ZdrojBarronsDatum zveřejnění článku: 26. 10. 2026Původní článek: BarronsTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Poptávka AI po elektřině může do roku 2027 zvýšit tržní hodnotu energetického dodavatelského řetězce o 500 miliard dolarů. Akcie Bloom Energy od začátku roku vzrostly o 141 %, jen v pondělí přidaly 8,2 %. Datacentra mohou do roku 2030 spotřebovávat 0,7 TWh bateriové kapacity a stát za dovozem 20 milionů tun LNG ročně do Asie.   Energetický účet umělé inteligence rychle narůstá Rozmach generativní umělé inteligence se na burzách neprojevuje pouze růstem výrobců čipů a pamětí. Stále větší význam získávají také společnosti, které zajišťují výrobu elektřiny, přenosové sítě, plynovody, bateriová úložiště a lokální zdroje pro datacentra. Morgan Stanley (MS) ve své pondělní analýze zmapovala 36 akciových titulů napříč energetickou infrastrukturou. Výběr zahrnuje provozovatele elektráren, přenosových soustav a plynovodů, stejně jako dodavatele zařízení a systémů pro ukládání energie. Podle odhadu banky by rostoucí spotřeba spojená s AI mohla do roku 2027 přidat energetickému dodavatelskému řetězci dalších 500 miliard dolarů tržní hodnoty. Od roku 2024 už podle jejích výpočtů zvýšelo napájení systémů umělé inteligence souhrnnou kapitalizaci tohoto odvětví přibližně o jeden bilion dolarů. Analýza očekává nejen vyšší celkový odběr, ale také změnu jeho struktury. Datacentra vyžadují stabilní dodávky po celý den, což zvyšuje význam nepřetržitě dostupných zdrojů, přenosových kapacit a zařízení umístěných přímo v jejich areálech. LNG, baterie a uhelné zdroje pokryjí část spotřeby Rychle rostoucí odběr datacenter má podle Morgan Stanley zvýšit využití uhelných zdrojů, bateriových úložišť i zemního plynu (NG=F) . Dopady se proto nemají omezit pouze na tradiční elektrárenské společnosti, ale zasáhnou také producenty paliv, provozovatele potrubní infrastruktury a výrobce energetického vybavení. Do roku 2030 by datacentra mohla stát za dovozem 20 milionů metrických tun zkapalněného zemního plynu ročně do Asie. Takový objem odpovídá přibližně pětině očekávaného nového exportu pocházejícího z americké těžby břidlicového plynu. Významnou roli má sehrát rovněž ukládání elektřiny. Datacentra by podle zveřejněných výpočtů mohla do roku 2030 využívat zhruba 0,7 terawatthodiny bateriové kapacity, což Morgan Stanley přirovnává ke spotřebě přibližně 70 tisíc amerických domácností. Analýza zároveň počítá s dodatečnou miliardou tun paliva pro uhelnou energetiku. Jde o množství srovnatelné se současným objemem celosvětového námořního trhu s uhlím. Vedle růstu spotřeby tak banka očekává také proměnu časového rozložení odběru a vyšší důraz na stabilitu dodávek. Bloom Energy v pondělí uzavřela na 209,14 dolaru Výrazný pohyb zaznamenala Bloom Energy (BE) , která dodává lokální energetická řešení pro datacentra. Její vývoj je na trhu sledován také jako ukazatel napětí mezi rychlostí výstavby výpočetní infrastruktury a dostupností nových elektrických přípojek. Akcie společnosti od začátku roku vzrostly o 141 procent. V pondělí přidaly dalších 8,2 procenta a uzavřely na 209,14 dolaru, čímž se zařadily mezi nejvýkonnější tituly v rámci indexu S&P 500 (^GSPC) . Samotný index během seance vzrostl o 0,7 procenta. Mezi provozovateli amerických sítí analýza sledovala společnosti Sempra (SRE) a American Electric Power (AEP) . Akcie Sempra v pondělí přidaly 0,21 procenta, zatímco American Electric Power oslabila o 0,36 procenta. V segmentu výrobců elektřiny banka zahrnula NextEra Energy (NEE) a Vistra (VST) . Mezi výrobci zařízení, jejichž kurzy zpravidla vykazují vyšší kolísavost, se vedle Bloom Energy objevila také Solaris Energy Infrastructure (SEI) . Soubor 36 společností se neomezuje na Spojené státy. Zahrnuje rovněž podniky z Malajsie, Německa, Jižní Koreje, Číny a Japonska. Morgan Stanley považuje za rozhodující rozdíly ve skladbě spotřeby elektřiny a následný vývoj ziskových marží jednotlivých částí energetického řetězce.