Moldavsko čelí energetické krizi v důsledku ruské války na Ukrajině

Moldavsko, které se nachází mezi Rumunskem a Ukrajinou, trpí nedostatkem elektřiny od minulého měsíce, kdy ruské nálety začaly útočit na energetická zařízení na Ukrajině, která dodávala asi 30 % elektřiny.

Situace se zhoršila poté, co elektrárna v moldavském proruském separatistickém regionu Podněstří, která dodávala asi 70 % elektřiny, přerušila výrobu kvůli poklesu dodávek ruského plynu.

„Procházíme velkou krizí a hrozí, že zůstaneme bez elektřiny a plynu,“ řekla v úterý moldavská prezidentka Maia Sanduová v rumunském parlamentu. „Pro letošní zimu se cena plynu pro moldavské spotřebitele zvýšila oproti loňskému roku šestkrát a je dvakrát vyšší než v Rumunsku. Stejně špatná situace je i v případě elektřiny.“

Na začátku únorové invaze na Ukrajinu se Moldavsko obávalo, že bude také ovládnuto, protože prezident Vladimir Putin využil příležitosti připojit Podněstří k Ruskem kontrolovaným územím. Většina obyvatel Moldavska mluví rumunsky, ale v Podněstří převažují rusky mluvící obyvatelé.

Ruské síly se nikdy nedostaly tak daleko, ale vláda země tvrdí, že dochází k porušování územních práv. Některé ruské střely s plochou dráhou letu vypálené na Ukrajinu v říjnu nelegálně překročily vzdušný prostor Moldavska. V pondělí dopadly trosky raket do vesnice na severu země.

Vláda v moldavském hlavním městě Kišiněvě i USA se domnívají, že Kreml využívá energetiku v kombinaci s dalšími politickými a ekonomickými prostředky k oslabení vlády. Země s přibližně 3 miliony obyvatel se podle ústavy zavázala k vojenské neutralitě, ale odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a podala žádost o vstup do Evropské unie.

Moldavsko, které je po válkou zmítané Ukrajině již nyní nejchudší evropskou zemí z hlediska hrubého domácího produktu na obyvatele, si nemůže dovolit prudce rostoucí náklady na plyn a elektřinu. Sanduove strana loni vyhrála opětovné volby se ziskem 52,8 % hlasů, nyní však čelí lidovým protestům a v průzkumech zaostává za proruským blokem tvořeným národními komunistickými a socialistickými stranami.

Na znamení rostoucích obav USA z politické situace v Moldavsku uvalilo ministerstvo financí 26. října sankce na 12 subjektů a devět osob v zemi, včetně jejího nejbohatšího muže, aby „čelilo přetrvávajícím zlovolným vlivovým kampaním vlády Ruské federace a systémové korupci v Moldavsku“.

Chcete využít této příležitosti?

Energetická zbraň

Společnost Gazprom PJSC minulý měsíc omezila dodávky do Moldavska přes Ukrajinu. Ruský plynárenský monopol z toho vinil „jednostranné odmítnutí ukrajinské strany“ přijímat plyn přes jeden ze dvou klíčových vstupních bodů plynovodu na hranici mezi oběma zeměmi. Tento tranzitní bod byl mimo provoz od poloviny května, kdy ukrajinský provozovatel sítě uvedl, že nad ním ztratil kontrolu kvůli akcím ruských sil na východě země.

Není jasné, proč by to mělo Gazpromu bránit v dodávkách do Moldavska, protože druhý stále funkční tranzitní bod je výrazně pod kapacitou.

Podle moldavského vicepremiéra Andreje Spinu Gazprom uvedl, že tento měsíc bude Moldavsku dodávat 5,7 milionu metrů krychlových plynu denně, což je pouze 51 % smluvně dohodnutého objemu. Z těchto toků dostane Moldavsko 3,4 milionu metrů krychlových denně, zatímco Podněstří 2,3 milionu metrů krychlových denně, což je podle něj o více než 40 % méně než minulý měsíc.

„Je to další jasný příklad toho, že Rusko zbrojí na své dodávky energie,“ uvedl minulý týden evropský komisař pro energetiku Kadri Simson. Evropská komise spolupracuje s energetickým společenstvím, „aby zajistila, že Moldavsko bude moci dovážet plyn a elektřinu z jiných alternativních zdrojů než z Podněstří,“ uvedla.

Podle Spinu dosáhl 1. listopadu deficit elektřiny v Moldavsku 40 % jeho spotřeby, což představuje přibližně 4 070 megawatthodin. Za stejný den nakoupila moldavská státní energetická společnost Energocom na rumunské energetické burze 5 530 megawatthodin. Podařilo se jí také prodloužit smlouvy na listopad na 50 megawatthodin elektřiny od společnosti OMV Petrom a 35 megawatthodin od společnosti Nucleareletrica, napsal Spinu na svém kanálu Telegram.

Válka na Ukrajině způsobuje v menším sousedním Moldavsku akutní energetickou krizi, kterou ještě zhoršuje závislost země na ruském plynu a antipatie Moskvy vůči její prozápadní vládě. Moldavsko, které se nachází mezi Rumunskem a Ukrajinou, trpí nedostatkem elektřiny od minulého měsíce, kdy ruské nálety začaly útočit na energetická zařízení na Ukrajině, která dodávala asi 30 % elektřiny. Situace se zhoršila poté, co elektrárna v moldavském proruském separatistickém regionu Podněstří, která dodávala asi 70 % elektřiny, přerušila výrobu kvůli poklesu dodávek ruského plynu. "Procházíme velkou krizí a hrozí, že zůstaneme bez elektřiny a plynu," řekla v úterý moldavská prezidentka Maia Sanduová v rumunském parlamentu. "Pro letošní zimu se cena plynu pro moldavské spotřebitele zvýšila oproti loňskému roku šestkrát a je dvakrát vyšší než v Rumunsku. Stejně špatná situace je i v případě elektřiny." Na začátku únorové invaze na Ukrajinu se Moldavsko obávalo, že bude také ovládnuto, protože prezident Vladimir Putin využil příležitosti připojit Podněstří k Ruskem kontrolovaným územím. Většina obyvatel Moldavska mluví rumunsky, ale v Podněstří převažují rusky mluvící obyvatelé. Zdroj: Unsplash Ruské síly se nikdy nedostaly tak daleko, ale vláda země tvrdí, že dochází k porušování územních práv. Některé ruské střely s plochou dráhou letu vypálené na Ukrajinu v říjnu nelegálně překročily vzdušný prostor Moldavska. V pondělí dopadly trosky raket do vesnice na severu země. Vláda v moldavském hlavním městě Kišiněvě i USA se domnívají, že Kreml využívá energetiku v kombinaci s dalšími politickými a ekonomickými prostředky k oslabení vlády. Země s přibližně 3 miliony obyvatel se podle ústavy zavázala k vojenské neutralitě, ale odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a podala žádost o vstup do Evropské unie. Moldavsko, které je po válkou zmítané Ukrajině již nyní nejchudší evropskou zemí z hlediska hrubého domácího produktu na obyvatele, si nemůže dovolit prudce rostoucí náklady na plyn a elektřinu. Sanduove strana loni vyhrála opětovné volby se ziskem 52,8 % hlasů, nyní však čelí lidovým protestům a v průzkumech zaostává za proruským blokem tvořeným národními komunistickými a socialistickými stranami. Na znamení rostoucích obav USA z politické situace v Moldavsku uvalilo ministerstvo financí 26. října sankce na 12 subjektů a devět osob v zemi, včetně jejího nejbohatšího muže, aby "čelilo přetrvávajícím zlovolným vlivovým kampaním vlády Ruské federace a systémové korupci v Moldavsku". Energetická zbraň Zdroj: Unsplash Společnost Gazprom PJSC minulý měsíc omezila dodávky do Moldavska přes Ukrajinu. Ruský plynárenský monopol z toho vinil "jednostranné odmítnutí ukrajinské strany" přijímat plyn přes jeden ze dvou klíčových vstupních bodů plynovodu na hranici mezi oběma zeměmi. Tento tranzitní bod byl mimo provoz od poloviny května, kdy ukrajinský provozovatel sítě uvedl, že nad ním ztratil kontrolu kvůli akcím ruských sil na východě země. Není jasné, proč by to mělo Gazpromu bránit v dodávkách do Moldavska, protože druhý stále funkční tranzitní bod je výrazně pod kapacitou. Podle moldavského vicepremiéra Andreje Spinu Gazprom uvedl, že tento měsíc bude Moldavsku dodávat 5,7 milionu metrů krychlových plynu denně, což je pouze 51 % smluvně dohodnutého objemu. Z těchto toků dostane Moldavsko 3,4 milionu metrů krychlových denně, zatímco Podněstří 2,3 milionu metrů krychlových denně, což je podle něj o více než 40 % méně než minulý měsíc. "Je to další jasný příklad toho, že Rusko zbrojí na své dodávky energie," uvedl minulý týden evropský komisař pro energetiku Kadri Simson. Evropská komise spolupracuje s energetickým společenstvím, "aby zajistila, že Moldavsko bude moci dovážet plyn a elektřinu z jiných alternativních zdrojů než z Podněstří," uvedla. Podle Spinu dosáhl 1. listopadu deficit elektřiny v Moldavsku 40 % jeho spotřeby, což představuje přibližně 4 070 megawatthodin. Za stejný den nakoupila moldavská státní energetická společnost Energocom na rumunské energetické burze 5 530 megawatthodin. Podařilo se jí také prodloužit smlouvy na listopad na 50 megawatthodin elektřiny od společnosti OMV Petrom a 35 megawatthodin od společnosti Nucleareletrica, napsal Spinu na svém kanálu Telegram.