40 % HDP. To je výše toho, co některé země v Evropě čeká v příštích dvou letech z hlediska refinancování a úrokových výdajů, varovala ve středu Evropská centrální banka.
Očekává se, že vlády zemí eurozóny v letošním roce zaznamenají celkový rozpočtový deficit ve výši 3,8 % hrubého domácího produktu. To je způsobeno čerstvými stimuly v hodnotě 1,4 % HDP, které mají kompenzovat dopad energetické krize vyvolané ruskou válkou na Ukrajině, uvedla ECB ve svém přezkumu finanční stability, který vydává dvakrát ročně.
Tyto vysoké výdaje staví vlády do střetu s ECB, která letos zvýšila úrokové sazby nejrychlejším tempem v historii, aby omezila inflaci, která v říjnu dosáhla 10,7 %. Výpůjční náklady vlád zemí eurozóny prudce vzrostly, přičemž výnos desetiletých dluhopisů Itálie se zvýšil na přibližně 4 % z 1 % před rokem.
„Zvýšení úrokových sazeb zatěžuje fiskální pozice více, než se dříve předpokládalo,“ napsala ECB.
Podle ECB se prozatím průměrné úroky placené z nesplaceného vládního dluhu většiny států eurozóny stále pohybují kolem rekordních minim, tedy 1,6 % v září. To je částečně způsobeno tím, že dnes emitovaný dluh nahrazuje dluh emitovaný před časem, kdy byly sazby také zvýšené. Vysoká inflace také pomáhá tlačit dolů poměr vládního dluhu k HDP.
„Celkově by tento nepříznivý vývoj mohl vyvolat přehodnocení rizika států ze strany účastníků trhu a znovu vyvolat tlak na zranitelnější státy,“ uvedla ECB.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
