Americké akciové trhy ve středu zakončily obchodování v zelených číslech. Investory uklidnila silnější ekonomická data ze Spojených států, zejména z trhu práce a sektoru služeb, která pomohla zlepšit náladu na trzích oslabenou rostoucím napětím na Blízkém východě. Nasdaq vzrostl o 1,3 %, trhy podpořila silná ekonomická data ADP report ukázal růst zaměstnanosti o 63 tisíc míst Konflikt na Blízkém východě zůstává hlavním geopolitickým rizikem Pražská burza vzrostla o 1,12 % po čtyřech dnech poklesu Hlavní indexy na Wall Street tak navázaly na stabilizaci sentimentu po předchozím výprodeji. Index S&P 500 vzrostl o 0,8 % a uzavřel na úrovni 6 868,60 bodu. Technologický Nasdaq Composite si připsal 1,3 % a zakončil obchodování na 22 807,48 bodech. Tradiční Dow Jones Industrial Average posílil o 0,5 % na 48 739,41 bodu. Podle analytiků investoři alespoň dočasně odsunuli geopolitické obavy do pozadí. Keith Lerner, hlavní investiční stratég společnosti Truist, uvedl, že trhy čerpají podporu z lepších než očekávaných makroekonomických dat, která naznačují, že americká ekonomika vstupovala do současného geopolitického napětí v relativně stabilní kondici. Investoři se zaměřili na ekonomická data Pozitivní sentiment podpořila zejména nová čísla z amerického trhu práce. Podle měsíční zprávy společnosti ADP vzrostl počet pracovních míst v soukromém sektoru v únoru o 63 tisíc, což představuje nejsilnější růst od července minulého roku. Tento výsledek zároveň překonal očekávání analytiků, kteří předpokládali růst přibližně o 50 tisíc pracovních míst. Podrobnější pohled na strukturu zaměstnanosti ukázal, že hlavním zdrojem nových pracovních míst byl sektor vzdělávání a zdravotních služeb, kde v únoru vzniklo přibližně 58 tisíc pracovních pozic. Mimo tyto sektory však zůstává situace méně dynamická. Analytici upozorňují, že mimo oblast zdravotnictví a vzdělávání americký trh práce v posledních šesti až sedmi měsících vykazuje spíše stagnaci. Další podporu trhu poskytla data z oblasti služeb. Index ISM, který sleduje vývoj aktivity v americkém sektoru služeb, v únoru vzrostl na nejvyšší úroveň za tři a půl roku. Zlepšení bylo spojeno především s rostoucí poptávkou a stabilními provozními podmínkami v tomto odvětví. Dodatečné informace o ekonomice přinesla také takzvaná Beige Book zpráva americké centrální banky. Podle tohoto pravidelného přehledu ekonomické aktivity došlo k mírnému až středně silnému růstu ve sedmi z dvanácti regionů sledovaných Federálním rezervním systémem. Geopolitické napětí zůstává významným faktorem Přestože trhy reagovaly na ekonomická data pozitivně, geopolitická situace nadále představuje důležitý zdroj nejistoty. Konflikt na Blízkém východě pokračuje již pátý den a podle představitelů americké armády došlo během operací k výraznému oslabení íránských vojenských kapacit. Americký admirál Brad Cooper uvedl, že íránská protivzdušná obrana byla výrazně oslabena a že íránské námořnictvo přišlo o většinu svých plavidel na důležitých námořních trasách. Podle dostupných informací bylo během operací zasaženo více než 2 000 cílů. Současně Izrael pokračoval v útocích proti proíránské militantní organizaci Hizballáh v Libanonu. Skupina podle dostupných zpráv zahájila palbu na izraelské cíle v reakci na smrt nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího během prvních střetů konfliktu. Napětí se rozšířilo i do dalších částí regionu. Írán vypálil rakety a drony směrem k arabským státům, které hostí americké vojenské základny. Konflikt tak získal širší regionální rozměr. Dalším významným momentem bylo zachycení balistické rakety směřující do tureckého vzdušného prostoru. Střelu podle dostupných informací sestřelily jednotky NATO. Šlo o první případ, kdy aliance zasáhla proti íránské střele mířící na členský stát od začátku současných bojů. Zprávy médií zároveň naznačovaly možnost diplomatického řešení. Deník The New York Times uvedl, že íránští představitelé měli nabídnout jednání o ukončení konfliktu. Tyto informace však později íránská strana popřela. Americký prezident Donald Trump v předchozích dnech uvedl, že jeho administrativa odhadovala délku operace proti Íránu na čtyři až pět týdnů. Ministr války Pete Hegseth však ve středu prohlásil, že vojenské operace jsou teprve na začátku. Inflace a ceny energií zůstávají v centru pozornosti Jedním z hlavních důvodů, proč investoři geopolitickou situaci pozorně sledují, je její potenciální dopad na ceny energií. Prodloužení konfliktu by mohlo narušit globální dodávky ropy a zemního plynu, což by vedlo k růstu cen těchto komodit. Vyšší ceny energií by mohly následně zvýšit inflaci, což by komplikovalo snahy centrálních bank o uvolnění měnové politiky. V takovém případě by centrální banky mohly zaujmout přísnější přístup k úrokovým sazbám. Podle nástroje CME FedWatch finanční trhy aktuálně očekávají, že americká centrální banka pravděpodobně ponechá úrokové sazby beze změny minimálně do července. Výsledková sezóna přináší další impulzy Kromě makroekonomických dat sledovali investoři také výsledky jednotlivých společností. Kyberbezpečnostní firma CrowdStrike (CRWD) oznámila výsledky za 4. čtvrtletí, které překonaly očekávání analytiků. Společnost zároveň představila výhled na fiskální rok 2027, který byl zhruba v souladu s odhady trhu. Vedení firmy uvedlo, že rostoucí využívání AI ve firmách zvyšuje poptávku po bezpečnostních řešeních, protože společnosti potřebují chránit data i infrastrukturu související s AI. Další výsledky měly během dne zveřejnit také firmy Abercrombie & Fitch (ANF) , Broadcom (AVGO) a Okta (OKTA) . Ropa zůstává volatilní Trh s ropou během středy vykazoval výrazné výkyvy. Ceny reagovaly jak na ekonomická data ze Spojených států, tak na zprávy o možném diplomatickém řešení konfliktu na Blízkém východě. Futures na ropu Brent se obchodovaly kolem 81,87 dolaru za barel, což představovalo růst přibližně o 0,6 %. Za celý týden je kontrakt zhruba o 12 % výše, než byl před začátkem konfliktu. Americká ropa West Texas Intermediate posilovala přibližně o 1,2 % na 75,47 dolaru za barel. Investoři přitom sledují především situaci v Hormuzském průlivu, který patří mezi nejdůležitější dopravní trasy pro globální obchod s ropou a zemním plynem. Jakékoliv narušení tankerové dopravy v této oblasti by mohlo mít významné dopady na světový energetický trh. Pražská burza se po čtyřech poklesech vrátila k růstu Pozitivní nálada byla ve středu patrná také na domácím trhu. Pražská burza po čtyřech dnech poklesu posílila a hlavní index PX vzrostl o 1,12 % na 2 614,72 bodu. Výrazný růst zaznamenaly především finanční tituly. Akcie Erste Group Bank (EBS) i pojišťovny Vienna Insurance Group (VIG) přidaly více než tři procenta. Ostatní finanční emise však naopak část ztrát prohloubily a obchodování tak bylo poměrně smíšené. Pozitivní vývoj zaznamenala také česká měna. Česká koruna během dne umazala část ztrát z předchozích dní a vůči euru i americkému dolaru posílila.