Od euforie k vystřízlivění? To nejtěžší Evropu v oblasti plynu teprve čeká

Evropu čeká v příštím roce mnohem těžší úkol obnovit zásoby plynu než v letošní zimě, což znamená, že účty za energie pravděpodobně zůstanou vysoké a vlády by mohly být nuceny zavést bolestivá přídělová opatření, kterým se dosud vyhýbaly. Dříve dominantní dodávky plynu z Ruska se od konce srpna výrazně snížily, což znamená, že úkol doplnit zásoby bude mnohem těžší, až se počátkem příštího roku jejich stavy vyčerpají. Náklady na nákup plynu na volném trhu, a nikoliv prostřednictvím kontraktů sjednaných za výhodné ceny, budou hůře snášet také vlády oslabené několikaměsíčními vysokými náklady na energie, které vyhnaly inflaci na několikadenní maxima. Letos v listopadu Evropská unie úspěšně naplnila zásoby na maximální úroveň 96 %, aby se pokusila zajistit dostatečné zásoby na zimu. Země také dokázaly omezit spotřebu během neobvykle mírného počasí, ale dlouhotrvající chladné období v tomto měsíci upozornilo na rozsah úkolu, který je před nimi. "Mnohé z okolností, které umožnily zemím EU naplnit zásobníky před letošní zimou, se v roce 2023 dost možná nebudou opakovat," uvedl minulý týden Fatih Birol, výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA) se sídlem v Paříži. Podle IEA by Evropa mohla příští zimu čelit nedostatku téměř 30 miliard metrů krychlových, což odpovídá téměř 7 % poptávky v roce 2021. PLYNOVODY VERSUS LNG Před únorovou invazí Ruska na Ukrajinu, která vyvolala západní sankce, dodávalo Rusko do Evropy přibližně 40 % plynu. Z toho přibližně 65 % evropských dodávek plynulo plynovodem Nord Stream do Německa a zbytek plynovody přes Ukrajinu. Dodávky přes Ukrajinu pokračují, ale jsou ohroženy, protože válka s Ruskem nevykazuje žádné známky ukončení, zatímco dodávky plynu přes Nord Stream jsou od konce srpna zastaveny. Podezření ze sabotáže od té doby poškodilo toto spojení, u něhož se neočekává, že by se v blízké budoucnosti vrátilo do provozu. Analytici společnosti Wood Mackenzie předpovídají, že v plnicí sezóně 2023, která trvá od dubna do konce září, kdy letní teploty snižují poptávku po vytápění, se do Evropy dostane až o 25 miliard m3 ruského plynu méně. To znamená, že množství, které zůstane v zásobnících na konci letošní zimy, určí rozsah problému pro zimu následující. Analytik společnosti Energy Aspects Leon Izbicki očekává, že zásoby v Evropě budou na konci března naplněny přibližně z 55 miliard m3, tedy jen o něco málo více než z poloviny, zatímco nyní se jejich úroveň pohybuje kolem 84 %. Evropská komise uvedla, že tyto zásoby musí být do 1. listopadu 2023 naplněny z 90 %. Na základě prognózy průměrné ceny plynu ve výši 95 eur za megawatthodinu (MWh) pro rok 2023 Izbicki uvedl, že splnění cíle bude Evropu stát přibližně 58 miliard eur, tedy podobně jako náklady na naplnění, které analytici vypočítali pro letošní rok. POPTÁVKU URČUJE POČASÍ A CENA Podle analytiků se náklady na energii zaměřily na snížení spotřeby plynu, která v říjnu a listopadu meziročně klesla zhruba o čtvrtinu, a to prostřednictvím široké škály opatření, jako je změna paliva, efektivita a omezení výroby. "V příštím roce se bude pozornost nadále soustředit na snižování poptávky, přičemž rozsah tohoto úkolu bude částečně záviset na stavu zásob po zimě," uvedl Luke Cottell, hlavní analytik společnosti Timera Energy. Například německý automobilový gigant Mercedes-Benz uvedl, že by letos mohl snížit spotřebu plynu až o 50 % tím, že bude využívat více elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatímco maloobchodníci v celé Evropě ztlumili světla a vypnuli reklamní obrazovky. Velký podíl na tom mají také průmyslová odvětví, která jsou nucena omezovat výrobu, protože vysoké ceny plynu činí výrobu neekonomickou, přičemž některé firmy přesouvají výrobu do regionů s levnější energií. "Snížení poptávky po plynu v průmyslu v důsledku nižší ekonomické aktivity stále vidíme jako z větší části vratné v roce 2023, pokud ceny klesnou, ale čím déle zůstanou ceny zvýšené, tím pravděpodobnější je, že podniky trvale přeruší výrobu náročnou na plyn," uvedl Izbicki ze společnosti Energy Aspects. Jak moc se může poptávka snížit, závisí do značné míry na počasí a také na ceně. Německý energetický regulační úřad, Spolková agentura pro sítě, uvedl, že největší evropský spotřebitel plynu poprvé nesplnil své cíle v oblasti úspor plynu, když začátkem tohoto měsíce v Evropě klesly teploty. BOJ O DODÁVKY Zřejmým způsobem, jak zvýšit dodávky, je zkapalněný zemní plyn (LNG). Země jako Německo, Polsko a Nizozemsko vybudovaly nebo rozšířily terminály pro opětovné zplyňování LNG, které přijímají námořní náklady LNG z celého světa a znovu jej ohřívají k čerpání do domácích plynových sítí. Podle údajů amerického Úřadu pro energetické informace (U.S. Energy Information Administration) se dovozní kapacita LNG v Evropě a Británii do konce roku 2023 zvýší přibližně o 25 % ve srovnání s úrovní v roce 2021. Mít kapacitu však není zárukou dodávek. V letošním roce nižší poptávka a vysoké ceny způsobily, že se čínští kupující z velké části vyhýbali spotovému trhu s LNG a některé náklady určené pro asijské odběratele byly přesměrovány do Evropy. K tomu by příští rok nemuselo dojít, což by znamenalo, že Evropa by čelila tvrdé konkurenci v oblasti LNG, která by zvýšila cenu. "Spotřeba v Asii by se mohla změnit z pozitivního faktoru pro Evropu na velký problém," řekl Sean Morgan, ředitel americké bankovní společnosti Evercore ISI. Podle zemí, jako je Německo, které se proti tomuto plánu postavily, by snahy Evropy o zavedení stropu na ceny plynu v Evropské unii mohly dále ztížit snahy EU zajistit si náklad. Rekordně vysoké ceny v Evropě, jakkoli bolestivé, pomohly regionu v letošním roce zajistit rekordní objemy dovozu LNG. Referenční evropské ceny plynu dosáhly v srpnu maxima více než 300 eur/MWh. Pokud se Evropa nedohodne na cenovém stropu, většina analytiků předpokládá, že ceny zůstanou zvýšené, v rozmezí 90-200 eur/MWh v roce 2023 ve srovnání s cenami pod 20 eur/MWh v roce 2020.