Střední a východní Evropa je již několik měsíců v čele boje s inflací a předbíhá ji jak z hlediska zrychlování cenových tlaků, tak z hlediska někdy nerovnoměrného úsilí jejích centrálních bank o jejich omezení.
Poslední údaje o inflaci v regionu se pohybovaly od téměř 16 % v Rumunsku po něco málo přes 20 % v Maďarsku, což je vysoko nad cílovými pásmy centrálních bank v rozmezí od 1 % do 4 %.
Maďarské ceny chleba a sýrů se v září meziročně zvýšily o zhruba 70 %, zatímco ceny cukru v Polsku vyskočily o 50 %, přičemž některé obchody v létě vyčerpaly zásoby v očekávání dalšího růstu cen.
Vzhledem k tomu, že odbory vyjednávají o výrazném zvýšení mezd, aby si udržely kupní sílu, a podniky zvyšují ceny, aby ochránily ziskové marže, roste riziko, že hrozící zpomalení ekonomiky neomezí inflaci v takové míře, jak centrální bankéři doufají.
Zdroj: Reuters
„Čím déle bude inflace a mzdové tlaky tak silné, tím větší je riziko, že k oslabení poptávky a obnovení cenové stability bude zapotřebí vyšších úrokových sazeb a prudkého zvýšení nezaměstnanosti,“ uvedl ekonom pro rozvíjející se Evropu Nicholas Farr z Capital Economics.
Důvěryhodnost centrálních bank v regionu byla minulý měsíc podrobena zkoušce, když prudký propad forintu donutil Maďarskou národní banku k mimořádnému zvýšení sazeb několik týdnů poté, co se snažila ukončit zvyšování sazeb při stále rostoucí inflaci.
Polská holubičí většina v centrální bance také naznačuje ukončení zvyšování sazeb, protože se očekává, že růst v roce 2023 výrazně zpomalí, ale udržet inflaci na uzdě může být obtížné, protože vláda chce utrácet před celostátními volbami.
Inflační očekávání se odklání od cílů centrální banky, uvedl hlavní ekonom UniCredit CEE Dan Bucsa.
Bucsa poukázal na předsunuté spotřebitelské výdaje v prvních devíti měsících roku, které podle něj ukazují, že domácnosti očekávají další růst inflace a mzdové vyjednávání, jehož výsledkem je mnohem vyšší růst mezd než v minulosti.
Inflační očekávání maďarských domácností se na základě posledního průzkumu centrální banky zvýšila výrazně do dvouciferného teritoria. Think tank GKI uvedl, že záměry zvyšovat ceny se minulý měsíc zvýšily ve všech odvětvích s výjimkou stavebnictví.
Průzkum polského statistického úřadu ukázal, že více než 70 % spotřebitelů očekává, že inflace bude v příštích 12 měsících stejná nebo dokonce vyšší, zatímco průzkum think tanku BIEC ukázal zvýšení inflačních očekávání domácností i podniků.
Hospodářské důsledky války na Ukrajině ještě zesílily již tak silné inflační tlaky způsobené napjatými podmínkami na trhu práce, léty velmi nízkých výpůjčních nákladů a fiskálními stimulačními opatřeními na podporu hospodářského růstu.
V Maďarsku byla 47letá svobodná matka dítěte se speciálními potřebami Erzsebet Kristofi po většinu letošního roku odkázána na charitu.
„Všechno zdražilo, chleba, základní potraviny… suroviny na vaření, všechno,“ řekla, když minulý týden stála ve frontě na teplé jídlo na okraji Budapešti.
„Proto sem chodím, abych měla každý den nějaké čerstvé jídlo a chleba, pečivo nebo zeleninu.“
V Maďarsku a Polsku byly zavedeny vládní kontroly cen některých potravin, pohonných hmot a hypoték, které vstoupily v platnost koncem loňského roku a začátkem roku 2022.
V Maďarsku mají některé cenové limity vypršet na konci roku, ale vláda signalizovala, že některé z nich prodlouží, jak to dělala v posledních měsících.
V Polsku je situace méně jasná, i když úvěrové prázdniny, které mají zmírnit zátěž vyšších úrokových sazeb centrální banky, zůstávají i v roce 2023.
Nic nenasvědčuje tomu, že by tlak na ceny měl brzy polevit.
Největší polský maloobchodní řetězec LPP uvedl, že plánuje zvýšit ceny o 7 % až 19 %, aby kompenzoval rostoucí náklady a dopady směnného kurzu.
I když se hospodářský růst zpomaluje na přibližně 1 %, hlavní polský svaz zaměstnavatelů předpokládá v příštím roce růst mezd o 10 až 12 %.
Podle Sandora Baja, výkonného ředitele personální společnosti Randstad, plánují maďarské firmy v lednu zvýšit mzdy v průměru o 9 % a v některých odvětvích nelze vyloučit další zvyšování mezd i později v průběhu roku.
POLSKÉ POTÍŽE
Zdroj: Unsplash
Vzhledem k tomu, že ekonomiky v regionu již zpomalují, jako hlavní dilema, kterému čelí centrální bankéři, se ukázal potenciální zásah do vyhlídek růstu v důsledku dalšího zpřísňování měnové politiky s cílem zkrotit inflaci a proinflační rizika vyplývající z prudkého růstu cen výrobců, napjatých trhů práce a volatility směnných kurzů.
V západní Evropě ekonomové a finanční trhy do značné míry očekávají, že růst cen v eurozóně do roku 2024 klesne zpět na 2% cíl Evropské centrální banky.
Ve střední Evropě je výhled velmi odlišný.
„Inflační očekávání jsou velmi vysoká a neukotvená. To je podle mě největší hrozba,“ uvedla Joanna Tyrowiczová, členka bankovní rady Polské národní banky, která patří v panelu pro stanovování sazeb k jestřábí menšině.
„Neukotvená očekávání jasně oddělují Polsko od eurozóny, kde očekávání vlídně reagují na změnu narativu ze strany ECB,“ dodala.
Hlavní stratég Societe Generale (OTC:SCGLY) pro střední a východní Evropu Marek Drimal očekává, že polská inflace dosáhne v únoru vrcholu nad 20 % a minimálně do konce roku 2024 překročí 10 %. Maďarská inflace by podle něj mohla v únoru až dubnu dosáhnout 24 % a v polovině roku 2024 se zmírnit na jednociferné hodnoty.
„Polsko je podle našeho názoru v nebezpečnější pozici,“ řekl Drimal. „Nadcházející parlamentní volby pravděpodobně podnítí fiskální expanzi a zejména plánované výrazné zvýšení minimální mzdy od ledna může skutečně vyvolat výraznější plošný růst mezd.“
Podle průzkumu české centrální banky očekávají firmy meziroční inflaci na úrovni 10,3 % za rok a 7,5 % za tři roky, což je výrazně nad 2% cílem centrální banky.
Ekonomové Erste Group uvedli, že inflace v regionu by se mohla stát „trvalým jevem“.
Zatímco v západní Evropě se očekává, že inflace bude do jednoho roku zkrocena, ve střední Evropě sílí pocit, že vyšší ceny budou trvat mnohem déle.
Střední a východní Evropa je již několik měsíců v čele boje s inflací a předbíhá ji jak z hlediska zrychlování cenových tlaků, tak z hlediska někdy nerovnoměrného úsilí jejích centrálních bank o jejich omezení.
Poslední údaje o inflaci v regionu se pohybovaly od téměř 16 % v Rumunsku po něco málo přes 20 % v Maďarsku, což je vysoko nad cílovými pásmy centrálních bank v rozmezí od 1 % do 4 %.
Maďarské ceny chleba a sýrů se v září meziročně zvýšily o zhruba 70 %, zatímco ceny cukru v Polsku vyskočily o 50 %, přičemž některé obchody v létě vyčerpaly zásoby v očekávání dalšího růstu cen.
Vzhledem k tomu, že odbory vyjednávají o výrazném zvýšení mezd, aby si udržely kupní sílu, a podniky zvyšují ceny, aby ochránily ziskové marže, roste riziko, že hrozící zpomalení ekonomiky neomezí inflaci v takové míře, jak centrální bankéři doufají.
Zdroj: Reuters
"Čím déle bude inflace a mzdové tlaky tak silné, tím větší je riziko, že k oslabení poptávky a obnovení cenové stability bude zapotřebí vyšších úrokových sazeb a prudkého zvýšení nezaměstnanosti," uvedl ekonom pro rozvíjející se Evropu Nicholas Farr z Capital Economics.
Důvěryhodnost centrálních bank v regionu byla minulý měsíc podrobena zkoušce, když prudký propad forintu donutil Maďarskou národní banku k mimořádnému zvýšení sazeb několik týdnů poté, co se snažila ukončit zvyšování sazeb při stále rostoucí inflaci.
Polská holubičí většina v centrální bance také naznačuje ukončení zvyšování sazeb, protože se očekává, že růst v roce 2023 výrazně zpomalí, ale udržet inflaci na uzdě může být obtížné, protože vláda chce utrácet před celostátními volbami.
Inflační očekávání se odklání od cílů centrální banky, uvedl hlavní ekonom UniCredit CEE Dan Bucsa.
Bucsa poukázal na předsunuté spotřebitelské výdaje v prvních devíti měsících roku, které podle něj ukazují, že domácnosti očekávají další růst inflace a mzdové vyjednávání, jehož výsledkem je mnohem vyšší růst mezd než v minulosti.
Inflační očekávání maďarských domácností se na základě posledního průzkumu centrální banky zvýšila výrazně do dvouciferného teritoria. Think tank GKI uvedl, že záměry zvyšovat ceny se minulý měsíc zvýšily ve všech odvětvích s výjimkou stavebnictví.
Průzkum polského statistického úřadu ukázal, že více než 70 % spotřebitelů očekává, že inflace bude v příštích 12 měsících stejná nebo dokonce vyšší, zatímco průzkum think tanku BIEC ukázal zvýšení inflačních očekávání domácností i podniků.
CENOVÉ TLAKY
Zdroj: Getty Images
Hospodářské důsledky války na Ukrajině ještě zesílily již tak silné inflační tlaky způsobené napjatými podmínkami na trhu práce, léty velmi nízkých výpůjčních nákladů a fiskálními stimulačními opatřeními na podporu hospodářského růstu.
V Maďarsku byla 47letá svobodná matka dítěte se speciálními potřebami Erzsebet Kristofi po většinu letošního roku odkázána na charitu.
"Všechno zdražilo, chleba, základní potraviny… suroviny na vaření, všechno," řekla, když minulý týden stála ve frontě na teplé jídlo na okraji Budapešti.
"Proto sem chodím, abych měla každý den nějaké čerstvé jídlo a chleba, pečivo nebo zeleninu."
V Maďarsku a Polsku byly zavedeny vládní kontroly cen některých potravin, pohonných hmot a hypoték, které vstoupily v platnost koncem loňského roku a začátkem roku 2022.
V Maďarsku mají některé cenové limity vypršet na konci roku, ale vláda signalizovala, že některé z nich prodlouží, jak to dělala v posledních měsících.
V Polsku je situace méně jasná, i když úvěrové prázdniny, které mají zmírnit zátěž vyšších úrokových sazeb centrální banky, zůstávají i v roce 2023.
Nic nenasvědčuje tomu, že by tlak na ceny měl brzy polevit.
Největší polský maloobchodní řetězec LPP uvedl, že plánuje zvýšit ceny o 7 % až 19 %, aby kompenzoval rostoucí náklady a dopady směnného kurzu.
I když se hospodářský růst zpomaluje na přibližně 1 %, hlavní polský svaz zaměstnavatelů předpokládá v příštím roce růst mezd o 10 až 12 %.
Podle Sandora Baja, výkonného ředitele personální společnosti Randstad, plánují maďarské firmy v lednu zvýšit mzdy v průměru o 9 % a v některých odvětvích nelze vyloučit další zvyšování mezd i později v průběhu roku.
POLSKÉ POTÍŽE
Zdroj: Unsplash
Vzhledem k tomu, že ekonomiky v regionu již zpomalují, jako hlavní dilema, kterému čelí centrální bankéři, se ukázal potenciální zásah do vyhlídek růstu v důsledku dalšího zpřísňování měnové politiky s cílem zkrotit inflaci a proinflační rizika vyplývající z prudkého růstu cen výrobců, napjatých trhů práce a volatility směnných kurzů.
V západní Evropě ekonomové a finanční trhy do značné míry očekávají, že růst cen v eurozóně do roku 2024 klesne zpět na 2% cíl Evropské centrální banky.
Ve střední Evropě je výhled velmi odlišný.
"Inflační očekávání jsou velmi vysoká a neukotvená. To je podle mě největší hrozba," uvedla Joanna Tyrowiczová, členka bankovní rady Polské národní banky, která patří v panelu pro stanovování sazeb k jestřábí menšině.
"Neukotvená očekávání jasně oddělují Polsko od eurozóny, kde očekávání vlídně reagují na změnu narativu ze strany ECB," dodala.
Hlavní stratég Societe Generale (OTC:SCGLY) pro střední a východní Evropu Marek Drimal očekává, že polská inflace dosáhne v únoru vrcholu nad 20 % a minimálně do konce roku 2024 překročí 10 %. Maďarská inflace by podle něj mohla v únoru až dubnu dosáhnout 24 % a v polovině roku 2024 se zmírnit na jednociferné hodnoty.
"Polsko je podle našeho názoru v nebezpečnější pozici," řekl Drimal. "Nadcházející parlamentní volby pravděpodobně podnítí fiskální expanzi a zejména plánované výrazné zvýšení minimální mzdy od ledna může skutečně vyvolat výraznější plošný růst mezd."
Podle průzkumu české centrální banky očekávají firmy meziroční inflaci na úrovni 10,3 % za rok a 7,5 % za tři roky, což je výrazně nad 2% cílem centrální banky.
Ekonomové Erste Group uvedli, že inflace v regionu by se mohla stát "trvalým jevem".
