Řecko se pustilo do technologií – nyní potřebuje kvalifikované pracovníky

Finanční krize v roce 2010 a její desetileté následky otřásly důvěrou jeho země v toto odvětví, ale Gerolimatos je opět součástí odvětví, které se stává jedním z nejvlivnějších v Řecku – technologického.Poté, co se Gerolimatos přihlásil do národního registru nezaměstnaných, mu bylo v květnu nabídnuto místo v bezplatném certifikačním programu společnosti Microsoft. O měsíc později se stal jedním z 25 ze 150 účastníků kurzu, který je součástí snahy vyškolit do konce roku 2025 100 000 budoucích odborníků na informační technologie. O tři měsíce později a další certifikační program společnosti Microsoft Gerolimatos zvažoval nabídky práce a nakonec se stal bezpečnostním inženýrem v globální účetní firmě.Vzhledem k tomu, že technologické společnosti se v Řecku hodně angažují, může se Gerolimatosův příběh brzy stát běžným. Nedávný prudký nárůst inflace a rostoucí obavy z recese by sice mohly zpomalit mezinárodní investice, ale zatím se tomuto odvětví daří.Zdroj: UnsplashV roce 2020 společnost Microsoft oznámila plány na vybudování tří datových center mimo Atény, čímž prozatím zdvojnásobila počet svých místních zaměstnanců na něco málo přes 300. V Soluni, druhém největším městě v zemi, zřídila společnost Cisco mezinárodní centrum pro inovace a rozvoj digitálních dovedností a společnost Pfizer buduje síť výzkumných center zaměřených na umělou inteligenci. Letos na podzim společnost Google oznámila, že nedaleko Atén zahájí výstavbu cloudového centra, které podle ní zvýší ekonomický výkon země o více než 2 miliardy eur a do roku 2030 vytvoří 19 400 nových pracovních míst. Vláda do tohoto odvětví také sype peníze: v příštích letech plánuje v Aténách a Soluni vybudovat inovační čtvrti, v nichž budou sídlit velké podniky, akademické instituce, startupy a inkubátory.Kromě zjevného kouzla středomořské země a snadného přístupu do Afriky a na Blízký východ lákají globální hráče v oblasti technologií také štědré daňové pobídky a dostatek obnovitelné solární a větrné energie. Přestože čísla zůstávají relativně nízká – v roce 2021 jen něco málo přes 330 milionů eur – přímé zahraniční investice do řeckého sektoru informačních a komunikačních technologií se za poslední dva roky více než ztrojnásobily a nyní tvoří zhruba 3 % celkového HDP země. Pokud vládnoucí strana Nová demokracie dosáhne svého, může se toto číslo ještě zvýšit. V nedávném projevu při otevření nového datového centra provozovaného společností Digital Realty, která se zabývá cloud computingem, oznámil premiér Kyriakos Mitsotakis, že jeho ambicí je, aby se technologie v příštích pěti letech podílely na ekonomickém výkonu země 10 %.Zdroj: Bloomberg„V letošním roce Řecko dosáhlo rekordu v počtu podaných žádostí a udělených schválení nových patentů,“ řekl premiér a uvedl to jako důkaz pokračujících inovací. Od svého nástupu do funkce v roce 2019, kdy se země začala dostávat z dluhové krize, Mitsotakis prosazuje technologie jako jednu z cest Řecka k prosperitě.To je přitažlivé vyprávění, které je pro premiéra uprostřed skandálu spojeného s technologiemi poněkud ironické. Mitsotakis je pod silným tlakem od srpna, kdy vyšlo najevo, že podnikatelům, novinářům a politickým oponentům byly odposlouchávány telefony pomocí sofistikovaného malwaru. Vláda opakovaně popřela, že by její bezpečnostní služby tento špionážní software s názvem Predator, jehož mateřská společnost sídlila v Řecku, koupily nebo používaly. Přesto byla přijata opatření, která mají omezit používání nevyzpytatelných technologií. Na začátku prosince schválili zákonodárci zákon, který by zakázal malware a ztížil národním zpravodajským službám možnost někoho sledovat.Chcete využít této příležitosti?Mitsotakis chce přirozeně zaměřit pozornost veřejnosti jinam. V příštím roce jsou naplánovány celostátní volby, a proto se snaží splnit své předchozí předvolební sliby, například usnadnit návrat domů lidem, kteří opustili zemi během hospodářské krize. K dosažení tohoto cíle mu má zásadním způsobem pomoci nárůst dobře placených pracovních míst v oblasti technologií.„Přibližně 20 % nových zaměstnanců tvoří lidé, kteří žili a pracovali v zahraničí,“ uvedl Theodosis Michalopoulos, generální ředitel společnosti Microsoft pro Řecko, Kypr a Maltu.Jednou z navrátilkyň je Christina Leimoniová, která opustila ředitelskou pozici ve Velké Británii a stala se provozní ředitelkou společnosti Microsoft pro Řecko, Kypr a Maltu. Před nástupem do této pozice Leimoniová neuvažovala o návratu do své rodné země, mimo jiné proto, že se obávala, že jako lesbička by se svou ženou a dcerou „nebyly považovány za rodinu“. Dynamika dnešního Řecka ji přesvědčila, aby tuto roli přijala, a místo návratu do skříně se Leimoniová stala obhájkyní otázek LGBTQ. „V zemi je úžasný rozmach,“ přemítala.Vedoucí pozice není jedinou hodností, na které poptávka po zkušenostech převyšuje dostupnou nabídku. Aby vláda přilákala kvalifikované talenty ze zahraničí, spustila v roce 2021 vízový program pro digitální nomády a dosud vydala přibližně 450 víz. Pokud jde o místní talenty, technologické společnosti si vzaly za své školení potenciálních zaměstnanců. Kromě certifikačních programů společnosti Microsoft prošlo v Řecku školicími iniciativami společnosti Google více než 250 000 firem a jednotlivců. „Technologie nemohou být užitečné, pokud neexistují digitální dovednosti,“ řekla Peggy Antonakuová, generální manažerka společnosti pro jihovýchodní Evropu.Zdroj: UnsplashAtény samozřejmě nejsou zdaleka jediným městem, které má ambice stát se technologickým centrem. Lisabon se o to pokouší již několik let, avšak s omezeným úspěchem. Ale vzhledem k tomu, že Řecko nyní stojí na stabilních politických a ekonomických základech, velké technologické společnosti tvrdí, že investovat do něj není těžké rozhodnutí. Země v posledních letech urychlila svou digitální transformaci, může se pochlubit vzdělaným obyvatelstvem, jehož platové nároky jsou pro mezinárodní zaměstnavatele relativně výhodné, a je proslulá svými úžasnými přírodními krásami a kvalitou života. Jak řekl Antonakuová o investici vyhledávacího gigantu: „Když ne teď, tak kdy?“.Za teplého a slunečného listopadového rána se v Aténách v kavárně a na místě konání akcí poblíž starobylého tržiště sešla směsice novinářů, uvolněných místních obyvatel a vládních úředníků, aby zde představili novou aplikaci, která je výsledkem spolupráce společnosti Google, ministerstva cestovního ruchu a města. Zatímco se účastníci rozkládali na modrých banketech s logem společnosti Olympic Airlines, přednášející vysvětlovali, jak kurátorované zvukové procházky aplikace nabízejí nový pohled na Atény, protože obsahují příběhy rodilých Atéňanů. Cílem je podle nich proměnit řecké hlavní město v „muzeum pod širým nebem“.Atény jsou samozřejmě již dlouho popisovány jako muzeum. Příliv peněz a pracovních míst z oblasti technologií však slibuje něco jiného, a to jak pro hlavní město, tak pro celou zemi. Spíše než ohlížení se zpět je naděje, že Řekové možná brzy získají další úspěšný příběh, který jim rozzáří budoucnost.