EU podá u WTO námitku proti Číně v oblasti patentů – Litva vyvíjí nátlak
Evropská unie bude ve středu pokračovala ve dvou případech proti Číně u Světové obchodní organizace poté, co rozhovory o řešení problémů s jejím největším obchodním partnerem nepřinesly výsledky.
Případy se týkají čínských omezení litevského vývozu a nátlakových praktik Pekingu, které omezují držitele patentů v uplatňování jejich práv na ochranu svých inovací před soudem, uvedl Valdis Dombroskis, místopředseda Evropské komise odpovědný za obchod. Oba případy měly „systémový význam“, řekl.
„V první řadě jsme upřednostňovali nalezení vyjednaných řešení prostřednictvím konzultací a do těchto výměn jsme investovali mnoho času, abychom se vyhnuli dalším krokům,“ řekl šéf obchodu EU v rozhovoru pro agenturu Bloomberg News. „Tyto výměny nám však nepřinesly uspokojivé výsledky.“
Eskalace obchodního sporu s Čínou přichází v době, kdy blok EU přehodnocuje své vztahy se zemí, která je stále více vnímána jako konkurent a soupeř v otázkách od otevřenosti trhu po lidská práva. EU se však také snaží obnovit politické vztahy s Pekingem a chtěla, aby čínská vláda hrála aktivnější roli prostředníka ve vztazích s Ruskem po invazi Moskvy na Ukrajinu.
Dvoustranné vztahy se zhoršily od loňského prosince poté, co Čína zavedla donucovací opatření proti vývozu z Litvy a dalších výrobků z EU, které obsahují litevské komponenty, poté, co Tchaj-wan otevřel v pobaltské zemi obchodní kancelář. Postiženy byly také společnosti ze Švédska a Německa, uvedli lidé obeznámení se záležitostí.
Zdroj: Pexels
V důsledku toho se litevský vývoz do Číny od ledna do října snížil o 80 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Očekává se, že WTO ustaví komisi, která spor vyřeší na začátku roku 2023, a verdikt by mohl trvat až rok a půl.
Čína zakázala litevský vývoz tím, že buď zablokovala celní odbavení, nebo zavedla fytosanitární požadavky na některé výrobky včetně hovězího masa a některých alkoholických nápojů. Nátlakové praktiky Číny postihly i země včetně Austrálie a Kanady. Tento případ „se netýká pouze Litvy, protože ovlivňuje dodavatelské řetězce v rámci EU a vidíme takový vzorec, kdy Čína omezuje obchodní toky s tou či onou zemí v reakci na různý vývoj,“ uvedl Dombrovskis. „Vidíme, že jde o opakující se vzorec.“
„Víme, že Čína je náročným partnerem, a také naše společnosti mají při podnikání v této zemi různé problémy,“ dodal. Dombrovskis považoval rozhodnutí EU za zkušební případ pro WTO vzhledem k tomu, že Čína „není v případě tohoto typu opatření transparentní“, neboť mnohá omezení nejsou formalizována v písemné podobě, ačkoli dopad opatření je „velmi viditelný“.
Kromě toho se EU stane první jurisdikcí, která požádá WTO o verdikt ohledně opatření Číny, která brání společnostem v ochraně jejich patentových práv v oblasti špičkových technologií.
Čínské soudy od srpna 2020 vydávají takzvané „protižalobní zákazy“, aby odradily společnosti od podání žaloby za hranicemi země za účelem urovnání sporu pod hrozbou pokuty až 130 000 eur denně.
Zdroj: Unsplash
„Považujeme tuto praxi za škodlivou pro růst inovací v Evropě a připravuje evropské high-tech společnosti o možnost uplatňovat a vymáhat svá patentová práva, která jim poskytují technologický náskok,“ uvedl.
Blok považuje tyto protižalobní zákazy za součást snahy Číny zaujmout vyšší pozici v technologickém řetězci, aby mohla prodávat výrobky za nižší ceny. Kromě toho omezuje pravomoci evropských společností chránit klíčové vzory pro tvorbu norem.
Hospodářský dopad je významný. Jen v oblasti bezdrátové komunikace drží evropské společnosti licence 3G, 4G a 5G v hodnotě miliard eur a ty jsou nyní kvůli těmto rozhodnutím čínských soudů ohroženy, uvedl Dombrovskis.
Obchodní krok EU proti Číně přichází v době, kdy je blok v závěrečné fázi vytváření nástroje proti nátlaku, který má zvýšit jeho arzenál pro odvetná opatření v podobných případech.
„V rámci stávajícího právního rámce považujeme panel WTO za nejúčinnější cestu vpřed,“ řekl Dombrovskis. Možnost souběžné aktivace nástroje proti nátlaku, jakmile bude zaveden, je podle něj „něco, o čem je třeba uvažovat“.
Případy se týkají čínských omezení litevského vývozu a nátlakových praktik Pekingu, které omezují držitele patentů v uplatňování jejich práv na ochranu svých inovací před soudem, uvedl Valdis Dombroskis, místopředseda Evropské komise odpovědný za obchod. Oba případy měly „systémový význam“, řekl.„V první řadě jsme upřednostňovali nalezení vyjednaných řešení prostřednictvím konzultací a do těchto výměn jsme investovali mnoho času, abychom se vyhnuli dalším krokům,“ řekl šéf obchodu EU v rozhovoru pro agenturu Bloomberg News. „Tyto výměny nám však nepřinesly uspokojivé výsledky.“Eskalace obchodního sporu s Čínou přichází v době, kdy blok EU přehodnocuje své vztahy se zemí, která je stále více vnímána jako konkurent a soupeř v otázkách od otevřenosti trhu po lidská práva. EU se však také snaží obnovit politické vztahy s Pekingem a chtěla, aby čínská vláda hrála aktivnější roli prostředníka ve vztazích s Ruskem po invazi Moskvy na Ukrajinu.Dvoustranné vztahy se zhoršily od loňského prosince poté, co Čína zavedla donucovací opatření proti vývozu z Litvy a dalších výrobků z EU, které obsahují litevské komponenty, poté, co Tchaj-wan otevřel v pobaltské zemi obchodní kancelář. Postiženy byly také společnosti ze Švédska a Německa, uvedli lidé obeznámení se záležitostí.Zdroj: PexelsV důsledku toho se litevský vývoz do Číny od ledna do října snížil o 80 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Očekává se, že WTO ustaví komisi, která spor vyřeší na začátku roku 2023, a verdikt by mohl trvat až rok a půl.Čína zakázala litevský vývoz tím, že buď zablokovala celní odbavení, nebo zavedla fytosanitární požadavky na některé výrobky včetně hovězího masa a některých alkoholických nápojů. Nátlakové praktiky Číny postihly i země včetně Austrálie a Kanady. Tento případ „se netýká pouze Litvy, protože ovlivňuje dodavatelské řetězce v rámci EU a vidíme takový vzorec, kdy Čína omezuje obchodní toky s tou či onou zemí v reakci na různý vývoj,“ uvedl Dombrovskis. „Vidíme, že jde o opakující se vzorec.“„Víme, že Čína je náročným partnerem, a také naše společnosti mají při podnikání v této zemi různé problémy,“ dodal. Dombrovskis považoval rozhodnutí EU za zkušební případ pro WTO vzhledem k tomu, že Čína „není v případě tohoto typu opatření transparentní“, neboť mnohá omezení nejsou formalizována v písemné podobě, ačkoli dopad opatření je „velmi viditelný“.Chcete využít této příležitosti?Patentový zabijákKromě toho se EU stane první jurisdikcí, která požádá WTO o verdikt ohledně opatření Číny, která brání společnostem v ochraně jejich patentových práv v oblasti špičkových technologií.Čínské soudy od srpna 2020 vydávají takzvané „protižalobní zákazy“, aby odradily společnosti od podání žaloby za hranicemi země za účelem urovnání sporu pod hrozbou pokuty až 130 000 eur denně.Zdroj: Unsplash„Považujeme tuto praxi za škodlivou pro růst inovací v Evropě a připravuje evropské high-tech společnosti o možnost uplatňovat a vymáhat svá patentová práva, která jim poskytují technologický náskok,“ uvedl.Blok považuje tyto protižalobní zákazy za součást snahy Číny zaujmout vyšší pozici v technologickém řetězci, aby mohla prodávat výrobky za nižší ceny. Kromě toho omezuje pravomoci evropských společností chránit klíčové vzory pro tvorbu norem.Hospodářský dopad je významný. Jen v oblasti bezdrátové komunikace drží evropské společnosti licence 3G, 4G a 5G v hodnotě miliard eur a ty jsou nyní kvůli těmto rozhodnutím čínských soudů ohroženy, uvedl Dombrovskis.Obchodní krok EU proti Číně přichází v době, kdy je blok v závěrečné fázi vytváření nástroje proti nátlaku, který má zvýšit jeho arzenál pro odvetná opatření v podobných případech.„V rámci stávajícího právního rámce považujeme panel WTO za nejúčinnější cestu vpřed,“ řekl Dombrovskis. Možnost souběžné aktivace nástroje proti nátlaku, jakmile bude zaveden, je podle něj „něco, o čem je třeba uvažovat“.
Během technologického boomu, který definoval druhou dekádu tohoto století, byla uniformou Silicon Valley obyčejná mikina s kapucí. Tento symbol ležérnosti...