Egyptské předsednictví zveřejnilo první návrh takzvaného „krycího rozhodnutí“ a do značné míry dodrželo loňský závazek přijatý v Glasgowě, že „urychlí opatření směřující k postupnému snižování spotřeby energie z uhlí bez omezení“ a postupně zruší dotace na fosilní paliva. Zůstalo také u závazku udržet globální oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia. Zdůraznila, že země v současné době výrazně zaostávají v naplňování potřeb rozvojových zemí v oblasti financování opatření v oblasti klimatu.
Návrh, který bude ještě během týdne revidován, bude pravděpodobně zklamáním pro země, které prosazovaly postupné snižování spotřeby všech fosilních paliv, nejen uhlí. V čele tohoto úsilí stála Indie, která však získala podporu USA, Evropské unie a Spojeného království, ačkoli posledně jmenované země chtěly zajistit, aby bylo stále zdůrazňováno zejména postupné snižování spotřeby uhlí.
Proti takovému kroku se pravděpodobně postavil i široký odpor. Saúdskoarabský ministr energetiky, princ Abdulaziz bin Salmán, minulý týden v rozhovoru uvedl, že království by velmi pravděpodobně nepodpořilo dohodu, která by zahrnovala postupné snižování spotřeby ropy.
Pokud se tato formulace prosadí, mohlo by to vyostřit boj a odhalit hluboké rozpory mezi některými z největších světových producentů ropy a klimaticky zranitelnými zeměmi, které touží po rychlém odklonu od fosilních paliv.
Předběžný text již vyvolal rychlé odsouzení ze strany aktivistů, kteří prosazují tvrdý postoj vůči fosilním palivům.
„Uznávat pouze potřebu postupného snižování spotřeby uhlí a ignorovat ropu a plyn je nesmírně problematické. Tento dravý odklad neodpovídá vědeckým poznatkům ani normě 1,5 °C,“ uvedl Collin Rees, vedoucí kampaně organizace Oil Change International. „Strany bojující za pokrok se musí na konferenci COP, jejíž sály se potuluje více než 600 lobbistů za fosilní paliva, postavit proti slabým formulacím, které umožňují fosilnímu průmyslu pokračovat v jeho smrtící expanzi.“
V jedné z pozoruhodných částí návrhu jsou země vyzvány, aby mnohostranné rozvojové banky učinily více pro navýšení finančních prostředků na ochranu klimatu. Ty by měly do roku 2025 zvýšit objem poskytovaných peněz třikrát, „aniž by se zhoršilo dluhové zatížení“ národních rozpočtů, uvádí se v dokumentu.
Tento požadavek je v souladu s rostoucími voláními členských zemí MDB, včetně USA, po revizi takzvaných brettonwoodských institucí, aby mohly čelit novým hrozbám, jako je globální oteplování. Minulý týden vyzvala barbadoská premiérka Mia Mottleyová instituce, aby provedly reformy, které by uvolnily více finančních prostředků pro závazky v oblasti klimatu.
Dokument také poprvé přiznává energetickou krizi, která zachvátila svět, protože obavy o potřebu paliv vedou země k tomu, aby více využívaly energii z uhlí. „Bezprecedentní celosvětová energetická krize zdůrazňuje naléhavost rychlé transformace energetických systémů, aby byly bezpečnější, spolehlivější a odolnější“, a také „potřebu urychlit čistý a spravedlivý přechod na obnovitelné zdroje energie“, uvádí se v návrhu.
Země by rovněž vyjádřily své znepokojení nad dopady krize na schopnost států plnit závazky Pařížské dohody o snižování emisí uhlíku a zdůraznily by, že je „důležité vyhnout se zpětnému pohybu“.
Závěry ke klíčovým bodům programu summitu v Šarm aš-Šajchu, jako je otázka ztrát a škod, by byly rovněž zahrnuty, jakmile by byly dokončeny, uvádí se v návrhu. Konference má skončit v pátek, ale předchozí každoroční setkání se často překračovala.
Panují obavy z množství velkých nevyřešených otázek, které je ještě třeba vyřešit.
„Nepřipadá mi to jako jedna ucelená vize prosazovaná předsednictvím, ale spíše jako text, který splétá dohromady spoustu nápadů, které slyšeli – mnohé z nich budou různými skupinami odstřeleny,“ řekl Tom Evans, poradce pro klimatickou politiku v think tanku E3G. „Je tam spousta věcí, které se nebudou líbit všem stranám.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
