Už si takové bydlení nemůže dovolit. Maďarská ekonomika zpomaluje a mnozí Maďaři jsou ve stejné situaci, a tak je o starý dům na trhu malý zájem. Napsala to agentura Reuters.
Vargová, která je svobodná matka, se před třemi lety se svým mezitím zesnulým partnerem nastěhovala do takzvané Kádárovy kostky. Tyto téměř navlas stejné domy čtvercového tvaru z éry komunistického vůdce Jánose Kádára jsou na maďarském venkově všudypřítomné, jsou jich statisíce. Mnohé z nich však nyní přicházejí na realitní trh, protože prudký růst cen energií v důsledku války na Ukrajině a západních sankcí vůči Rusku stavějí jejich vlastníky před již neúnosné náklady na vytápění.
Loňský průzkum společnosti BMI Group ukázal, že modernizována byla jen desetina domů ve vesnicích, jako je Apc, ležící 72 kilometrů severovýchodně od Budapešti. Tam žije i jednapadesátiletá Vargová se svou postiženou dcerou.
„Od chvíle, kdy jsme nabídli dům na prodej, se nám nikdo neozval,“ říká Vargová. Sedí právě u kamen na dřevo, kterými vytápí obývací pokoj a ložnici. Snaží se tak snížit účty za plyn, s nimiž dva roky od manželovy smrti zápolí.
Rozhodnutí nacionalistického premiéra Viktora Orbána oklestit dávný strop na účty za energie pro domácnosti zhoršil krizi životních nákladů v této středoevropské zemi, která stále spoléhá na Rusko ohledně většiny dodávek energií.
Zdroj: Getty Images
Reformy veřejných služeb a prudký růst cen potravin zvýšily říjnovou míru inflace v Maďarsku na 21,1 procenta, což je nejvyšší hodnota ve střední Evropě. Ceny plynu se více než zdvojnásobily, ceny palivového dřeva vzrostly proti loňsku téměř o 60 procent. Ceny potravin jsou vyšší o 40 procent.
„Koupila jsem dříví, ještě než zdražilo, a tím teď topíme,“ říká Vargová. „Až dojde, nevím, co bude dál. Buď se najíme, anebo se budeme koukat do nebe,“ dodala.
Maďarsko a Slovensko jsou podle průzkumu agentury S&P Global Ratings ve střední Evropě nejvíce závislé na dovozu energií, závislost Maďarska na plynu je nejvyšší v regionu.
V posledních měsících se v desítkách městeček a vsí po celém Maďarsku podle realitního portálu Ingatlan.com dramaticky zvýšila nabídka starších rodinných domů na prodej. Poptávka se však snižuje, protože ekonomika směřuje do technické recese a dvojciferné úroky výrazně utlumily poskytování úvěrů. Realitní kancelář Duna House konstatovala, že zastaralé domy s vysokou spotřebou je čím dál těžší prodat.
Čtyřiaosmdesátiletá Teréz Tóthová už také desítky let žije ve vesnici Hered v domě podobném kostce. Teď očekává, že nadcházející zima pro ni bude nejtěžší za dobu, co se Orbán po politickém zemětřesení v roce 2010 chopil moci na základě slibu vymýtit nezaměstnanost a zvýšit životní úroveň.
Zdroj: Getty Images
„Mám strach. Každý den počítám, jak na tom jsme. Nemohu ani říct, kolik listů papíru jsem popsala výpočty, jak bych mohla více ušetřit,“ svěřuje se Tóthová. I doma přitom zůstává v kabátě a když je venku o trochu tepleji, tak vypíná topení.
Po 35 letech dřiny v textilní továrně tráví paní Tóthová důchod počítáním spotřeby krychlových metrů plynu a kilowatthodin elektřiny, aby zůstala v mezích dotované domácnosti. „Mnoho bezesných nocí jsem strávila přemýšlením, co bude dál,“ řekla.
Andrea Vargová čelí prudkému růstu nákladů na vytápění, a tak se zoufale snaží prodat dům pocházející z komunistické éry. Už si takové bydlení nemůže dovolit. Maďarská ekonomika zpomaluje a mnozí Maďaři jsou ve stejné situaci, a tak je o starý dům na trhu malý zájem. Napsala to agentura Reuters.
Vargová, která je svobodná matka, se před třemi lety se svým mezitím zesnulým partnerem nastěhovala do takzvané Kádárovy kostky. Tyto téměř navlas stejné domy čtvercového tvaru z éry komunistického vůdce Jánose Kádára jsou na maďarském venkově všudypřítomné, jsou jich statisíce. Mnohé z nich však nyní přicházejí na realitní trh, protože prudký růst cen energií v důsledku války na Ukrajině a západních sankcí vůči Rusku stavějí jejich vlastníky před již neúnosné náklady na vytápění.
Loňský průzkum společnosti BMI Group ukázal, že modernizována byla jen desetina domů ve vesnicích, jako je Apc, ležící 72 kilometrů severovýchodně od Budapešti. Tam žije i jednapadesátiletá Vargová se svou postiženou dcerou.
"Od chvíle, kdy jsme nabídli dům na prodej, se nám nikdo neozval," říká Vargová. Sedí právě u kamen na dřevo, kterými vytápí obývací pokoj a ložnici. Snaží se tak snížit účty za plyn, s nimiž dva roky od manželovy smrti zápolí.
Rozhodnutí nacionalistického premiéra Viktora Orbána oklestit dávný strop na účty za energie pro domácnosti zhoršil krizi životních nákladů v této středoevropské zemi, která stále spoléhá na Rusko ohledně většiny dodávek energií.
Zdroj: Getty Images
Reformy veřejných služeb a prudký růst cen potravin zvýšily říjnovou míru inflace v Maďarsku na 21,1 procenta, což je nejvyšší hodnota ve střední Evropě. Ceny plynu se více než zdvojnásobily, ceny palivového dřeva vzrostly proti loňsku téměř o 60 procent. Ceny potravin jsou vyšší o 40 procent.
"Koupila jsem dříví, ještě než zdražilo, a tím teď topíme," říká Vargová. "Až dojde, nevím, co bude dál. Buď se najíme, anebo se budeme koukat do nebe," dodala.
Maďarsko a Slovensko jsou podle průzkumu agentury S&P Global Ratings ve střední Evropě nejvíce závislé na dovozu energií, závislost Maďarska na plynu je nejvyšší v regionu.
V posledních měsících se v desítkách městeček a vsí po celém Maďarsku podle realitního portálu Ingatlan.com dramaticky zvýšila nabídka starších rodinných domů na prodej. Poptávka se však snižuje, protože ekonomika směřuje do technické recese a dvojciferné úroky výrazně utlumily poskytování úvěrů. Realitní kancelář Duna House konstatovala, že zastaralé domy s vysokou spotřebou je čím dál těžší prodat.
Čtyřiaosmdesátiletá Teréz Tóthová už také desítky let žije ve vesnici Hered v domě podobném kostce. Teď očekává, že nadcházející zima pro ni bude nejtěžší za dobu, co se Orbán po politickém zemětřesení v roce 2010 chopil moci na základě slibu vymýtit nezaměstnanost a zvýšit životní úroveň.
Zdroj: Getty Images
"Mám strach. Každý den počítám, jak na tom jsme. Nemohu ani říct, kolik listů papíru jsem popsala výpočty, jak bych mohla více ušetřit," svěřuje se Tóthová. I doma přitom zůstává v kabátě a když je venku o trochu tepleji, tak vypíná topení.
Po 35 letech dřiny v textilní továrně tráví paní Tóthová důchod počítáním spotřeby krychlových metrů plynu a kilowatthodin elektřiny, aby zůstala v mezích dotované domácnosti. "Mnoho bezesných nocí jsem strávila přemýšlením, co bude dál," řekla.
