Mnohem větší náklady ponesou nejchudší země světa, které byly náhle dravou evropskou poptávkou vyloučeny z trhu se zemním plynem. Země s rozvíjejícími se trhy tak nejsou schopny uspokojit dnešní ani budoucí potřeby a nejpravděpodobnější důsledky – zavírání továren, častější a dlouhodobější výpadky elektřiny, podněcování sociálních nepokojů – se mohou protáhnout až do příštího desetiletí.
„Obavy o energetickou bezpečnost v Evropě jsou příčinou energetické chudoby v rozvíjejících se zemích,“ řekl Saul Kavonic, energetický analytik Credit Suisse Group AG. „Evropa odčerpává plyn z jiných zemí bez ohledu na cenu.“
Po létě plném výpadků proudu a politických nepokojů zmírnilo chladnější počasí a vydatné deště bezprostřední energetickou krizi v Pákistánu, Indii, Bangladéši a na Filipínách. Jakákoli úleva však bude jen dočasná. Chladnější teploty jsou na cestě a šance na zajištění dlouhodobých dodávek jsou mizivé. Silný americký dolar situaci jen zkomplikoval a nutí státy volit mezi nákupem paliva a splácením dluhů. Za těchto okolností se světoví dodavatelé pohonných hmot stále více obávají prodávat zemím, které by mohly směřovat k platební neschopnosti.
Středobodem problému je reakce Evropy na omezené dodávky pohonných hmot a válku na Ukrajině. Evropské země, které jsou odříznuty od ruského plynu, se obrátily na spotový trh, kde je energie, která není zavázána kupujícím, k dispozici pro krátkodobé dodávky. Vzhledem k prudkému růstu cen někteří dodavatelé do jižní Asie jednoduše zrušili dlouhodobě plánované dodávky ve prospěch lepších výnosů jinde, říkají obchodníci.
„Dodavatelé se nemusí soustředit na zajištění LNG pro trhy s nízkou cenovou dostupností,“ uvedl Raghav Mathur, analytik společnosti Wood Mackenzie Ltd. Vyšší ceny, které mohou získat na spotovém trhu, více než kompenzují jakékoli pokuty, které by mohli zaplatit za vyhýbání se plánovaným dodávkám. A tato dynamika se podle Mathura pravděpodobně udrží po několik let.
Škody způsobené globálním oteplováním, jako například ničivé záplavy v Pákistánu, způsobují hospodářskou spoušť i v rozvíjejících se zemích, což přimělo vedoucí představitele, aby na jednáních OSN o klimatu, která se tento měsíc konají v Egyptě, diskutovali o tom, jak mohou bohatší země pomoci poskytnout větší podporu.
Evropa zároveň urychluje výstavbu plovoucích dovozních terminálů, aby mohla v budoucnu dovážet více paliva. Německo, Itálie a Finsko si zajistily tato zařízení. Nizozemsko začalo dovážet LNG z nových plovoucích terminálů v září. Podle agentury BloombergNEF se očekává, že evropská poptávka po zemním plynu vzroste do roku 2026 o téměř 60 %.
Vývozci z Kataru a Spojených států nyní přijímají nabídky evropských dovozců, kteří chtějí nakupovat palivo pro naplnění nové kapacity. Poprvé jsou rozvíjející se země jako Pákistán, Bangladéš a Thajsko nuceny cenově konkurovat Německu a dalším ekonomikám, které jsou několikanásobně větší.
„Půjčujeme si cizí dodávky energie,“ řekl generální ředitel skupiny Vitol Russell Hardy. „To není dobrá věc.“
Obvykle, když je krátkodobý nedostatek, mohou státy podepsat dlouhodobé smlouvy o dodávkách a platit pevnou sazbu za jistotu spolehlivých dodávek po několik let. To tentokrát nefungovalo. Dokonce i nabídky na dodávky začínající na několik let dopředu jsou odmítány.
Indie při svém posledním pokusu o zajištění dodávek od roku 2025 neuspěla. Bangladéš a Thajsko se v podstatě vzdaly snahy o získání smluv, které by začaly platit před rokem 2026, kdy plánují začít dodávat palivo nové rozsáhlé exportní závody v Kataru a USA. Pákistánu se minulý měsíc nepodařilo uzavřít šestiletou dohodu, která by začala platit příští rok, poté, co ztroskotalo i několik pokusů o krátkodobé nákupy.
„Mysleli jsme si, že krize skončí do konce roku, ale není tomu tak,“ řekl na pondělním brífinku stálý tajemník thajského ministerstva energetiky Kulit Sombatsiri. Dodal, že pokud budou ceny LNG i nadále růst, vláda bude muset zvážit opatření, jako je uzavření obchodů s potravinami a dalších podniků s vysokým podílem energie.
Dodavatelé LNG se obávají, že tyto země nebudou schopny za slíbené dodávky zaplatit. Cena paliva se stanovuje v amerických dolarech a jedna dodávka v současnosti stojí téměř 100 milionů dolarů. Pro srovnání, v roce 2010 stály dodávky LNG v průměru 33 milionů dolarů. A náklady jsou ještě vyšší v domácích měnách, protože dolar rychle posiluje, což zvyšuje tlak na sužované finance těchto zemí.
Minulý měsíc klesly pákistánské devizové rezervy na nejnižší úroveň za poslední tři roky, což posunulo úvěrový rating země od agentury Moody’s Investors Service hlouběji do kategorie „junk“. Rezervy Bangladéše, Indie a Filipín jsou na dvouletém minimu. V Thajsku, kde je inflace již 14 let vysoká a rezervy na pětiletém minimu, centrální banka varovala, že se situace zhorší, pokud se baht brzy nestabilizuje.
Bez přílivu ruského plynu do Evropy zůstanou světové trhy s plynem napjaté. Spotové ceny zůstanou vysoké a bez možnosti zajistit si dlouhodobé dodávky se rozvojové země mohou poohlédnout po špinavějších palivech nebo jiných partnerech.
Momentum růstu zemního plynu v rozvojových ekonomikách se zpomalilo, zejména v jižní a jihovýchodní Asii, což snižuje důvěryhodnost plynu jako přechodného paliva, uvedla Mezinárodní energetická agentura ve svém výhledu World Energy Outlook 2022. Zemní plyn je nejčistší fosilní palivo a při spalování vypouští méně CO2 než uhlí.
Nedostatek energie již sblížil rozvíjející se země a Rusko. Rusko s radostí nabízí palivo Pákistánu, Indii a dalším zemím, které byly vyloučeny ze spotového trhu.
„Navázali jsme kontakt s ruskou stranou. Máme samozřejmě velký zájem o dodávky LNG,“ řekl státní tiskové agentuře Tass pákistánský velvyslanec v Rusku Shafqat Ali Khan. „Pokud bohaté země odebírají veškerý LNG, co se stane s námi?“ dodal.
Zatímco dovoz LNG do Číny celkově klesl, částečně kvůli vysokým spotovým cenám, země zvýšila nákupy ruského LNG s velkou slevou. Podle údajů o sledování lodí, které shromáždila agentura Bloomberg, se dodávky z Ruska do Číny letos zatím zvýšily asi o 25 %.
Chudší země se také mohou obrátit k levnějším palivům, jako je uhlí a ropa. Nebo se budou snažit rozvíjet své vlastní domácí zdroje. Mezinárodní obchodní komora – Bangladéš vyzvala vládu, aby urychlila průzkum zemního plynu na pevnině i v moři a nahradila tak drahý LNG. Kritici pákistánské vlády se ptají, proč nevyužila zásoby plynu v některých částech země.
„Jedinou záchranou bude, pokud se příliš neochladí,“ řekl Shaiq Jawed, generální ředitel společnosti JK Group, pákistánského dodavatele textilu pro světové hotelové řetězce. Letos v létě podle něj společnost poprvé za 25 let odebrala pouze polovinu potřebného množství plynu. V případě potřeby se může spolehnout na elektřinu a energii vyrobenou z uhlí. „Je to poslední možnost, ale uzavření nepřipadá v úvahu.“
Pro lidi, kteří se obávají změny klimatu a životního prostředí, není žádná z těchto možností dobrá. Uhlí a ropa jsou mnohem špinavější než plyn. Proces těžby nových fosilních paliv je energeticky náročný a je spojen se zvýšeným znečištěním a zemětřesením.
„Pokud bude zemní plyn nad naše možnosti, je zřejmé, že se do jisté míry vrátíte k uhlí, protože potřebujete, aby se vyráběla základní úroveň elektřiny,“ řekla minulý měsíc indická ministryně financí Nirmala Sitharamanová. „A to prostě nelze zajistit pouze prostřednictvím solární nebo větrné energie.“
Obnovitelné zdroje energie, jako je solární energie, by nakonec mohly přinést úlevu. Do té doby však část práce odvedou vysoké ceny. Podle IEA se růst poptávky po plynu v rozvíjející se Asii mezi lednem a červencem „výrazně zpomalil“, protože nebývale vysoké ceny táhly spotřebu dolů. V Thajsku, které je největším spotřebitelem plynu v regionu, došlo v tomto období k 12% poklesu poptávky, protože vysoké ceny omezily spotřebu v energetickém sektoru a klesající domácí produkce snížila nabídku.
O zbytek se budou muset postarat vlády, které budou přidělovat palivo a plánovat výpadky, když nebude dostatek energie.
Podle Mathura ze společnosti WoodMac bude trvat až čtyři roky, než se trh vyrovná. Do té doby budou kolísavé ceny normou a podle něj „LNG bude patřit nejprve ‚rozvinutým‘ a zbytky ‚rozvojovým‘.“
Země v Jižní Americe, jako je Brazílie a Argentina, mohou být vzhledem k investicím do vodních elektráren o něco více izolovány. Přesto se brazilský účet za dovoz během prvních sedmi měsíců letošního roku více než zdvojnásobil na 3,7 miliardy dolarů, což je důsledek prudkého růstu zámořských cen a zpoždění domácího projektu plynovodu. Pokud se letošní období dešťů opozdí, bude Brazílie možná muset získat čas dalším dovozem LNG.
„Neměli bychom zapomínat, že část LNG, kterou získáme my, nezíská někdo jiný,“ řekl výkonný ředitel společnosti Gunvor Group Ltd. Torbjorn Tornqvist.
Mezitím Filipíny a Vietnam přehodnocují plány na zahájení dovozu LNG. Filipíny stále odkládají zahájení provozu svého prvního dovozního terminálu, zatímco vietnamská vláda zvažuje snížení kapacity plánovaných plynových elektráren. Tyto projekty byly navrženy tak, aby pokryly rostoucí domácí poptávku. Politici zatím nepředložili žádnou alternativu.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
