Co chtějí potápějící se ostrovy na konferenci COP27? Proměnit oceány v peníze

Vzhledem k tomu, že stoupající hladina moře a silnější bouře ohrožují samotnou existenci Baham, snaží se vůdce země proměnit své oceány v pohotový zdroj peněz. Z výtěžku by se financovala reakce na zhoršující se klimatickou krizi – zejména pokud by platily bohaté země.„To, na co se těším, je především uznání, že průmyslový svět, který zbohatl tak, jak je dnes, byl přímým důsledkem využívání fosilních paliv a uhlí,“ řekl Philip Davis, bahamský premiér, v úterním rozhovoru v egyptském Šarm aš-Šajchu na okraj konference COP27. „Neměli by za to tedy nést odpovědnost?“Bahamy již stojí v první linii. Hurikán Dorian, mohutná bouře páté kategorie v roce 2019, způsobil škody za miliardy dolarů. Davis odhaduje, že 40 % dluhu země je přímo spojeno s dopady změny klimatu.Karibské země se v letošním roce ukázaly jako inovátoři v oblasti klimatického financování a začaly být kreativnější a přímější ve výzvách k náhradě škod. Barbados v září oznámil plán restrukturalizace části svého dluhu tak, aby pomohl zaplatit za ochranu oceánů. Tyto odvážné výzvy k zajištění většího financování opatření v oblasti klimatu pro některé z nejzranitelnějších zemí se opírají o nepopiratelný fakt: malé ostrovní státy nenesou prakticky žádnou odpovědnost za znečištění, které otepluje planetu, zesiluje bouře a zvedá hladinu moří.Zdroj: Unsplash„Máme na svědomí možná jen půl procenta emisí,“ prohlásil na konferenci COP27 Gaston Brown, premiér Antiguy a Barbudy, o ostrovních státech, jako je ten jeho. „Takže to, co žádáme, je klimatická spravedlnost.“Rozvojové země z celého světa na COP27 spolupracují, aby si zajistily více peněz, které jim pomohou zaplatit přechod na čistou energii, přizpůsobit se zvýšenému oteplování a reagovat na ničení způsobené změnou klimatu. Letos je to poprvé, co se tyto škody, v byrokratické řeči známé jako „ztráty a škody“, oficiálně dostaly na pořad jednání summitu OSN. Pokud by byl mechanismus „ztráty a škody“ přijat, což je zatím nepravděpodobné, poskytovaly by bohaté země, které vypouštějí emise, peníze a technickou pomoc rozvojovým zemím, které trpí bouřemi, suchem a vlnami veder.Chcete využít této příležitosti?Nedávné záplavy v Pákistánu, které po sobě zanechaly škody ve výši 30 miliard dolarů, se staly nejzřetelnějším testovacím případem a bodem pro shromáždění na COP27. Michai Robertson, hlavní vyjednavač Aliance malých ostrovních států, uvedl, že nejbližším termínem pro zavedení kompenzačního mechanismu by byl rok 2024. Nejdříve však musí být dosaženo dohody o vytvoření nového fondu – a o zdrojích, které by mohly činit biliony dolarů. Na konferenci COP27 se zatím Německo, Rakousko, Belgie a Skotsko zařadily mezi několik málo bohatých zemí, které se zavázaly přispět na ztráty a škody v milionových částkách.Davis nečinně nečeká na kompenzaci klimatických změn, která možná nikdy nepřijde. Místo toho rychle pracuje na tom, aby se Bahamy staly pravděpodobně prvním světovým prodejcem uhlíkových kreditů spojených s oceánem – takzvaných „modrých uhlíkových kreditů“. Pobřežní ekosystémy, zejména mořská tráva, jsou velmi účinné při ukládání oxidu uhličitého, takže jejich udržování je cenným řešením klimatických problémů. Stávající trhy s uhlíkem se z velké části zaměřují na „zelené“ kredity spojené s projekty zahrnujícími lesy a travnaté plochy.„Naše mořské trávy, mangrovy, korály – stali jsme se jedním z největších pohlcovačů uhlíku na světě,“ řekl Davis v rozhovoru. „Myslíme si, že nastal čas, abychom za to dostali zaplaceno.“Zdroj: UnsplashKaribská země oznámila svůj plán na získání modrých uhlíkových kreditů v dubnu s cílem získat dobrovolné uhlíkové kredity na mezinárodním trhu do konce roku. Podle Davise třetí strana identifikovala aktiva v hodnotě přibližně 300 milionů dolarů. „Cítíme, že to má mnohem větší hodnotu,“ řekl, i když odmítl říci, o kolik více.Myšlenka modrých uhlíkových kreditů přichází v době, kdy stávající trhy s uhlíkovými kompenzacemi čelí stále větší kontrole, protože se na nich objevuje množství levných kreditů, které příliš často nepřinášejí planetární prospěch. Nákupčí těchto kreditů je obvykle započítávají do emisí skleníkových plynů vznikajících při provozu podniku. Davis řekl, že nechce, aby bahamské kredity „sloužily jako záminka“ pro společnosti, které chtějí dále znečišťovat, a uvedl, že země již zvažuje, jak takový systém vytvořit, včetně rozhovorů s Mezinárodním měnovým fondem.Davis uvedl, že „je také otevřen zavedení „2% poplatku nebo daně z vývozu ropy“, což je návrh, který byl projednáván na zasedání OSN pro karibské země, které Bahamy hostily v srpnu. Chce, aby tyto peníze byly vloženy do fondu na pokrytí nákladů na ztráty a škody.Browne z Antiguy a Barbudy se rovněž zajímá o daň z fosilních paliv, ale navrhuje něco, co vidí trochu jinak: daň ze zisku. „Vím, že myšlenka zdanění barelu ropy se objevuje už nějakou dobu,“ řekl premiér v rozhovoru. „Důvod, proč jsme se touto cestou nevydali, je ten, že všechny společnosti vyrábějící fosilní paliva mohou zvýšení daně prostě přenést na zákazníky.“Barbadoská premiérka Mia Mottleyová se ve svém projevu na tiskové konferenci COP27 rovněž dotkla problematiky poplatků z fosilních paliv: „Máme velmi jednoduchou zásadu: ti, kteří problém způsobují, by měli pomoci problém zaplatit,“ řekla. „Ti, kteří ze situace nehorázně těží, jinými slovy ti, jejichž výnosy přesahují přijatelnou míru, by měli také něco málo přidat.“Davis, Browne i Mottleyová se shodují, že je třeba něco změnit – v sázce jsou jejich životy a komunity. Pokud se nepodaří omezit zvyšování teploty na 1,5 °C ve srovnání s předindustriální dobou, bude to podle Davise pro jeho zemi zničující. „Už to není existenční hrozba, je to pro nás krize,“ řekl. „A důsledkům se nevyhneme: Buď se staneme klimatickými uprchlíky, nebo se ocitneme ve vodních hrobech.“