Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39.858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. Spotřebitelské ceny ale v uvedeném období stouply o 17,6 procenta, reálně tak výdělek klesl. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad
Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila po očištění od sezonních vlivů o 1,8 procenta.
Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta, u mužů dosáhl 37.530 Kč, u žen byl 32.171 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18.301 a 62.659 korun.
„Nejnižší nárůsty průměrné mzdy byly v odvětvích s dominancí státu: 0,6 procenta ve zdravotní a sociální péči, 0,9 procenta ve veřejné správě a obraně a 2,1 procenta ve vzdělávání. Z hlediska vývoje reálné mzdy se tato tři odvětví potýkají s více než třináctiprocentním poklesem oproti stejnému období předchozího roku,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Naopak nejvýrazněji se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila v odvětví ostatní činnosti, a to o 10,1 procenta. Následovaly s růstem kolem devíti procent doprava a skladování a administrativní a podpůrné činnosti.

Nejvyšší nominální průměrnou mzdu berou zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, jejich průměrný výdělek činí 70.719 korun, druhou příčku drží peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 63.848 korun a třetí příčka pak s odstupem patří odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 54.061 Kč. Naopak nejnižší úroveň mezd přetrvala podle ČSÚ v ubytování, stravování a pohostinství, kde brali zaměstnanci v průměru 24.350 korun, tradičně následují administrativní a podpůrné činnosti s 28.795 Kč.
V krajích se reálná kupní síla propadla v rozmezí od 8,9 do 10,5 procenta. Nejlépe vychází ze srovnání Moravskoslezský kraj, kde se reálná mzda snížila právě o 8,9 procenta díky vyššímu nominálnímu nárůstu průměrné mzdy, který tam jako jediný překonal sedm procent. Praha zaznamenala propad reálné mzdy o 9,7 procenta, stejně jako kraje Jihomoravský a Liberecký. Ve Zlínském kraji se mzdy reálně snížily o 9,8 procenta a ve Středočeském kraji o 9,9 procenta. V Ústeckém a Plzeňském kraji byl pokles o 10,4 procenta, a krajích Karlovarském, Jihočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a v kraji Vysočina dosáhl 10,5 procenta.
Nejbohatším regionem podle absolutní úrovně výdělků zůstává Praha s průměrnou mzdou 48.712 Kč, druhý je Středočeský kraj s 39.711 Kč. Naopak Karlovarský kraj je nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní, aktuálně jediný pod hranicí 35.000 Kč. S menším odstupem následuje Pardubický kraj, kde dosáhla průměrná mzda ve třetím čtvrtletí 35.729 Kč, a Zlínský kraj s 35.935 Kč.
V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,3 procenta na 37.969 korun, reálně ale výdělek klesl o 3,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí činil nárůst nominální mzdy 4,4 procenta na 40.086, po zahrnutí inflace dosáhl pokles 9,8 procenta.
Průměrná mzda ve 3. čtvrtletí 2022 v ČR a krajích:
| Průměrná mzda | Meziroční nárůst v Kč | Meziroční nárůst v procentech | |
| ČR | 39.858 | 2295 | 6,1 |
| Praha | 48.712 | 2850 | 6,2 |
| Středočeský kraj | 39.711 | 2251 | 6,0 |
| Jihočeský kraj | 36.432 | 1834 | 5,3 |
| Plzeňský kraj | 38.265 | 1946 | 5,4 |
| Karlovarský kraj | 34.995 | 1757 | 5,3 |
| Ústecký kraj | 37.026 | 1884 | 5,4 |
| Liberecký kraj | 36.724 | 2145 | 6,2 |
| Královéhradecký kraj | 37.191 | 1832 | 5,2 |
| Pardubický kraj | 35.729 | 1760 | 5,2 |
| Kraj Vysočina | 36.765 | 1807 | 5,2 |
| Jihomoravský kraj | 39.274 | 2292 | 6,2 |
| Olomoucký kraj | 36.481 | 1873 | 5,4 |
| Zlínský kraj | 35.935 | 2068 | 6,1 |
| Moravskoslezský kraj | 36.588 | 2413 | 7,1 |
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky




























