Proč se USA a EU dostávají do sporu o zelené dotace?

Evropští představitelé jsou ochotni zahájit transatlantický boj o daňový zákon Joea Bidena, který je šetrný ke klimatu a nazvaný Inflation Reduction Act, přestože je věnován podpoře zelených technologií a směřování k uhlíkově neutrální budoucnosti. Vadí jim dotace, které se podle něj budou poskytovat a které podle nich dávají americkým firmám nespravedlivou výhodu. "Prvky IRA mohou narušit rovné podmínky a diskriminovat evropské společnosti," napsala ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vedoucím představitelům 27 členských států Evropské unie. Představila také čtyřbodový plán, jak proti americkému zákonu bojovat, který by členským státům poskytl větší volnost při investování do vlastních společností a který by případně přesměroval finanční prostředky EU k firmám, které je potřebují. Zde jsou klíčové prvky sporu: Čeho se Biden snaží pomocí IRA dosáhnout? Bidenův zákon o snížení inflace věnuje více než 360 miliard dolarů na výdaje související s klimatem, včetně daňových úlev na výrobu a zavádění infrastruktury pro čistou energii. Zákon poskytne dotace domácím průmyslovým odvětvím, včetně výrobců elektromobilů, ale americký prezident na začátku tohoto měsíce uvedl, že "nikdy neměl v úmyslu vyloučit lidi, kteří s námi spolupracují". Proč jsou z toho Evropané rozrušeni? Evropští představitelé vyjadřují svou nespokojenost s tímto zákonem otevřeně. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire obvinil Washington, že provádí průmyslovou politiku "čínského stylu", která diskriminuje neamerické společnosti. EU prohlásila, že kvůli tomuto zákonu může podat na USA žalobu u Světové obchodní organizace. Od únorové invaze Ruska na Ukrajinu musel celý svět, ale zejména Evropa, zahájit proces přerodu svých ekonomik, když už nemají přístup k levnému ruskému plynu. EU se obává, že její podniky budou znevýhodněny, pokud se nebudou moci vyrovnat dotacím, které Washington a Peking budou poskytovat jejich průmyslu.  Jaká byla dosud reakce USA? Biden sice prohlásil, že "USA se za zákon neomlouvají", nicméně uvedl, že vidí prostor pro úpravy, které by "usnadnily účast evropských zemí". "Zřejmě v něm budou chyby a bude třeba sladit změny," řekl Biden novinářům začátkem tohoto měsíce po setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ve Washingtonu. Není však jasné, jak by mohl být zákon revidován, protože je nepravděpodobné, že by republikáni byli ochotni jej změnit poté, co příští rok převezmou kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů. Proč se Evropané snaží vytvořit jednotnou reakci? Členské státy EU se zatím nedokázaly shodnout na jednotné strategii, jak americkému zákonu čelit. Von der Leyenová navrhla Evropský fond suverenity, který by členským státům pomohl financovat ekologický přechod. Navrhla také přesměrování příjmů ze systému obchodování s emisními povolenkami bloku: "Je jasné, že ne každý členský stát má fiskální prostor pro státní pomoc, a proto potřebujeme doplňkové evropské financování". Německo se však vyslovilo pro zefektivnění způsobu rozdělování stávajících finančních prostředků EU a zvýšení pobídek na národní úrovni, čímž se postavilo proti výzvám zemí včetně Francie k agresivnějším opatřením na úrovni celého bloku. Co to bude znamenat pro transatlantické vztahy? Šéfka EU pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová řekla novinářům v Paříži na začátku tohoto měsíce, že zákon o klimatu by mohl poškodit evropské podniky, stejně jako v dalších velkých ekonomikách, včetně Japonska a Jižní Koreje. Podle ní je však absolutní prioritou vyhnout se závodům o dotace a EU se snaží konstruktivně spolupracovat s USA, aby co nejdříve našla řešení. "Jednu válku po druhé zvládneme," řekla Vestagerová a připomněla energetickou krizi v Evropě, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu. "Již dříve jsme našli řešení ve velmi obtížných otázkách a měli bychom to být schopni udělat znovu, protože si nemyslím, že geopolitická situace, ve které se nacházíme, umožňuje, aby velké demokracie měly výpadek." Co bude příště? Vedoucí představitelé EU budou ve čtvrtek na summitu v Bruselu jednat o dalších krocích bloku a již v lednu by mohli zavést nová pravidla státní podpory. Všechny oči se však upírají na Washington a na to, jaké změny je Biden ochoten udělat. Pokud budou změny příliš malé na to, aby evropské lídry uklidnily, mohlo by to předznamenat nové transatlantické dotační závody.