Představa, že protiklady se přitahují, může platit i v osobních vztazích; být s někým, kdo není jako vy, může poskytnout pocit rovnováhy a novosti. Pokud však jde o spolupracovníky, je to často jinak. Nevybrali jste si je, ale musíte s nimi vycházet.
„Nemusíte nutně chápat, odkud přicházejí, protože jsou protikladní nebo alespoň velmi odlišní,“ říká Kelly McDonald, autorka knihy How to Work With and Lead People Not Like You. „Nemusíte pochopit jejich perspektivu, protože takhle neuvažujete a nefungujete.“
Mezi běžné osobnosti, které by se daly považovat za protiklady, patří: lidé, kteří rádi riskují, versus lidé, kteří se riziku vyhýbají, rozhodní lidé versus přemýšlivci, introverti a extroverti, analytičtí myslitelé a kreativní myslitelé a konfrontační a nekonfliktní lidé.
„Ve všech těchto případech se domnívám, že výzva v práci spočívá v tom, aby se firma posunula kupředu,“ říká McDonald. „Kdykoli se konverzace uzavře, není to pro podnikání dobré. Musíme být schopni mluvit o věcech, a to i o těch, o kterých nevíme, jak mluvit.“
NAJÍT SPOJENÍ
Zdroj: Unsplash
Prvním krokem při spolupráci s někým, kdo není jako vy, je najít společnou řeč. „Možná ji budeme muset hledat a trochu pátrat, ale vždycky se najde,“ říká McDonald a dodává, že dobrými tématy pro navázání kontaktu mohou být rodina, koníčky, filmy, domácí zvířata a sport. „Cokoli, čím můžeme zahájit bezpečnou konverzaci, která je pozitivním styčným bodem, je dobré.“
McDonald vzpomíná na svého předchozího zaměstnavatele, který svolal svůj tým do konferenční místnosti na rychlé setkání ve stoje. Řekl skupině: „Všichni pracujeme společně, ale někteří z nás se navzájem příliš neznají. Chci, abyste se všichni v místnosti podělili o něco, co o vás ostatní pravděpodobně nevědí.“
„Bylo to opravdu zábavné, protože lidé říkali ty nejnáhodnější věci,“ říká McDonald. „Jeden řekl: ‚Vím, jak se dělá správné britské pukrle‘. Jiná osoba řekla: ‚Vyrostla jsem na ranči ve Wyomingu‘. Na takové věci v práci pravděpodobně nepřijdete. Najít společnou řeč nebo téma, o kterém se dá mluvit, vytváří most mezi vámi a někým jiným.“
PŘESTAŇTE ŘÍKAT „DOHODNĚME SE, ŽE SE NESHODNEME“
Zdroj: Unsplash
Rozdílné perspektivy, přístupy a názory mohou v práci často vést k třenicím. Ne každý vidí věci stejně jako vy, a pokud se někdo snaží vyhrát spor nebo přesvědčit ostatní, aby sdíleli jeho názor, může to vyvolat napětí. Často je kompromisem říci: „Dohodněme se, že se neshodneme,“ ale to je chyba, říká McDonald.
„Tato slova jsou zdvořilá a měla by fungovat – ale nefungují. Působí to jako pohrdání,“ říká. „Je to téměř snobský tón v hlase, který říká: ‚Očividně nevidíš, že mám pravdu‘. A tím konverzace končí.“
Místo toho McDonald doporučuje říci: „Já to vidím jinak.“ „Tato čtyři slova mohou změnit debatu v diskusi,“ říká. „Vsadím se o dům, že vám odpoví něco jako: ‚Řekni mi, jak to vidíš ty,‘ a pak už vedeme rozhovor. Stále to nemusí být hladký průběh, ale dokud pokračujeme v rozhovoru, můžeme se snažit pochopit pohled druhého, i když je velmi odlišný od toho našeho.“
NEPOVAŽUJTE SPOLUPRACOVNÍKY ZA RODINU
Zdroj: Unspalsh
Některé firmy rády vytvářejí kulturu, v níž je jejich tým jako rodina. To je chyba, protože to může v zaměstnancích vyvolat špatný pocit z toho, že nemají spolupracovníka rádi. Oblíbenost a neoblíbenost jsou emoce a emoce lze z práce vynechat, říká McDonald.
„Kultura je spíše o společném poslání, společných cílech, společné vizi a hodnotách,“ říká. „Nemusíte mít někoho rádi, abyste s ním mohli efektivně pracovat. Je možné být součástí vysoce výkonného týmu a nemuset se mít nutně rádi. Sportovní týmy a vojenské jednotky to dělají neustále. Když se dostanou na scénu, mají úkol, který musí splnit, a ten splní.“
Uvědomění si, že je v pořádku, když někoho nemáte rádi, vás uvolní, abyste se mohli soustředit na práci. „Samozřejmě musíte být vždy uctiví a profesionální,“ říká McDonald. „Odložte emoce stranou a řekněte si: ‚Co tady děláme? Pracujeme na tom. Na to se teď budu soustředit.“ Vždycky se na to soustředíte.
DÁVEJTE SI NAVZÁJEM MILOST
Zdroj: Unsplash
Mnozí z nás se bojí, že řeknou špatnou věc, a není to nic neobvyklého. McDonald říká, že když lidé řeknou špatnou věc, často to není ze zlomyslnosti, zloby nebo podlosti. Obvykle je to z neznalosti.
„Musíme si uvědomit, že když se lidé pohybují v pracovních rozhovorech, někdy řeknou špatnou věc,“ říká. „Lze poznat, kdy se jedná o zlý úmysl a kdy ne.“
Místo toho, abyste si věci brali osobně nebo přecházeli do útoku, doporučuje McDonald dotyčného opravit a jít dál. „Není to zametání pod koberec,“ říká. „Je to řešení, ale ne způsobem, který by vám strhl hlavu. Na světě je dost hněvu, který vás rozpláče.“
McDonald doporučuje v danou chvíli dát dotyčnému trochu milosti, opravit ho a dát mu najevo, že to, co řekl, není v pořádku.
„Soustřeďte se na výsledek a cíle toho, o co se tým snaží,“ říká. „Když se konverzace odkloní jiným směrem, který není produktivní, vraťte ji zpět. Vše, co se snažíme dělat, je o opětovném soustředění. Věci se mohou rychle vyhrotit, a to není dobré pro kariéru nikoho ani pro firmu.“
Představa, že protiklady se přitahují, může platit i v osobních vztazích; být s někým, kdo není jako vy, může poskytnout pocit rovnováhy a novosti. Pokud však jde o spolupracovníky, je to často jinak. Nevybrali jste si je, ale musíte s nimi vycházet.„Nemusíte nutně chápat, odkud přicházejí, protože jsou protikladní nebo alespoň velmi odlišní,“ říká Kelly McDonald, autorka knihy How to Work With and Lead People Not Like You. „Nemusíte pochopit jejich perspektivu, protože takhle neuvažujete a nefungujete.“Mezi běžné osobnosti, které by se daly považovat za protiklady, patří: lidé, kteří rádi riskují, versus lidé, kteří se riziku vyhýbají, rozhodní lidé versus přemýšlivci, introverti a extroverti, analytičtí myslitelé a kreativní myslitelé a konfrontační a nekonfliktní lidé.„Ve všech těchto případech se domnívám, že výzva v práci spočívá v tom, aby se firma posunula kupředu,“ říká McDonald. „Kdykoli se konverzace uzavře, není to pro podnikání dobré. Musíme být schopni mluvit o věcech, a to i o těch, o kterých nevíme, jak mluvit.“Zdroj: UnsplashPrvním krokem při spolupráci s někým, kdo není jako vy, je najít společnou řeč. „Možná ji budeme muset hledat a trochu pátrat, ale vždycky se najde,“ říká McDonald a dodává, že dobrými tématy pro navázání kontaktu mohou být rodina, koníčky, filmy, domácí zvířata a sport. „Cokoli, čím můžeme zahájit bezpečnou konverzaci, která je pozitivním styčným bodem, je dobré.“Chcete využít této příležitosti?McDonald vzpomíná na svého předchozího zaměstnavatele, který svolal svůj tým do konferenční místnosti na rychlé setkání ve stoje. Řekl skupině: „Všichni pracujeme společně, ale někteří z nás se navzájem příliš neznají. Chci, abyste se všichni v místnosti podělili o něco, co o vás ostatní pravděpodobně nevědí.“„Bylo to opravdu zábavné, protože lidé říkali ty nejnáhodnější věci,“ říká McDonald. „Jeden řekl: ‚Vím, jak se dělá správné britské pukrle‘. Jiná osoba řekla: ‚Vyrostla jsem na ranči ve Wyomingu‘. Na takové věci v práci pravděpodobně nepřijdete. Najít společnou řeč nebo téma, o kterém se dá mluvit, vytváří most mezi vámi a někým jiným.“Zdroj: UnsplashRozdílné perspektivy, přístupy a názory mohou v práci často vést k třenicím. Ne každý vidí věci stejně jako vy, a pokud se někdo snaží vyhrát spor nebo přesvědčit ostatní, aby sdíleli jeho názor, může to vyvolat napětí. Často je kompromisem říci: „Dohodněme se, že se neshodneme,“ ale to je chyba, říká McDonald.„Tato slova jsou zdvořilá a měla by fungovat – ale nefungují. Působí to jako pohrdání,“ říká. „Je to téměř snobský tón v hlase, který říká: ‚Očividně nevidíš, že mám pravdu‘. A tím konverzace končí.“Místo toho McDonald doporučuje říci: „Já to vidím jinak.“ „Tato čtyři slova mohou změnit debatu v diskusi,“ říká. „Vsadím se o dům, že vám odpoví něco jako: ‚Řekni mi, jak to vidíš ty,‘ a pak už vedeme rozhovor. Stále to nemusí být hladký průběh, ale dokud pokračujeme v rozhovoru, můžeme se snažit pochopit pohled druhého, i když je velmi odlišný od toho našeho.“Zdroj: UnspalshNěkteré firmy rády vytvářejí kulturu, v níž je jejich tým jako rodina. To je chyba, protože to může v zaměstnancích vyvolat špatný pocit z toho, že nemají spolupracovníka rádi. Oblíbenost a neoblíbenost jsou emoce a emoce lze z práce vynechat, říká McDonald.„Kultura je spíše o společném poslání, společných cílech, společné vizi a hodnotách,“ říká. „Nemusíte mít někoho rádi, abyste s ním mohli efektivně pracovat. Je možné být součástí vysoce výkonného týmu a nemuset se mít nutně rádi. Sportovní týmy a vojenské jednotky to dělají neustále. Když se dostanou na scénu, mají úkol, který musí splnit, a ten splní.“Uvědomění si, že je v pořádku, když někoho nemáte rádi, vás uvolní, abyste se mohli soustředit na práci. „Samozřejmě musíte být vždy uctiví a profesionální,“ říká McDonald. „Odložte emoce stranou a řekněte si: ‚Co tady děláme? Pracujeme na tom. Na to se teď budu soustředit.“ Vždycky se na to soustředíte.Zdroj: UnsplashMnozí z nás se bojí, že řeknou špatnou věc, a není to nic neobvyklého. McDonald říká, že když lidé řeknou špatnou věc, často to není ze zlomyslnosti, zloby nebo podlosti. Obvykle je to z neznalosti.„Musíme si uvědomit, že když se lidé pohybují v pracovních rozhovorech, někdy řeknou špatnou věc,“ říká. „Lze poznat, kdy se jedná o zlý úmysl a kdy ne.“Místo toho, abyste si věci brali osobně nebo přecházeli do útoku, doporučuje McDonald dotyčného opravit a jít dál. „Není to zametání pod koberec,“ říká. „Je to řešení, ale ne způsobem, který by vám strhl hlavu. Na světě je dost hněvu, který vás rozpláče.“McDonald doporučuje v danou chvíli dát dotyčnému trochu milosti, opravit ho a dát mu najevo, že to, co řekl, není v pořádku.„Soustřeďte se na výsledek a cíle toho, o co se tým snaží,“ říká. „Když se konverzace odkloní jiným směrem, který není produktivní, vraťte ji zpět. Vše, co se snažíme dělat, je o opětovném soustředění. Věci se mohou rychle vyhrotit, a to není dobré pro kariéru nikoho ani pro firmu.“