Podle průzkumu Zapier z května 2022, kterého se zúčastnilo 2 032 dospělých Američanů, stráví prací na vedlejších zakázkách v průměru 13,4 hodiny týdně. A 13 % z nich tomu věnuje 30 a více hodin týdně.
Vedlejší práce je ze své podstaty taková, kterou děláte mimo své hlavní zaměstnání nebo práci na plný úvazek. Je tedy váš vedlejšák něco, o čem byste měli informovat svého zaměstnavatele na plný úvazek?
Odbornice na vedlejší podnikání Daniella Floresová, která používá zájmena oni/oni, se setkala s různými reakcemi šéfů. „Rozhodně záleží na politice tohoto potenciálního zaměstnavatele,“ říká a dodává, že „někteří zaměstnavatelé vás mohou omezovat ve vykonávání práce mimo firmu, pokud to mají ve své politice“.
Doporučují se nejprve informovat u personálního oddělení, zda firma výslovně neuvádí něco o vedlejší práci. V pravidlech může být například uvedeno, že musíte dát vědět svým nadřízeným, na čem pracujete, ale pokud vaše práce přímo nekonkuruje vaší práci na plný úvazek, je to v pořádku.
Zdroj: Getty Images
I když firma nemá žádné zásady týkající se vedlejších aktivit, možná by bylo vhodné, abyste o tom dali vědět svému šéfovi. „Myslím, že většina firem opravdu oceňuje otevřenou komunikaci,“ říká Angelique Rewersová, zakladatelka poradenské firmy BoldHaus, která pomáhá malým firmám najít firemní klienty. „Opravdu chtějí, aby jejich tým byl šťastný a spokojený.“
Pokud vaše firma nemá konkrétní pravidla a nejste si jisti, zda máte o své vedlejší činnosti informovat, Daniella Floresová doporučuje poradit se s pracovním právníkem, abyste se ujistili, že ať už se rozhodnete jakkoli, nehrozí vám v konečném důsledku ztráta vaší hlavní práce.
Když Daniella Floresová právě dokončila vysokou školu a pracovala jako webová inženýrka ve startupu, malovala a prodávala své umění jako vedlejšák. Zpočátku jejich zaměstnavateli tento přivýdělek nevadil, ale nakonec dal Floresové ultimátum a zeptal se jí: „Chtěla bys raději malovat, nebo raději programovat? Musíte si vybrat!“
Naopak v době, kdy byl Floresová zaměstnancem společnosti Mastercard a pracovala na svém vedlejším webu I Like to Dabble, jejich zaměstnavateli jejich mimofiremní aktivity zřejmě nevadily. Během nástupního procesu museli stránku nahlásit, ale rozhodli se projít dalším krokem přes právní oddělení a dát společnosti vědět, že jde o jeden z jejich koníčků.
Nebyl to velký problém: „Prostě jsme to podepsali a šlo to samo,“ říká Daniella Floresová. Nikdo se o tom už nezmínil.
Ať už ale uděláte cokoli, Daniella Floresová říká: pamatujte na to, abyste ke svému podnikání nepoužívali firemní vybavení nebo firemní čas. Pokud například používáte firemní počítač, je možné, že to zaměstnavatel použije jako záminku a řekne: „Hele, část z toho patří nám, protože jste použili část našeho vybavení.“ Pokud by se vám to nelíbilo, mohli byste se obrátit na zaměstnavatele.
Ujistěte se, že „to děláte na svém vlastním notebooku, ve svém volném čase, ne na pracovišti,“ dodává Daniella Floresová.
Podle průzkumu Zapier z května 2022, kterého se zúčastnilo 2 032 dospělých Američanů, stráví prací na vedlejších zakázkách v průměru 13,4 hodiny týdně. A 13 % z nich tomu věnuje 30 a více hodin týdně.Vedlejší práce je ze své podstaty taková, kterou děláte mimo své hlavní zaměstnání nebo práci na plný úvazek. Je tedy váš vedlejšák něco, o čem byste měli informovat svého zaměstnavatele na plný úvazek?Odbornice na vedlejší podnikání Daniella Floresová, která používá zájmena oni/oni, se setkala s různými reakcemi šéfů. „Rozhodně záleží na politice tohoto potenciálního zaměstnavatele,“ říká a dodává, že „někteří zaměstnavatelé vás mohou omezovat ve vykonávání práce mimo firmu, pokud to mají ve své politice“.Doporučují se nejprve informovat u personálního oddělení, zda firma výslovně neuvádí něco o vedlejší práci. V pravidlech může být například uvedeno, že musíte dát vědět svým nadřízeným, na čem pracujete, ale pokud vaše práce přímo nekonkuruje vaší práci na plný úvazek, je to v pořádku.Zdroj: Getty ImagesI když firma nemá žádné zásady týkající se vedlejších aktivit, možná by bylo vhodné, abyste o tom dali vědět svému šéfovi. „Myslím, že většina firem opravdu oceňuje otevřenou komunikaci,“ říká Angelique Rewersová, zakladatelka poradenské firmy BoldHaus, která pomáhá malým firmám najít firemní klienty. „Opravdu chtějí, aby jejich tým byl šťastný a spokojený.“Pokud vaše firma nemá konkrétní pravidla a nejste si jisti, zda máte o své vedlejší činnosti informovat, Daniella Floresová doporučuje poradit se s pracovním právníkem, abyste se ujistili, že ať už se rozhodnete jakkoli, nehrozí vám v konečném důsledku ztráta vaší hlavní práce.Když Daniella Floresová právě dokončila vysokou školu a pracovala jako webová inženýrka ve startupu, malovala a prodávala své umění jako vedlejšák. Zpočátku jejich zaměstnavateli tento přivýdělek nevadil, ale nakonec dal Floresové ultimátum a zeptal se jí: „Chtěla bys raději malovat, nebo raději programovat? Musíte si vybrat!“Chcete využít této příležitosti?Floresová brzy poté z firmy odešla.Naopak v době, kdy byl Floresová zaměstnancem společnosti Mastercard a pracovala na svém vedlejším webu I Like to Dabble, jejich zaměstnavateli jejich mimofiremní aktivity zřejmě nevadily. Během nástupního procesu museli stránku nahlásit, ale rozhodli se projít dalším krokem přes právní oddělení a dát společnosti vědět, že jde o jeden z jejich koníčků.Nebyl to velký problém: „Prostě jsme to podepsali a šlo to samo,“ říká Daniella Floresová. Nikdo se o tom už nezmínil.Ať už ale uděláte cokoli, Daniella Floresová říká: pamatujte na to, abyste ke svému podnikání nepoužívali firemní vybavení nebo firemní čas. Pokud například používáte firemní počítač, je možné, že to zaměstnavatel použije jako záminku a řekne: „Hele, část z toho patří nám, protože jste použili část našeho vybavení.“ Pokud by se vám to nelíbilo, mohli byste se obrátit na zaměstnavatele.Ujistěte se, že „to děláte na svém vlastním notebooku, ve svém volném čase, ne na pracovišti,“ dodává Daniella Floresová.
