Národní úřad pro ekonomický výzkum (National Bureau of Economic Research) – orgán pověřený oficiálním oznámením recese – se však tomuto výrazu vyhnul.
Celosvětová inflace nadále sílila, což podněcovalo snahy centrálních bank o potlačení růstu cen. Rozpoutala se však debata o tom, jak velký vliv mohou tito politici nakonec mít vzhledem k některým klíčovým faktorům nedávného skokového růstu inflace: konkrétně k omezením v dodavatelském řetězci a rostoucím cenám energií.
Fed druhý měsíc po sobě zvýšil úrokové sazby o bezprecedentních 75 bazických bodů, ale jeho předseda Jerome Powell naznačil, že do budoucna může být nutné zpomalit tempo zvyšování. K tomuto (částečnému) uvolnění však došlo až v prosinci.
Na druhé straně Atlantiku se ECB potýkala s podobnými problémy, zejména s dopadem hrozící energetické krize na německou ekonomiku, která je největší v eurozóně. Reakcí ECB bylo zvýšení výpůjčních nákladů a ukončení devítiletého experimentu se zápornými oficiálními úrokovými sazbami.
Jinde na měnových trzích obavy, že Evropa směřuje k hluboké recesi, stáhly euro poprvé za téměř dvě desetiletí pod paritu s rychle posilujícím americkým dolarem.
Zdroj: Unsplash
Aby se situace pro ECB ještě více zkomplikovala, Mario Draghi odstoupil z funkce italského premiéra po bezvýsledném pokusu o záchranu široké koalice. Toto rozhodnutí fakticky narušilo období relativního klidu ve třetí největší evropské ekonomice a připravilo půdu pro zářijové parlamentní volby. Italské dluhopisy a akciové trhy se propadly.
Ve Velké Británii to byl pro Borise Johnsona, který odstoupil z funkce premiéra kvůli kontroverzi týkající se jmenování politika obviněného ze sexuálního zneužití, jeden etický skandál navíc.
Společnosti začaly vykazovat výsledky za druhé čtvrtletí, přičemž mnoho firem se snažilo vyrovnat neobvykle vysokému růstu zisků, který zaznamenaly v létě 2021.
Zpřísnění podmínek měnové politiky vyvolalo další tlak na obvykle volatilní trh s kryptoměnami, na němž několik hráčů v odvětví vyřadili zoufalí investoři, kteří chtěli provést výběry. Bitcoinu se však přesto podařilo vystoupat zpět nad 22 000 dolarů díky naději, že Fed ustoupí od agresivního zvyšování sazeb.
Americké akcie uzavřely měsíc růstem, stejně jako akcie v Evropě a Japonsku. Zaostávala Čína, která se nadále držela přísných omezení COVID-19, a to i přes jejich potenciální dopad na širší ekonomiku.
Zdroj: Unsplash
Srpen: Investoři vstupovali do srpna s nadějí, že Fed zpomalí tempo zvyšování sazeb. V první polovině měsíce hlavní indexy rostly z velké části díky tomuto sentimentu.
V průběhu měsíce však vzrostly obavy z pokračujících výluk COVID-19 v Číně a jejich následných dopadů na globální dodavatelské řetězce, jakož i ze snížení prognóz zisků.
Powell pak v klíčovém projevu v Jackson Hole naznačil, že politika zůstane „nějakou dobu“ přísná a nevyhnutelně povede k „určité bolesti“ pro domácnosti a podniky.
Akcie, které již v polovině měsíce sklouzly z vrcholu, klesly, přičemž akcie v USA a eurozóně v srpnu klesly. Obzvláště silně byly zasaženy technologické firmy – velcí příjemci v éře téměř nulových výpůjčních nákladů. Velcí hráči jako Tesla (NASDAQ:TSLA), Microsoft, Amazon (NASDAQ:AMZN) a mateřská společnost Googlu Alphabet (NASDAQ:GOOGL) klesly o více než 6 %.
Technologické skupiny v Číně však koncem srpna podpořila dohoda mezi Washingtonem a Pekingem, která americkým regulačním orgánům umožnila přístup k auditům čínských společností kótovaných na amerických burzách.
Zdroj: Unsplash
Jinde se ceny plynu v Evropě kvůli válce na Ukrajině vyšplhaly na historické maximum, protože se zvýšily obavy z klesajících ruských dodávek. Ceny energií v regionu později s blížícím se koncem měsíce ustoupily v reakci na zprávy, že se EU chystá představit mimořádná opatření, jejichž cílem je oddělit náklady na elektřinu a plyn.
Důsledky hrozící energetické krize však byly jasné: inflace v eurozóně vyskočila na nový rekord 9,1 %.
Tvůrci politiky v ECB zopakovali Powellův projev v Jackson Hole a naznačili, že k potlačení inflace bude v září zapotřebí výraznějšího zvýšení úrokových sazeb, i když to povede k širšímu hospodářskému oslabení.
Září: Wall Street zažila nejhorší měsíc od počátku pandemie, protože rostoucí inflace podnítila předpovědi o bezprecedentním zvýšení úrokových sazeb centrálními bankami po celém světě.
Fed na třetím zasedání v řadě zvýšil výpůjční náklady o 75 bazických bodů a naznačil, že úrokové sazby zůstanou vyšší po delší dobu. Powell uvedl, že stále není jasné, zda toto zvýšení sazeb povede k recesi, nebo „pokud ano, jak výrazná tato recese bude“.
ECB rovněž přinesla zvýšení sazeb o 75 bazických bodů, čímž se její základní depozitní sazba dostala na nejvyšší úroveň od roku 2011. Prezidentka Christine Lagardeová upozornila, že několik dalších zvýšení ještě přijde.
Inflace v eurozóně zůstává nadále tvrdošíjně vysoká a v září se dotkla nového rekordu 10 %. Stalo se tak navzdory tomu, že vlády v Evropě vynaložily stovky miliard eur ve snaze ochránit spotřebitele a podniky před prudkým nárůstem cen energií, které během měsíce vyskočily.
Zdroj: Unsplash
Skupina sedmi zemí G7 se dohodla, že od začátku prosince zavede cenový strop na ruskou ropu. Úředníci uvedli, že doufají v omezení klíčového zdroje ruských příjmů, které by Moskva mohla využít k financování války.
Výnosy dluhopisů, poháněné zvýšenou inflací, dosáhly maximálních hodnot, které nebyly zaznamenány již deset let. Desetiletý americký dluhopis vzrostl na necelá 4 % poté, co měsíc začínal na 3,1 %, zatímco německý desetiletý dluhopis – klíčový benchmark pro evropský dluh – poprvé od roku 2012 překročil 3,1 %.
K chmurnému obrázku fixního výnosu v Evropě přispěly parlamentní volby v Itálii, kde si pravicový blok vedený Giorgiem Melonim zajistil v parlamentních volbách v zemi většinu. Meloniová během kampaně naznačila, že se bude držet hospodářské politiky, kterou požaduje EU, aby uvolnila desítky miliard eur postpandemické pomoci nezbytné k obnově národního hospodářství. Italské akcie BTP po výsledku klesly, zatímco akcie v zemi posílily.
Mimo eurozónu byla Liz Trussová jmenována novou britskou premiérkou poté, co zvítězila v soutěži o vedení Konzervativní strany.
Její působení se téměř okamžitě utápělo v kontroverzích. Představení takzvaného „minirozpočtu“ její vlády, který zahrnoval balíček energetických dotací a nepokrytých daňových škrtů, způsobilo propad britských státních dluhopisů a propad kurzu britské libry na nejnižší úroveň vůči americkému dolaru od roku 1985. Bank of England byla nucena o několik dní později zasáhnout, aby tento dramatický pokles nepoškodil hluboce exponované penzijní fondy a neovlivnil širší finanční systém země.
Bouřlivý začátek Trussové krátkého působení v Downing Street se také shodoval s další krušnou epizodou britských dějin: úmrtím dlouholeté panovnice královny Alžběty II.
Třetí čtvrtletí: Recese? Jaká recese?
Červenec: HDP USA se ve druhém čtvrtletí snížil o 0,9 %, čímž se světová ekonomika číslo jedna dostala do takzvané "technické recese". Národní úřad pro ekonomický výzkum (National Bureau of Economic Research) - orgán pověřený oficiálním oznámením recese - se však tomuto výrazu vyhnul.
Celosvětová inflace nadále sílila, což podněcovalo snahy centrálních bank o potlačení růstu cen. Rozpoutala se však debata o tom, jak velký vliv mohou tito politici nakonec mít vzhledem k některým klíčovým faktorům nedávného skokového růstu inflace: konkrétně k omezením v dodavatelském řetězci a rostoucím cenám energií.
Fed druhý měsíc po sobě zvýšil úrokové sazby o bezprecedentních 75 bazických bodů, ale jeho předseda Jerome Powell naznačil, že do budoucna může být nutné zpomalit tempo zvyšování. K tomuto (částečnému) uvolnění však došlo až v prosinci.
Na druhé straně Atlantiku se ECB potýkala s podobnými problémy, zejména s dopadem hrozící energetické krize na německou ekonomiku, která je největší v eurozóně. Reakcí ECB bylo zvýšení výpůjčních nákladů a ukončení devítiletého experimentu se zápornými oficiálními úrokovými sazbami.
Jinde na měnových trzích obavy, že Evropa směřuje k hluboké recesi, stáhly euro poprvé za téměř dvě desetiletí pod paritu s rychle posilujícím americkým dolarem.
Zdroj: Unsplash
Aby se situace pro ECB ještě více zkomplikovala, Mario Draghi odstoupil z funkce italského premiéra po bezvýsledném pokusu o záchranu široké koalice. Toto rozhodnutí fakticky narušilo období relativního klidu ve třetí největší evropské ekonomice a připravilo půdu pro zářijové parlamentní volby. Italské dluhopisy a akciové trhy se propadly.
Ve Velké Británii to byl pro Borise Johnsona, který odstoupil z funkce premiéra kvůli kontroverzi týkající se jmenování politika obviněného ze sexuálního zneužití, jeden etický skandál navíc.
Společnosti začaly vykazovat výsledky za druhé čtvrtletí, přičemž mnoho firem se snažilo vyrovnat neobvykle vysokému růstu zisků, který zaznamenaly v létě 2021.
Zpřísnění podmínek měnové politiky vyvolalo další tlak na obvykle volatilní trh s kryptoměnami, na němž několik hráčů v odvětví vyřadili zoufalí investoři, kteří chtěli provést výběry. Bitcoinu se však přesto podařilo vystoupat zpět nad 22 000 dolarů díky naději, že Fed ustoupí od agresivního zvyšování sazeb.
Americké akcie uzavřely měsíc růstem, stejně jako akcie v Evropě a Japonsku. Zaostávala Čína, která se nadále držela přísných omezení COVID-19, a to i přes jejich potenciální dopad na širší ekonomiku.
Zdroj: Unsplash
Srpen: Investoři vstupovali do srpna s nadějí, že Fed zpomalí tempo zvyšování sazeb. V první polovině měsíce hlavní indexy rostly z velké části díky tomuto sentimentu.
V průběhu měsíce však vzrostly obavy z pokračujících výluk COVID-19 v Číně a jejich následných dopadů na globální dodavatelské řetězce, jakož i ze snížení prognóz zisků.
Powell pak v klíčovém projevu v Jackson Hole naznačil, že politika zůstane "nějakou dobu" přísná a nevyhnutelně povede k "určité bolesti" pro domácnosti a podniky.
Akcie, které již v polovině měsíce sklouzly z vrcholu, klesly, přičemž akcie v USA a eurozóně v srpnu klesly. Obzvláště silně byly zasaženy technologické firmy - velcí příjemci v éře téměř nulových výpůjčních nákladů. Velcí hráči jako Tesla (NASDAQ:TSLA), Microsoft, Amazon (NASDAQ:AMZN) a mateřská společnost Googlu Alphabet (NASDAQ:GOOGL) klesly o více než 6 %.
Technologické skupiny v Číně však koncem srpna podpořila dohoda mezi Washingtonem a Pekingem, která americkým regulačním orgánům umožnila přístup k auditům čínských společností kótovaných na amerických burzách.
Zdroj: Unsplash
Jinde se ceny plynu v Evropě kvůli válce na Ukrajině vyšplhaly na historické maximum, protože se zvýšily obavy z klesajících ruských dodávek. Ceny energií v regionu později s blížícím se koncem měsíce ustoupily v reakci na zprávy, že se EU chystá představit mimořádná opatření, jejichž cílem je oddělit náklady na elektřinu a plyn.
Důsledky hrozící energetické krize však byly jasné: inflace v eurozóně vyskočila na nový rekord 9,1 %.
Tvůrci politiky v ECB zopakovali Powellův projev v Jackson Hole a naznačili, že k potlačení inflace bude v září zapotřebí výraznějšího zvýšení úrokových sazeb, i když to povede k širšímu hospodářskému oslabení.
Září: Wall Street zažila nejhorší měsíc od počátku pandemie, protože rostoucí inflace podnítila předpovědi o bezprecedentním zvýšení úrokových sazeb centrálními bankami po celém světě.
Fed na třetím zasedání v řadě zvýšil výpůjční náklady o 75 bazických bodů a naznačil, že úrokové sazby zůstanou vyšší po delší dobu. Powell uvedl, že stále není jasné, zda toto zvýšení sazeb povede k recesi, nebo "pokud ano, jak výrazná tato recese bude".
ECB rovněž přinesla zvýšení sazeb o 75 bazických bodů, čímž se její základní depozitní sazba dostala na nejvyšší úroveň od roku 2011. Prezidentka Christine Lagardeová upozornila, že několik dalších zvýšení ještě přijde.
Inflace v eurozóně zůstává nadále tvrdošíjně vysoká a v září se dotkla nového rekordu 10 %. Stalo se tak navzdory tomu, že vlády v Evropě vynaložily stovky miliard eur ve snaze ochránit spotřebitele a podniky před prudkým nárůstem cen energií, které během měsíce vyskočily.
Zdroj: Unsplash
Skupina sedmi zemí G7 se dohodla, že od začátku prosince zavede cenový strop na ruskou ropu. Úředníci uvedli, že doufají v omezení klíčového zdroje ruských příjmů, které by Moskva mohla využít k financování války.
Výnosy dluhopisů, poháněné zvýšenou inflací, dosáhly maximálních hodnot, které nebyly zaznamenány již deset let. Desetiletý americký dluhopis vzrostl na necelá 4 % poté, co měsíc začínal na 3,1 %, zatímco německý desetiletý dluhopis - klíčový benchmark pro evropský dluh - poprvé od roku 2012 překročil 3,1 %.
K chmurnému obrázku fixního výnosu v Evropě přispěly parlamentní volby v Itálii, kde si pravicový blok vedený Giorgiem Melonim zajistil v parlamentních volbách v zemi většinu. Meloniová během kampaně naznačila, že se bude držet hospodářské politiky, kterou požaduje EU, aby uvolnila desítky miliard eur postpandemické pomoci nezbytné k obnově národního hospodářství. Italské akcie BTP po výsledku klesly, zatímco akcie v zemi posílily.
Mimo eurozónu byla Liz Trussová jmenována novou britskou premiérkou poté, co zvítězila v soutěži o vedení Konzervativní strany.
Její působení se téměř okamžitě utápělo v kontroverzích. Představení takzvaného "minirozpočtu" její vlády, který zahrnoval balíček energetických dotací a nepokrytých daňových škrtů, způsobilo propad britských státních dluhopisů a propad kurzu britské libry na nejnižší úroveň vůči americkému dolaru od roku 1985. Bank of England byla nucena o několik dní později zasáhnout, aby tento dramatický pokles nepoškodil hluboce exponované penzijní fondy a neovlivnil širší finanční systém země.
Bouřlivý začátek Trussové krátkého působení v Downing Street se také shodoval s další krušnou epizodou britských dějin: úmrtím dlouholeté panovnice královny Alžběty II.
