas, prezident společnosti E-Real Estate, a dodal, že vlastnictví domů v Řecku za poslední tři roky kleslo o 2,9 procentního bodu na přibližně 73 %. Po deseti letech ekonomické krize a dvouleté pandemii je podle něj pro mladého člověka těžké našetřit 45-60 tisíc eur na zálohu na byt za 150 tisíc eur. Ve většině řeckých měst došlo k nárůstu nájemného, ale v centru Atén došlo k největšímu skoku, a to až o 40 % za poslední čtyři roky. Konzervativní vláda země si je vědoma této tíživé situace a minulý měsíc zahájila program pomoci ve výši 1,74 miliardy eur. Zvýšila roční příspěvek na bydlení pro studenty z 1 000 na 1 500 eur a na 2 000 eur, pokud se rozhodnou pro spolubydlení. V lednu bude také zahájen pilotní program nízkoúročených půjček na koupi bytů postavených před rokem 2007 a o rozloze do 120 metrů čtverečních. Úředníci očekávají, že programu, který nabízí 1% úrok na půjčky do výše 150 000 eur, využije přibližně 10 000 mladých párů ve věku 25-39 let. Dvacetiletá studentka Stephania Papadopoulová, která si vydělává 35 eur denně jako servírka a finančně se spoléhá na svou rodinu, však tvrdí, že jediným východiskem je odchod ze země. "Vyšli jsme z krize, abychom vstoupili do další, těžší," řekla agentuře Reuters. "Pokud se něco nezmění, určitě vidím svou budoucnost v zahraničí."