Norsko připravuje novou daň pro miliardáře, kteří chtějí odejít do zahraničí

Norsko zavádí přísnější pravidla pro zdanění expatriantů v souvislosti se zprávami, že stále více miliardářů se stěhuje do zahraničí nebo zvažuje odchod.

S okamžitou platností bude zrušeno pětileté časové omezení pro daň z odchodu z nerealizovaných zisků z akcií a dalšího majetku a pravidla budou rozšířena tak, aby se „vztahovala i na převod akcií na blízké rodinné příslušníky žijící v zahraničí“, dohodly se v úterý vládní strany práce a středu se svým rozpočtovým partnerem Socialistickou levicí.

Levicově orientovaná vláda od svého loňského nástupu k moci zvyšuje daně nejbohatším Norům, podobně jako to od pandemie naznačují politiky v jiných zemích včetně Španělska a Kolumbie. Přibývá důkazů, že nejbohatší obyvatelé severské země podnikají kroky, aby se vyššímu zatížení vyhnuli.

„Zaznamenala jsem výrazný nárůst žádostí o radu ohledně emigrace od bohatých lidí,“ uvedla v telefonickém rozhovoru Bettina Banounová, partnerka advokátní kanceláře Wiersholm. „Počet miliardářů, kteří uvažují o přestěhování, je alarmující a velmi se zvýšil počet lidí, kteří již emigrovali,“ uvedla s odkazem na lidi, jejichž čisté jmění přesahuje 1 miliardu norských korun (100 milionů dolarů).

Místní média informovala, že od změny vlády v roce 2021 se přestěhovalo několik bohatých Norů, například Bjorn Daehlie, několikanásobný olympijský vítěz a mistr světa v běhu na lyžích. Miliardář Kjell Inge Rokke, čtvrtý nejbohatší Nor podle Bloomberg Billionaires Index, se přestěhoval do švýcarského Lugana, uvedl v září list Dagens Naeringsliv s odvoláním na dopis akcionářům a spolupracovníkům.

Sign, Harlingen, Texas.
1939. Photographer Lee Russell — Zdroj: Unsplash

Podle zveřejněné dohody bude vláda rovněž pověřena, aby se zabývala změnami, které zajistí, že „nerealizované zisky nabyté v Norsku do doby expatriace budou skutečně zdaněny zde“. Ačkoli socialistická levice usilovala také o zvýšení daně z majetku státu a o odstranění jakékoli slevy z ocenění akcií, dohoda se o těchto plánech nezmiňuje. Severská země je jednou z mála v Evropě, která má daň z majetku.

Členové koalice se již dohodli na zvýšení efektivní sazby daně z dividend a kapitálových výnosů z akcií na 37,8 %, což by znamenalo zvýšení o 6 procentních bodů oproti stavu před dvěma lety.

Mám zájem o více informací

Podle Guttorma Schjelderupa, profesora Norské ekonomické školy, někteří z nejbohatších Norů také zřejmě vyčerpali možnosti, které jim po léta umožňovaly neplatit daň z dividend tím, že odepisovali vlastní kapitál ve svých společnostech na zákonné minimum. Norsko nezdaňuje platby akcionářům, které jsou považovány za splacení splaceného základního kapitálu.

„Před patnácti dvaceti lety by nikdo v Norsku ani nechtěl srovnávat rozdělení příjmů a nerovnost s Velkou Británií, protože mezi oběma zeměmi byly prostě tak výrazné rozdíly,“ řekl Schjelderup. „Ale nedávné studie o 1 % nejbohatších ukazují, že Norsko a Spojené království jsou v podstatě téměř na stejné úrovni. A to je pravděpodobně důvod, proč vláda utahuje smyčku.“

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Norsko zavádí přísnější pravidla pro zdanění expatriantů v souvislosti se zprávami, že stále více miliardářů se stěhuje do zahraničí nebo zvažuje odchod. S okamžitou platností bude zrušeno pětileté časové omezení pro daň z odchodu z nerealizovaných zisků z akcií a dalšího majetku a pravidla budou rozšířena tak, aby se "vztahovala i na převod akcií na blízké rodinné příslušníky žijící v zahraničí", dohodly se v úterý vládní strany práce a středu se svým rozpočtovým partnerem Socialistickou levicí. Levicově orientovaná vláda od svého loňského nástupu k moci zvyšuje daně nejbohatším Norům, podobně jako to od pandemie naznačují politiky v jiných zemích včetně Španělska a Kolumbie. Přibývá důkazů, že nejbohatší obyvatelé severské země podnikají kroky, aby se vyššímu zatížení vyhnuli. "Zaznamenala jsem výrazný nárůst žádostí o radu ohledně emigrace od bohatých lidí," uvedla v telefonickém rozhovoru Bettina Banounová, partnerka advokátní kanceláře Wiersholm. "Počet miliardářů, kteří uvažují o přestěhování, je alarmující a velmi se zvýšil počet lidí, kteří již emigrovali," uvedla s odkazem na lidi, jejichž čisté jmění přesahuje 1 miliardu norských korun (100 milionů dolarů). Místní média informovala, že od změny vlády v roce 2021 se přestěhovalo několik bohatých Norů, například Bjorn Daehlie, několikanásobný olympijský vítěz a mistr světa v běhu na lyžích. Miliardář Kjell Inge Rokke, čtvrtý nejbohatší Nor podle Bloomberg Billionaires Index, se přestěhoval do švýcarského Lugana, uvedl v září list Dagens Naeringsliv s odvoláním na dopis akcionářům a spolupracovníkům. Podle zveřejněné dohody bude vláda rovněž pověřena, aby se zabývala změnami, které zajistí, že "nerealizované zisky nabyté v Norsku do doby expatriace budou skutečně zdaněny zde". Ačkoli socialistická levice usilovala také o zvýšení daně z majetku státu a o odstranění jakékoli slevy z ocenění akcií, dohoda se o těchto plánech nezmiňuje. Severská země je jednou z mála v Evropě, která má daň z majetku. Členové koalice se již dohodli na zvýšení efektivní sazby daně z dividend a kapitálových výnosů z akcií na 37,8 %, což by znamenalo zvýšení o 6 procentních bodů oproti stavu před dvěma lety. Podle Guttorma Schjelderupa, profesora Norské ekonomické školy, někteří z nejbohatších Norů také zřejmě vyčerpali možnosti, které jim po léta umožňovaly neplatit daň z dividend tím, že odepisovali vlastní kapitál ve svých společnostech na zákonné minimum. Norsko nezdaňuje platby akcionářům, které jsou považovány za splacení splaceného základního kapitálu. "Před patnácti dvaceti lety by nikdo v Norsku ani nechtěl srovnávat rozdělení příjmů a nerovnost s Velkou Británií, protože mezi oběma zeměmi byly prostě tak výrazné rozdíly," řekl Schjelderup. "Ale nedávné studie o 1 % nejbohatších ukazují, že Norsko a Spojené království jsou v podstatě téměř na stejné úrovni. A to je pravděpodobně důvod, proč vláda utahuje smyčku."