Reálná mzda klesla ve 3. čtvrtletí o 9,8 pct, nominálně rostla na 39.858 Kč

Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartále. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39.858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. Spotřebitelské ceny ale v uvedeném období stouply o 17,6 procenta, reálně tak výdělek klesl. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mzdy se reálně snižují od loňského čtvrtého čtvrtletí. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila po očištění od sezonních vlivů o 1,8 procenta. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta, u mužů dosáhl 37.530 Kč, u žen byl 32.171 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18.301 a 62.659 korun. "Nejnižší nárůsty průměrné mzdy byly v odvětvích s dominancí státu: 0,6 procenta ve zdravotní a sociální péči, 0,9 procenta ve veřejné správě a obraně a 2,1 procenta ve vzdělávání. Z hlediska vývoje reálné mzdy se tato tři odvětví potýkají s více než třináctiprocentním poklesem oproti stejnému období předchozího roku," uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý. Naopak nejvýrazněji se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila v odvětví ostatní činnosti, a to o 10,1 procenta. Následovaly s růstem kolem devíti procent doprava a skladování a administrativní a podpůrné činnosti. Zdroj: Unsplash Nejvyšší nominální průměrnou mzdu berou zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, jejich průměrný výdělek činí 70.719 korun, druhou příčku drží peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 63.848 korun a třetí příčka pak s odstupem patří odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 54.061 Kč. Naopak nejnižší úroveň mezd přetrvala podle ČSÚ v ubytování, stravování a pohostinství, kde brali zaměstnanci v průměru 24.350 korun, tradičně následují administrativní a podpůrné činnosti s 28.795 Kč. V krajích se reálná kupní síla propadla v rozmezí od 8,9 do 10,5 procenta. Nejlépe vychází ze srovnání Moravskoslezský kraj, kde se reálná mzda snížila právě o 8,9 procenta díky vyššímu nominálnímu nárůstu průměrné mzdy, který tam jako jediný překonal sedm procent. Praha zaznamenala propad reálné mzdy o 9,7 procenta, stejně jako kraje Jihomoravský a Liberecký. Ve Zlínském kraji se mzdy reálně snížily o 9,8 procenta a ve Středočeském kraji o 9,9 procenta. V Ústeckém a Plzeňském kraji byl pokles o 10,4 procenta, a krajích Karlovarském, Jihočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a v kraji Vysočina dosáhl 10,5 procenta. Nejbohatším regionem podle absolutní úrovně výdělků zůstává Praha s průměrnou mzdou 48.712 Kč, druhý je Středočeský kraj s 39.711 Kč. Naopak Karlovarský kraj je nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní, aktuálně jediný pod hranicí 35.000 Kč. S menším odstupem následuje Pardubický kraj, kde dosáhla průměrná mzda ve třetím čtvrtletí 35.729 Kč, a Zlínský kraj s 35.935 Kč. V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,3 procenta na 37.969 korun, reálně ale výdělek klesl o 3,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí činil nárůst nominální mzdy 4,4 procenta na 40.086, po zahrnutí inflace dosáhl pokles 9,8 procenta. Průměrná mzda ve 3. čtvrtletí 2022 v ČR a krajích: Průměrná mzdaMeziroční nárůst v KčMeziroční nárůst v procentechČR39.85822956,1Praha48.71228506,2Středočeský kraj39.71122516,0Jihočeský kraj36.43218345,3Plzeňský kraj38.26519465,4Karlovarský kraj34.99517575,3Ústecký kraj37.02618845,4Liberecký kraj36.72421456,2Královéhradecký kraj37.19118325,2Pardubický kraj35.72917605,2Kraj Vysočina36.76518075,2Jihomoravský kraj39.27422926,2Olomoucký kraj36.48118735,4Zlínský kraj35.93520686,1Moravskoslezský kraj36.58824137,1