Balíček opatření, který bude stát vládu přibližně 54 miliard eur, vstoupí podle vládních představitelů v platnost 1. března. Dotace budou vyplaceny zpětně za leden a únor a spotřebitelé plynu obdrží také jednorázovou státní dotaci za prosinec, uvedli úředníci, kteří si v souladu s pravidly informování nepřáli být jmenováni.
Podpora na účty za elektřinu bude částečně financována z neočekávané daně ze zisku z výroby elektřiny, od které vláda očekává, že přinese dvoucifernou částku v řádu miliard eur, uvedli v úterý úředníci. Zpoplatněny budou téměř všechny formy výroby elektřiny včetně obnovitelných zdrojů s výjimkou plynu a černého uhlí. Řada společností varovala, že daň, která bude zavedena zpětně od září, by mohla ovlivnit investice v tomto odvětví.
Německo je epicentrem evropské energetické krize. Desetiletí budovaná závislost na Rusku se obrátila proti němu poté, co Kreml snížil dodávky v odvetě za sankce související s válkou na Ukrajině. Vláda kancléře Olafa Scholze zavedla řadu kroků k zajištění dodávek, aby přečkala zimu.
Pro domácnosti budou ceny plynu omezeny na 12 centů za kilowatthodinu pro 80 % spotřeby, a to na základě loňské úrovně spotřeby. Pro průmyslové spotřebitele bude dotováno 70 % spotřeby plynu. Ceny elektřiny budou omezeny na 40 centů za kwh. Tyto limity budou platit do dubna 2024.
Zahájení cenových brzd v březnu by mohlo znamenat úlevu pro energetické společnosti, které uvedly, že by bylo neproveditelné organizovat provoz v krátkém čase do ledna, jak to nejprve plánovala vláda.
Zpětně od 1. září, nejméně do konce června, bude vláda podle návrhu zákona zdaňovat elektrárny ze zisku vytvořeného „výhradně v důsledku energetické krize“.
Zpětné stržení zisků „zadusí“ společnosti vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů, uvedl poslanec opoziční CDU Andreas Jung, který rovněž kritizoval vynětí znečišťujícího černého uhlí z regulace.
Mít retroaktivní odvod by mohlo oslabit viditelnost regulace, uvedl analytik agentury Bloomberg Intelligence Patricio Alvarez. „Mohlo by to poškodit nové investice, přinejmenším dočasně, tím, že by se zamlžilo regulační prostředí, snížil by se profil návratnosti a zvýšily by se kapitálové náklady na financování nových projektů,“ uvedla.
Plán Evropské komise pro mimořádné situace umožňuje členským státům získat zpět rozdíl, když ceny elektřiny překročí strop 180 eur za megawatthodinu. Dopad německých návrhů je však nejistý, protože hranice pro skimming zisků zůstává nejasná.
Dřívější plány ministra hospodářství Roberta Habecka zakázat vyplácení bonusů podnikům výměnou za podporu byly opuštěny. Omezení se nyní bude vztahovat pouze na společnosti, které obdržely přímou kapitálovou injekci od státu, jako je například plynárenský gigant Uniper SE.
Předtím, než balíček vstoupí v platnost, bude muset 16. prosince projít horní komorou parlamentu, uvedli úředníci.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
