Norsko připravuje novou daň pro miliardáře, kteří chtějí odejít do zahraničí

Norsko zavádí přísnější pravidla pro zdanění expatriantů v souvislosti se zprávami, že stále více miliardářů se stěhuje do zahraničí nebo zvažuje odchod. S okamžitou platností bude zrušeno pětileté časové omezení pro daň z odchodu z nerealizovaných zisků z akcií a dalšího majetku a pravidla budou rozšířena tak, aby se "vztahovala i na převod akcií na blízké rodinné příslušníky žijící v zahraničí", dohodly se v úterý vládní strany práce a středu se svým rozpočtovým partnerem Socialistickou levicí. Levicově orientovaná vláda od svého loňského nástupu k moci zvyšuje daně nejbohatším Norům, podobně jako to od pandemie naznačují politiky v jiných zemích včetně Španělska a Kolumbie. Přibývá důkazů, že nejbohatší obyvatelé severské země podnikají kroky, aby se vyššímu zatížení vyhnuli. "Zaznamenala jsem výrazný nárůst žádostí o radu ohledně emigrace od bohatých lidí," uvedla v telefonickém rozhovoru Bettina Banounová, partnerka advokátní kanceláře Wiersholm. "Počet miliardářů, kteří uvažují o přestěhování, je alarmující a velmi se zvýšil počet lidí, kteří již emigrovali," uvedla s odkazem na lidi, jejichž čisté jmění přesahuje 1 miliardu norských korun (100 milionů dolarů). Místní média informovala, že od změny vlády v roce 2021 se přestěhovalo několik bohatých Norů, například Bjorn Daehlie, několikanásobný olympijský vítěz a mistr světa v běhu na lyžích. Miliardář Kjell Inge Rokke, čtvrtý nejbohatší Nor podle Bloomberg Billionaires Index, se přestěhoval do švýcarského Lugana, uvedl v září list Dagens Naeringsliv s odvoláním na dopis akcionářům a spolupracovníkům. Podle zveřejněné dohody bude vláda rovněž pověřena, aby se zabývala změnami, které zajistí, že "nerealizované zisky nabyté v Norsku do doby expatriace budou skutečně zdaněny zde". Ačkoli socialistická levice usilovala také o zvýšení daně z majetku státu a o odstranění jakékoli slevy z ocenění akcií, dohoda se o těchto plánech nezmiňuje. Severská země je jednou z mála v Evropě, která má daň z majetku. Členové koalice se již dohodli na zvýšení efektivní sazby daně z dividend a kapitálových výnosů z akcií na 37,8 %, což by znamenalo zvýšení o 6 procentních bodů oproti stavu před dvěma lety. Podle Guttorma Schjelderupa, profesora Norské ekonomické školy, někteří z nejbohatších Norů také zřejmě vyčerpali možnosti, které jim po léta umožňovaly neplatit daň z dividend tím, že odepisovali vlastní kapitál ve svých společnostech na zákonné minimum. Norsko nezdaňuje platby akcionářům, které jsou považovány za splacení splaceného základního kapitálu. "Před patnácti dvaceti lety by nikdo v Norsku ani nechtěl srovnávat rozdělení příjmů a nerovnost s Velkou Británií, protože mezi oběma zeměmi byly prostě tak výrazné rozdíly," řekl Schjelderup. "Ale nedávné studie o 1 % nejbohatších ukazují, že Norsko a Spojené království jsou v podstatě téměř na stejné úrovni. A to je pravděpodobně důvod, proč vláda utahuje smyčku."